VOD (1)
Obsahy(1)
Klasická gangsterka o bezvýznamnom zločincovi, ktorý sa v období Prohibície vytiahne na spoločenskom rebríku. Film o vzostupe a páde mafiánskeho bossa Tonyho Camonteho sa začína smrťou uznávaného bossa podsvetia Big Louisa Costilla. Polícia upodozrieva jeho bodyguarda, Tonyho Camonteho, že Big Louisa na objednávku iného mafiána zlikvidoval. Pre nedostatok dôkazov však musí byť Tony prepustený a s úžasnou rýchlosťou i veľkými ambíciami preberá revír svojho mŕtveho šéfa. Čoskoro si svojimi nemilosrdnými maniermi a vybavovaním účtov získava v mafii výsadné postavenie. Čím vyššie sa však nachádza, tým väčšie nebezpečenstvo mu hrozí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
Původní Scarface by si neměl nechat ujít žádný filmový fanoušek, protože předstvauje prapůvod všech gangsterských filmů. A stejně tak by si žádný neměl nechat ujít De Palmův remake s Al Pacinem, který je narozdíl od Hawksova originálu epičtější, krutější, brutálnější a pro mě vydařenější. Jak jsem se sice na Zjizvenou tvář s Munim těšil, tak jsem dostal spíš zklamání. Howardova režie je bezchytná, tak univerzální režisér, to se jen tak nevidí, ale příběhově mi to přišlo slabší a některé scény byly odkoukané od rok mladšího bratříčka The Public Enemy. Přesto na svojí dobu nadčasová klasika!! ()
World is Yours. Scarface je bezesporu klasikou, kterou jsem srovnával s novější verzí. Ta je sice lepší, ale jen v tom, že je modernější a má Al Pacina. Originál nabízí autencitu gangsterských 30. let, pro mě neznámý Paul Muni předvádí v závěru herecký koncert a jeho Tony Camonte vzbuzuje neskutečnou škálu emocí od respektu, přes nenávist až po opovržení . Kromě sympatií, protože je to opravdu pořádný hajzl, který chce vlastnit všechno a všechny, včetně své sestry nebo jediné ženy, která o něj nemá zájem. Zbytek filmu je klasickou gangsterkou o vzestupu jednoho mafiána s jasnými paralelami s životem Al Caponeho a taky překvapivě se spoustou střílení. Některé akční scény například Camonte pod palbou v restauraci jsou opravdu úžasné. Co dodat, pětihvězdičková klasika a krimi/thriler roku 1932. ()
Základ mafiánsko-gangsterského žánru, ze kterého čerpali asi všichni kdo se od té doby podobnými filmy zabývali. Paul Muni je skvělý a předvádí diametrálně odlišnou kreaci než v I was a fugitive from a chain gang. Jeho Tony je vychytralé dítě ulice, které v sebejisté cestě za úspěchem ničí osudy všech kolem. Největším překvapením pro mě byla dospělá struktura žánru, která ve svých následovnících v podstatě nedoznala žádných výraznějších změn. Čili - Scarface je i dnes nesmírně divácký film (a osobně se mi líbí víc než osmdesátkový remake s Al Pacinem). ()
Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). ()
Původní Zjizvená tvář mě hodně překvapila. Čas na ní neponechal žádné šrámy a stále baví víc než dost. Dokonce bych řekl, že i mnohem více než-li De Palmova verze s Al Pacinem. A to jsem ji viděl jako první. Praotec všech gangsterek a již 90 let starý snímek jde rovnou na věc a hned v úvodu nám představuje Tonyho Camontu (postavu značně inspirovanou Al Caponem) gangstera z období prohibice, který se dere za každou cenu na výsluní. Je charismatický a všichni ho mají rádi. Ale jak to tak bývá, po rychlém vzestupu přichází rychlý pád. Velmi nadčasová gangsterka, která má spád a skvělé herce. Velké překvapení, že i po těch letech v klidu strčí téměř všechny novodobé gangsterky do kapsy a hlavně i remake. Remake, který krom změnění prostředí pro aktuálnost toho přinesl pramálo nového. Rozhodně doporučuji. 8/10. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (27)
- Původní verze popudila Sdružení amerických filmových producentů a distributorů z několika důvodů: zachycovala politiky a vážené občany, jak se v soukromí paktují s gangstery a pak je veřejně odsuzují. Dále velký počet mrtvých. Nebo když si matka uvědomuje, že její syn je zločinec a přesto ho nezatratí a závěr, kdy se Tony postaví policii s pistolemi. I tak se filmoví historici shodují, že film byl „stínem toho, čím mohl být“. (Zetwenka)
- Herec George Raft, který hrál člena tlupy, nemusel pro inspiraci chodit daleko. Vyrůstal totiž v těsném sousedství gagnsterského doupěte v New Yorku. (Kulmon)
- Mnoho událostí ve filmu se zakládá na životě Al Caponeho. 1) Tony zabije svého šéfa - Capone podobným způsobem zúčtoval s "Big Jimem" Colosimem. 2) Guino vstoupí do Tonyho bytu s kytkou na klopě kabátu a my se dovídáme, že zabil šéfa svého rivala O´Haru. Ve skutečnosti Caponeho lidi zabili O´Bannona v jeho květinářství. 3) Gaffney střílí v karavaně automobilů na Tonyho v restauraci. To samé udělal Caponemu jeho soupeř Hymie Wiess v roce 1927. 4) Když se Johnny Lovo snaží zabít Caponeho v automobilové honičce. Tak se snažili vypořádat se svým nepřítelem bratři Gennovi. 5) Masakr na svatého Valentýna v roce 1929. (Kulmon)
Reklama