Porco Rosso

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)

Sedmé setkání s japonským mistrem animovaného filmu dopadlo podobně jako všechny předchozí - výborně, přesto s pocitem, že to mohlo být ještě o malinko lepší. Tentokrát za to může trošku uspěchaný závěr. Nádherný film o lásce k létání, s neuvěřitelnou dobovou atmosférou ze 30. let (v animovaném filmu!) a sympatickými postavami. Vyprávění Porca o tom, jak se dostal nebe, je jednou z nejkrásnějších scén, co jsem kdy viděl. Pěkné 4 hvězdičky. (SD, orig.) (26.11.2013)

Jestliže se nějakému filmu podaří být natolik dobrý, že se vám líbí, ačkoliv se odehrává v pro vás takřka ohavném prostředí (například nemáte-li rádi paštiku, těžko si pustíte dvoudílný film, adorující Májku placený zvrhlou paštikářskou loby, například) je to jasné zdání, že je prostě skvělý. Já nemám rád "poetiku" Itálie, nebo Španělska první poloviny dvacátého století a tohle se odehrává v Itálii třicátých let a v tomhle případě mi to nevadilo ani na milisekundu, tahle alternativní realita, kde nikomu nepřijde divné, že hlavní hrdina vypadá jako noirové prase a kde má létání zvláštní prazvláštní místo v životě lidí mě jednoduše bavilo, je to opět geniální od první do poslední minuty a vůbec tomu nevadí trošku větší zaměření na děti, které je docela patrné v závěru. Pokud bude Mijazakiho poslední film o konstruktérovi letounů Zer z půlky tak dobrej jako tohle, pořád to bude za pět. PS: komentář psán po projekci, kdy jsem na film zcela náhodou natrefil v TV s dabingem, který rozhodně není tak špatný, jak by se mohlo zdát a titulní prase se charismatem hlasu originálu minimálně vyrovná. "Lepší být prasetem než se stát fašistou!" (07.06.2014)

Sprvoti som sa bránil príbehu prasačieho pilota, ale aj v rámci Miyazakiho tvorby netradičná (a asi najdospelejšia) rozprávka ma dokonca filmu absolútne vtiahla a svojím originálnym mixom príbehu, humoru a akcie v kombinácii s retro-atmosférou vojnového obdobia uistila o tom, že v rámci animovaných filmov je Miyazaki bezkonkurenčná jednotka. (17.09.2005)

Mám mnohem raději, když Miyazaki vypráví mnohem více nadpřirozeněji. Pořád jsem čekala na něco, na nějaký impulz, který by mne uchvátil, ale to se tentokrát nestalo. Zatím jsem u všech filmů od Miyazakiho našla něco, co by mne vzalo za srdíčko, bohužel zde se to nekoná. Není to vůbec špatný film, hodně se zde létá, je tu láska, je tu prokletí. Řekla bych, že tenhle je určen spíše staršímu publiku než dětem. Lepší 3* i za ten realistický konec. (09.05.2010)