Porco Rosso

Mnoho Mijazakiho filmů se opírá o téma dívčího dospívání, přičemž se v nich nebojí nadužívat lecjaká shōjo "dívčí" klišé, včetně všech těch květovaných luk, roztomile chundelatých zvířátek, hvězdnaté oblohy a twink princátek. V Porco Rosso se ale plně ponořil do vyjmenovávání těch nějkrásnějších chlapeckých klišé a já poprvé pochopil, co si většina nekritických obdivovatelů z toho Mijazakiho vlastně bere. Tohle překrásné dobrodružství o tvrdohlavém prasohlavovi, který si potrpí na klid, dobré víno, jídlo a vrnící motor svého báječného létajícího stroje mě tak strašně vrátilo do životního období, kdy jsem svoje fantazie ještě nemusel poměřovat s realitou a raději si nezjišťoval příliš informací o světě, abych si nejdéle udržel iluzi, že někde v Jaderském moři budu mít svoji pohodlnou ostrovní jeskyni, ze které v noci budu vylétat na skleničku do přímořské restaurace, kde budu konstantně, s cigaretou v koutku, odmítat ženy, jež do mě budou bezvýhradně zamilované. Věrně pak chlapecké mentalitě je na tomhle filmu tak sympatické, že protagonista se v jeho průběhu prakticky nikam nevyvine. Proč také? S pirátama má nepsanou smlouvu, že se vlastně lovci odměn s raubířema navzájem tak nějak potřebují, i ten americkej hejsek když dostane trochu do zubů, tak se s nim dá zase bavit a co se týče toho, že se kolem něj vyvíjej nějak dějiny, tak v tom nejdůležitějším má naprosto jasno. Nikdo doposud tak přesně nezaútočil na mojí klukovskou povahu. Slzičky ještě dlouho po titulcích. Totální bezbrannost. (09.04.2024)

Jestliže se nějakému filmu podaří být natolik dobrý, že se vám líbí, ačkoliv se odehrává v pro vás takřka ohavném prostředí (například nemáte-li rádi paštiku, těžko si pustíte dvoudílný film, adorující Májku placený zvrhlou paštikářskou loby, například) je to jasné zdání, že je prostě skvělý. Já nemám rád "poetiku" Itálie, nebo Španělska první poloviny dvacátého století a tohle se odehrává v Itálii třicátých let a v tomhle případě mi to nevadilo ani na milisekundu, tahle alternativní realita, kde nikomu nepřijde divné, že hlavní hrdina vypadá jako noirové prase a kde má létání zvláštní prazvláštní místo v životě lidí mě jednoduše bavilo, je to opět geniální od první do poslední minuty a vůbec tomu nevadí trošku větší zaměření na děti, které je docela patrné v závěru. Pokud bude Mijazakiho poslední film o konstruktérovi letounů Zer z půlky tak dobrej jako tohle, pořád to bude za pět. PS: komentář psán po projekci, kdy jsem na film zcela náhodou natrefil v TV s dabingem, který rozhodně není tak špatný, jak by se mohlo zdát a titulní prase se charismatem hlasu originálu minimálně vyrovná. "Lepší být prasetem než se stát fašistou!" (07.06.2014)

Od teď nebudu brát až tak negativně prohlášení, že jsem prase. Porco je sympaťák, jak už to u hlavních hrdinů Mijazakiho filmů bývá, tradiční zápal v létání je zde plně uveden do chodu, Hisaiši opět skvěle podkresluje celou atmosféru snímku a člověk se u toho nenudí. Ano, z velké části je to prostě Mijazakiho standartní filmový high level, který mám rád. Bohužel, jak už zmínili mnozí, místy mi tu chyběl právě nějaký ten fantazijní prvek, nějaká mysterie, náznak většího napětí nebo zkrátka něco, na co jsem z jeho filmů zvyklý a toliko se mi to vedle spousty dalších aspektů na jeho tvorbě líbí. Jako jasně, je tu prasečí kletba, ale to je opravdu zanedbatelná věc. Teda tím nechci naznačit, že kdybych já měl prasečí ksicht, tak bych to považoval za zanedbatelné, že jo, ale tak určitě víte, co tím myslím – je to příliš zanedbatelná věc na to, abych to nazval fantasy snímkem. Dobře, nejde to považovat úplně za zápor, je to čistě můj subjektivní názor. Jde vidět, že si tenhle film natočil pan Mijazaki čistě jako takovou ódu na radost, tak tady nebudu kydat na to, že je to málo fantazijní. Porco Rosso je hodně dobrý film, ale v kontextu Mijazakiho tvorby mám prostě jiné favority. (26.02.2012)

Pro mě nejslabší Miyazaki. Pěkný příběh a příjemná animace opět nechybí, ovšem postrádal jsem více takových těch fantazijních "ten chlap je cvok/génius" momentů, při kterých jen koukám s otevřenou pusou, co se to v Miyazakiho palici zase zrodilo. Hold až na prasečí obličej je Crimson Pig příliš civilní. (17.03.2008)

Prumer. To jedine me ted napada po zhlednuti a tom podivne utnutem konci typu "pffff". Mam pocit, jako bych koukal na jakousi prvni pulku pribehu. Nemelo to vpodstate zadnou strukturu, gradaci ani ponauceni. Byl to proste "pouhy" hold pocatkum letani, mezivalecnym strojum a pilotum. Ano, bylo to krasne letni, primorske, plne vetru a vody...s lehounkym naznakem temneho pozadi fasistu v Italii...ale pokud to melo byt dospele anime (protoze deti by to asi moc nebavilo), tak tomu strasne moc chybelo - po strance dejove. Koukame na pilota zakleteho do prasete...ale proc?, jestli se promeni zpatky apod. - to divakovi vysvetleno neni. Ani o jeho divcich laskach se moc nedovi. Je to takova litaci povidka bez vetsiho kontextu. Na obalu se pise "originalni serie vysla v magazinu Model Graphix" - no to je sice hezke, ale vzhledem k tomu, ze na DVD nejsou zadne bonusy, muzu pouze hadat, ze se zrejme jedna o nejaky jap. modelarsky casopis, ve kterem vysel komiks Porco Rosso nebo neco podobneho, aby uvedl modely letadel z magazinu "do zivota". Zkratka cesky divak se nema ceho chytit. A tak kouka pouze na vzdusne honicky s piraty, s jakymstakyms naznakem romantiky a spetkou humoru - vpodstate japon. kopie "Letohratek [Tale Spin]" (1990) od Disneye s "Rudym baronem" v hlavni roli :). A to mi bohuzel nestacilo. Dejove se pribeh odehrava v Jaderskem mori (dnesni chorvat. ostrovy + Italie), coz v dobe vzniku vytvorilo filmu jakysi tizivy opar kvuli jugoslav. obcan. valce v 90. letech - ale to uz je taky passe, takze dnesnimu divakovi opravdu zustava pouze prijemna podivana na letadla, kterymi je Miyazaki ocividne fascinovan, protoze "neco letajiciho" ma v kazdem svem filmu. (11.01.2014)