Porco Rosso

Tak pokračujeme v krasojízdě. A jak? No opravdu stylově, to se musí nechat. Porco Rosso jsem podcenil asi hlavně z toho důvodu, že mi přišel příběh o létajících praseti nějakým způsobem bizarní a nesmyslný. No, popravdě jsem se obrovsky spletl. Hned po první půlhodince filmu jsem nějak začal tušit, že mě film bude více než bavit a tahle předpověď mi nakonec i vyšla. Porco Rosso jako postava byl sympaťák od přírody a hnedky jsem si ho zamiloval. Stejně tak celou dějovou linku. Menší humor, nápor skvělé zábavy nemohl zabránit ničemu co mohlo přijít. Film perfektně začal a nadále si udržel tu samou notu, za což jsem byl neskonale rád. Tenhle film je opravdu něco. Podobný snímek jsem snad od Mijazakiho neviděl a musím říci, že tohle je film, který si zaslouží pozornost. Obrovská spokojenost a ještě obrovštější překvapení. (03.05.2015)

Trochu slabší Miyazaki, než obvykle - oceňuji krásné letecké souboje, typický "anime" humor, krásně protřelého a cynického Porca...a to je tak všechno. Děj je poněkud nejasný - tak trochu se plácáme odniikud nikam a najednou je konec - se silnější dějovou kostrou a trochu delší stopáží by Porco Rosso mohl být důkazem, že Miyazaki dokáže natočit i výborné civilní anime. Ne, že bych tomu po Porco Rossu nevěřil, ale přeci jen tohle nebylo "ono". (14.06.2009)

Kurenai no buta si Miyazaki očividně natočil sám sobě pro radost. Ve filmu nenajdete žádné kouzelné duchy, žádné létající či chodící hrady a dokonce ani žádná roztomilá zvířátka (pokud tedy za jedno nepovažujete samotného hlavního hrdinu). Co v něm ovšem najdete je létání a to tentokrát ještě v dvakrát takovém množství, než je u ostatních mistrových filmů obvyklé. O Miyazakiho posedlosti aviatikou jsem věděl už dřív (ono je také těžké to v jeho filmech přehlédnout), ale jeho fascinace Evropou, a zvláště tou 30. let minulého století, mi doposud zůstávala utajena. Když ovšem sledujete dobrodužný příběh létajícího pašíka, nelze si nevšimnout té obrovské lásky, se kterou se s daným materiálem pracuje a musí vám být jasné, že takovouto krásnou a specifickou atmosféru dokáže na plátno přenést jenom absolutní zapálenost pro věc. Při kreslení všech těch výkrutů a otoček jako by ale Miyazaki pozapoměl na jednu důležitou ingredienci - příběh. Ten se svou jednoduchostí bohužel pohybuje někdě na úrovni Mého souseda Totora a stává se pro Porca tím největším limitem bránícím mu doletět si až pro nejvyšší možné hodnocení. (24.11.2007)

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)

Veľmi netradičný Miyazaki. Tentokrát majster svoju fantáziu trochu skrotil, film sa nehemží fantasktnými bytosťami a nadprirodzenosť je znížená na "miyazakovské" minimum (je tu jedine Porcova kliatba), ale vsadil skôr na presne určené historické obdobie, s tým súvisiacu skvelú dobovú atmosféru (krásne štýlové lietadlá z 20. a 30. rokov + geniálna hudba pôsobia dokonale) a na naprosto nový typ hlavného hrdinu. Porco je životom (a kliatbou) poznačený, trochu cynicky pôsobiaci človek (ehm, prasa), ktorý sype jednu hlášku za druhou, a pre Miyazakiho tradičná postava dievčaťa (tentokrát stelesnenou v podobe Fio) je posunutá na vedľajšiu koľaj. Spolu však pôsobia super a "chémia" medzi nimi funguje skvelo. O animácii už netreba ani hovoriť, je ako vždy krásna. Porco Rosso síce kvalitatívne trochu zaostáva za inými režisérovými masterpiecmi (Nausicaa, Mononoke, Spirited Away), ale to je vzhľadom na ich dokonalosť a naprostú genialitu pochopiteľné, ale absolútne hodnotenie a môj bezmedzný obdiv si bezpochyby zaslúži. 10/10 (29.09.2005)