Porco Rosso

No původně jsem měla předsudky - Miyazakiho film skoro bez fantasy? To bude nuda nebo divné. Naštěstí ani jedno. Je to sice snímek v úplně jiné poloze, jinak zaměřen, ale je stejné dobrý jako leckteré jiné. Je jen takový víc..no...asi bych ho označila jako víc dospělácký. Nádherné scény s letadly a létáním a mezi tím se tam prolíná zajímavý příběh a krásná hudba. Pokud si člověk všímá i detailů, tak nemůže jinak než chválit. Například noviny byly opravdu psané italsky, když se to odehrává v Itálii (to v amerických filmech například málokdy vidíte), nebo Ghibli na motoru jako odkaz na studio. Takže opět tleskám pane Miyazaki. (07.01.2013)

Tááák a je to tady. Mám za sebou skouknutou komplet celou celovečerní Miyazakiho tvorbu. No, těšil sem se na tenhle kousek zbytečně moc, možná, že sem si ho mohl nechat na "horší časy", ale nedalo mi to. Tentokrát se maestro skutečně vytáhnul, když jako hlavního hrdinu nasadil prokletý italský prase s lenonkama a knírkem, no zkrátka sympaťák a lamželezo jak zvon :o). Utvrdil sem se v jedný věci a to, že mám daleko rači mistrovy filmy, které jsou doslova nabušeny fantazií a barevnou pestrostí. Tenhle příběh je (až na tu prasečí kletbu) víceméně reálný, což prostě od pohádkovýho dědečka neočekávám. Ale ty jeho animace doprovázené uklidňující hudbou, to je pastva pro oči a uši. Není mi jasný, jak někdo dokáže namalovat, podotýkám namalovat prostředí, které bys horkotěžko rozeznal od skutečného. Dějově mi přijde Porco Rosso celkem o ničem, žádný větší vzrůšo se nekoná. No, a já si teď můžu dát od japonských animáků na chvíli pokoj a zase si vychutnávat herecké výkoný opravdových herců a né kresleného prasete s knírkem :o) (26.08.2011)

Porco je sympaťák, a jelikož jeho film spadá do nadprůměru Mijazakiho tvorby, jedná se o moc dobrý film (dokonce jsem zvažoval, zda nepřihodit pátou hvězdu). Má svoje skvělé momenty, nakonec jich však není tolik jako v případě některých ostatních Ghibliovek, a proto takhle. Mimochodem, Mijazaki pamatoval i na našince: https://twitter.com/josefhorky/status/320082633818255360/photo/1 (05.04.2013)

Veľmi netradičný Miyazaki. Tentokrát majster svoju fantáziu trochu skrotil, film sa nehemží fantasktnými bytosťami a nadprirodzenosť je znížená na "miyazakovské" minimum (je tu jedine Porcova kliatba), ale vsadil skôr na presne určené historické obdobie, s tým súvisiacu skvelú dobovú atmosféru (krásne štýlové lietadlá z 20. a 30. rokov + geniálna hudba pôsobia dokonale) a na naprosto nový typ hlavného hrdinu. Porco je životom (a kliatbou) poznačený, trochu cynicky pôsobiaci človek (ehm, prasa), ktorý sype jednu hlášku za druhou, a pre Miyazakiho tradičná postava dievčaťa (tentokrát stelesnenou v podobe Fio) je posunutá na vedľajšiu koľaj. Spolu však pôsobia super a "chémia" medzi nimi funguje skvelo. O animácii už netreba ani hovoriť, je ako vždy krásna. Porco Rosso síce kvalitatívne trochu zaostáva za inými režisérovými masterpiecmi (Nausicaa, Mononoke, Spirited Away), ale to je vzhľadom na ich dokonalosť a naprostú genialitu pochopiteľné, ale absolútne hodnotenie a môj bezmedzný obdiv si bezpochyby zaslúži. 10/10 (29.09.2005)

Balada o létání z doby, když se to ještě považovalo za dobrodružství. Díky Mistře, tohle mě chytilo u srdce. Niterný dojemný příběh o vzdušných soubojích nad Středozemním mořem zasazený do doby 30. let minulého století. Z italského prostředí, které je zmítáno krizí doslova číší temné stíny fašismu a militarismu, ale z filmu přesto dýchá duch svobody a touha po volnosti. Hlavním hrdinou je růžový vepřík Porco Rosso lovec lidí, který létá na červeně zbarveném létajícím člunu a prohání vzdušné piráty, kterých je obloha plná. Za svou zvířecí podobu vděčí kapitán Marco Pagoto tajemnému prokletí. Jeho úhlavním soupeřem se mu stane tajemný americký pilot Donald na hydroplánu Curtis, s kterým změří síly nejen v oblacích, ale i v dramatickém pěstním souboji. Prostředí ostřílených vzdušných jezdců zjemňují dvě křehké ženy. Jednou z nich je majitelka hotelu Adriano a okouzlujícího hlasu Gina, která má oči jen pro Porca a pamatuje si ho ještě s lidskou tváří. Dětský nevinný prvek zastupuje mladá zrzavá slečna, mechanička Fio Pikolo, která se stará o spolehlivost červeného aeroplánu. Na filmu je znovu poznat smysl pro nejmenší detail a mystické protiválečné prvky. Malebná muzika a vysoká akrobacie v leteckých soubojích se snoubí v harmonickém souznění. Létání nikdy nebylo krásnější. (22.02.2013)