Cesta do fantazie

Ano, rozumím že výtvarná stránka filmu je skvělá, ale absolutně mě míjí obsah. Miyazaki asi musel mít v dětství hrozné sny, protože takový šílený mišmaš se jen tak nevidí. Další mínus - hlavní hrdinka. Už dlouho mi nebyla hlavní postava tak lhostejná, neřku li nepříjemná. Nebýt podmanivého vizuálu, celé tři bych nedal. (23.06.2010)

Cesta do fantazie je jednoduše KRÁSNÁ a rozhodně patří jak k vrcholům Miyazakiho tvorby, tak k vrcholům anime samotného. Oproti ostatním Miyazakiho filmům se vyznačuje především svojí úžasnou originalitou. Klidně mi můžete oponovat, ale lázně pro bohy jsem teda ještě nikdy neviděl a pažravý kopírovací duch je taky charakter, na který jen tak běžně nenarazíte. Děj je oproti třeba takové Princezně Mononoke pojat velmi komorně a i když je Chihiro docela sympatická postavička, ve srovnání s Princeznou působí její příběh poněkud chudě. Kde ale Mononoke vsázela spíše na epičnost a naléhavost příběhu, opírá se Cesta do fantazie o úžasné detaily a body získává především touto cestou. Pokud si neoblíbíte harpyji a batole zakleté ve vránu a sysla, tak už si snad v úžasně pestrém světě anime neoblíbíte nikoho. Pokud tedy patříte mezi anime nováčky a hledáte film, který by vás do tohoto úžasného světa uvedl, neznám (vedle Princezny Mononoke;)) lepší volbu. Ale pozor - tahle cesta do fantazie je totiž silně návyková!!! (07.04.2007)

Dobrá, po mnoha a mnoha letech přidám komentář. Tohle bylo moje první setkání s japonskou animací (v dospělosti, jinak jsem třeba Včelku Máju samozřejmě znal). Zavedlo mě ke Ghibli, kde mě totálně získal Totoro a nakonec jsem sehnal prakticky všechny filmy i seriály z ruky Miyazakiho. Byla to jedna z inspirací, proč se učit japonsky (u čehož jsem vydržel spoustu let a dostal se na slušnou úroveň, která mi umožnila novějším Ghibliovkám i dělat titulky, které nebyly zmršené přes čínštinu a angličtinu). In medias res, hlavním neporozuměním tomuto filmu je považovat jej za dětský film. Japonec, má-li jej komentovat, ošívá se a je mu nepříjemný kontext dětské exploatace a práce v sexuálním průmyslu (jo, lázně...). Což má velkou tradici a stejný schematický průběh, kdy nebohé děvče tělem splácí dluh své rodiny. Miyazaki si spoustu témat nedělá jednoduchými a zápaďanům bez znalosti kontextu dost často "nálada" uchází. Poměrně málo filmů je opravdu pro děti, jsou adresovány spíš tomu dětskému, co zbylo v dospělých. Což bych viděl jako velmi zjevné hlavně u zmíněného Totora, nebo u nádherného a neznámého Pompoko (příběh + scénář), Conana i dalších. A potom filmy méně tlačící na infantilní metodu výpovědi (Porco Rosso, Kaze tačinu...) uvádějí diváky v rozpaky nemístné. P.S. a čisté srdce vítězí. (04.01.2020)

U Miyazakiho filmů musím vždycky chtě nechtě pochválit jeho užití nevyhraněnosti dobra a zla, což dokáže udělat z obyčejné „pohádky“ pohádku neobyčejnou a více realistickou. Samozřejmě tohle platí i u Cesty do fantazie. Tento film je navíc plný magické atmosféry tvořené japonskými tradicemi a japonským myšlením, což je podle mého pro západního diváka nezvyklé a tudíž zajímavé. Jenom je trošku škoda, že pro tak originální film Češi nezvolili také originálnější název než „Cesta do fantazie“, ale to na mém kladném hodnocení filmu už nic nezmění. ~(5,0★)~ (14.01.2009)

|| Scenár: Hayao Miyazaki | Hudba: Joe Hisaishi | Produkcia: Toshio Suzuki | Distribúcia: Toho, Madman Entertainment, Walt Disney Pictures | Štúdio: Studio Ghibli | Rozpočet: 19 miliónov $ | Tržby: 274,925,095 $ || Pre mňa nepochopitelne obdivovaný film s odpornou animáciou a hodnoty znásilnujúcim obsahom. Pôvodne som dal za 2 hviezdy, ale teraz keď nad tým viac uvažujem, detskému divákovi by som to nepustil ani za trest. ODPAD!!! (25.05.2013)