Cesta do fantazie

Díky Bohu, že Hajao Mijazaki nepatří mezi tvůrce, kteří nenechávají svou bohatou fantazii uzavřenou před okolním světem. Tento film je úžasným důkazem toho, jak právě rozlehlá a barvitá lidská fantazie může být. Takže pokud jste doposud tenhle film neviděli, rozhodně to napravte. Pokud se podvolíte fantazii Hajaa Mijazakiho, zažijete nezapomenutelný zážitek. :) (05.11.2009)

Na druhé pozretie omnoho silnejší zážitok zapríčinený zrejme tým, že na všetky tie podoby mysteriózna a duchovných náznakov som o niečo ,,zrelšia". Ako malú by ma podobne ladený typ príbehu v žiadnom prípade nezaujal napriek množstvu kontrastných postáv, myšlienok či krásnej animácii, keďže mi radosť robili najmä romantické disneyovky. Teraz po rokoch som nepociťovala nudné chvíľky, všetko to krásne do seba zapadá a metafory sú spolu s Princeznou Mononoke natoľko úchvatné, že sa po pozretí budete cítiť vnútorne bohatší. Malý japonský darček a Miyazakiho fantázia nepozná hraníc. (09.09.2010)

80% - Kvality tohohle dílka jsem docenil až dlouho poté, co jsem jej viděl v kině. Tam mi to přišlo divné. Postupem času jsem si ale uvědomoval, že jsem viděl zajímavou pohádku s pěknou animací, někdy sice trochu nudícím, ale přesto dobrým příběhem a plnou těch nejbizarnějších nápadů... (09.05.2007)

Dobrá, po mnoha a mnoha letech přidám komentář. Tohle bylo moje první setkání s japonskou animací (v dospělosti, jinak jsem třeba Včelku Máju samozřejmě znal). Zavedlo mě ke Ghibli, kde mě totálně získal Totoro a nakonec jsem sehnal prakticky všechny filmy i seriály z ruky Miyazakiho. Byla to jedna z inspirací, proč se učit japonsky (u čehož jsem vydržel spoustu let a dostal se na slušnou úroveň, která mi umožnila novějším Ghibliovkám i dělat titulky, které nebyly zmršené přes čínštinu a angličtinu). In medias res, hlavním neporozuměním tomuto filmu je považovat jej za dětský film. Japonec, má-li jej komentovat, ošívá se a je mu nepříjemný kontext dětské exploatace a práce v sexuálním průmyslu (jo, lázně...). Což má velkou tradici a stejný schematický průběh, kdy nebohé děvče tělem splácí dluh své rodiny. Miyazaki si spoustu témat nedělá jednoduchými a zápaďanům bez znalosti kontextu dost často "nálada" uchází. Poměrně málo filmů je opravdu pro děti, jsou adresovány spíš tomu dětskému, co zbylo v dospělých. Což bych viděl jako velmi zjevné hlavně u zmíněného Totora, nebo u nádherného a neznámého Pompoko (příběh + scénář), Conana i dalších. A potom filmy méně tlačící na infantilní metodu výpovědi (Porco Rosso, Kaze tačinu...) uvádějí diváky v rozpaky nemístné. P.S. a čisté srdce vítězí. (04.01.2020)

Nikdy som nebol priaznivcom japonskej anime tvorby, ale musím uznať, že Cestu do fantázie som prežil celkom bez ujmy. Je tu niekoľko pekných symbolov, ponaučení a dej, ktorý dokázal udržať moju pozornosť. Reálne to vidím na silné tri hviezdy, ale mojej dcére sa to veľmi páčilo, takže dávam ešte jednu bonusovú. 70/100 (30.10.2015)