Bába z ledu

Občas jsem tento pocit mívala i u starších Slámových věcí, ale tady je to silnější než kdy jindy, a totiž že ten film nedává smysl. Kdyby se věnoval zralé ženě, která se učí rozkvétat a dívat se na svět vlastníma očima, tak proti němu neřeknu půl slova. Jenže tak to není. Soukromé problémy těch synů v takto detailním pohledu tam neměly vůbec co dělat. Absurdní vyhrocenost, nezvládnutí herecké intenzity (hlavně Daniel, Neužil i Tatiana to trochu přeháněli, zatímco Nový mi připadal moc plochý a prázdný na to, jaké nitro se v jeho postavě vařilo) používání dětí jako loutek a nikoli účastníků rodinného provozu, směšná kumulace v čase - už tak film působí uspěchaně, všechno vypadá, jako by se odehrálo během maximálně jednoho měsíce, a ke všemu je to tisíc zvratů, za které by se žádná telenovela nemusela stydět. V podstatě to vypadá jako školácké chybné rozhodnutí, kdy se autor zpracovávající vláčné, meditativní téma lekne, že se tam toho málo děje, a začne si vymýšlet zbytečné blbosti navíc a cpát je tam jednu za druhou. Nedává to smysl, a ačkoliv jsem si přála, aby poslední záběr byl takový, jaký nakonec je, tak díky tomu všemu, co mu předcházelo, je absolutně nezasloužený. (16.06.2018)

Už mi to Slámovo vrtání se v lidském kalu připadá trochu stereotypní. Zde je navíc příběh ohýbán vůlí do podoby toho, jak si autoři představují, že by život podle nich měl jít, až se často vymyká přirozenosti. Stejným problémem na mnoha místech trpí dialogy, které sledují víc to, co autoři právě potřebují říct, a méně, zda by tak život a řeč skutečně mohly plynout. Hvězdu přidávám, ani vlastně nevím, proč. Snad pro tu Zuzanu Kronerovou. (08.07.2018)

Filmársky vyzretý prístup Bohdana Slámu rozkrýva dusivú atmosféru v rodine. Mnohokrát si nemusí pomáhať dialógmi, stačia všerozprávajúce obrazy. Scenár so strihom je na vysokej úrovni, herecké obsadenie perfektné. Predovšetkým Zuzana Kronerová citlivým spôsobom vložila do filmu život a ľudskosť. Pre mňa veľmi príjemné prekvapenie. (09.10.2017)

Žel, pro mě nejslabší režisérův snímek. Od uvolněných Divokých včel, kde byl Sláma spojením komedie a dramatu úžasně nad věcí, přes drsnou psychologii Štěstí, až po další jeho lidské příběhy, se dostal do současné tuzemské dějové prázdnoty, kde jeho osobitý štyl jen nedočkavě přešlapuje za kamerou a žánrové póly se těžce odpuzují. Nepomáhá ani jeho klasický herecký tým plus pár "nováčků", kteří společně vytvořili přemíru postav bez možnosti pořádného hereckého projevu. Kontrast mezi životními styly je sice pěkný, nicméně postavy obou synů a jejich rodin mi ve finále přišly neskutečně zbytečné (jak mám Petru Špalkovou rád, tak Lva za vedlejší roli vážně nechápu...). Daleko více mne zaujala Alena Mihulová a její příběh, na kterém bych, po totálním vymazání Haniny rodiny, jejichž příběhy se mohly klidně odehrát v desetiminutové retrospektivě, která by divákovi i silněji přiblížila životní odtažitost hlavní hrdinky, celý film postavil. V žádném případě si nedovoluji kázat či poukazovat, jak to měl vítěz letošního Českého lva točit, nicméně z nabídnutého materiálu jsem k tomuto závěru došel. (12.03.2018)

Civilní film o matce, kterou její rodina bezostyšně vysává. Naštěstí narazí na někoho, kdo jí otevře oči a dá jí šanci na opět důstojný život. Ač Pavla Novotného nemusím, tady se mi líbil. Jeho žárlivá slepice Adéla byla výborná. A Zuzana Kronerová mě naprosto odzbrojila svou civilností, odvahou jít plavat do ledové vody a vůbec vším. A palec nahoru za ten závěr, který se drží nohama na zemi. (12.03.2018)