Den pro mou lásku

Ani po letech neztratil film na působivosti. Po vizuální stránce výjimečný. Hodně atmosféře pomohla scéna bytu - jeho dispozice a barevnost, resp. všudypřítomná bílá barva. Skvělá hudba, výjimečná Marta Vančurová, výborný Harapes a Šejbalová. A Emmě Černé v roli lékařky stačila minuta na plátně, abyste si ji dlouho pamatovali (12.09.2023)

Když jsem film viděla před těmi mnoha lety (je možné, že už je to tak dlouho?), líbil se mi moc. A i teď se na něj ráda znovu podívám, i když celý vidět nemusím. Výborná Marta Vančurová, bohémské prostředí, zajímavě zařízený byt (nic takového v jiných našich filmech nebylo), silný příběh...A ani ten Harapes mi nijak nevadil. A hudba - Petr Hapka, záruka kvality. (Ještě bych dodala, že kameraman Jiří Macháně pochází z mého rodného města. Což mě těší.) (05.03.2024)

Psychologické drama, které má jiný formát, ale přesto je stále zajímavé. Má svou nespornou kvalitu v kameře, kdy divákovi nabízí netradiční, ale velmi kvalitní obrazy, něco na pomezí fotografie a filmu. Marie Stašková (šarmantní Marta Vančurová) po největší tragédii a ztráty smyslu života, nachází novou chuť k žití při návratu do práce a novém otěhotnění. Její manžel Petr (Vlastimil Harapes), prožívající studentskou lásku, je tragédií stržen zpět ke své ženě. Z dalších rolí: Maruška (Sylva Kamenická), malá dcerka umírající na hnisavý zápal mozkových blan, vdova Bernardová (Jiřina Šejbalová), která se po úmrtí svého manžela snaží zaplnit prázdné místo a samotu nuceným přátelstvím s podobně postiženou Marií, vedoucí květinářství Kabát (Lubomír Černík), Petrova studentská láska Hana (Eva Píchová-Sitteová), bezstarostní studenti Helena (Žofie Veselá) a Mirek (Jan Hartl), a Petrova matka (Dana Medřická). Nenásilné, neosobní, ale přesto stále zajímavé a silné a rozhodně nevšední drama. (13.03.2012)

Keď som videl tento film niekedy dávno s mamou, išiel ju z neho trafiť šľak. Vôbec sa jej ako matke nečudujem. Ja som sa naňho dokázal aj dnes pozerať s odstupom, takže až tak depresívne na mňa nepôsobil. Herz rozpráva príbeh o strate jedinej dcéry mladého manželského páru viac pomocou obrazu a hudby, ako prostredníctvom hercov a ich dialógov. To bude asi aj dôvodom tak rôznorodého hodnotenia, smrť v rodine predsa prináša výlevy zúfalstva a hercom životné úlohy. O ich pocitoch sa ale dozvedáme práve filmovou rečou a ich mimikou. Neviem, či je to ten najsprávnejší prístup, každopádne je to niečo iné a zaujímavé svojou symbolikou samoty. Deň pre moju lásku charakterizuje najma melancholická atmosféra a to aj v zobrazení tých šťastnejších dní mladého páru. 70%. (29.09.2013)

tento titul som našiel len náhodou, ale spomínam si na film keď som ho videl v čase jeho premiéry, a verte mi vtedy urobil na mňa mimoriadny dojem, preto ho s odstupom času nebudem podhodnocovať ako "nadupaný" priaznivec čsfd, ale tak ako som to cítil v oných časoch s mladučkou peknou Vančurovou, pritichlým Harapesom, a sentimentálnym scenárom. Kto ste to nevideli, ani nepozerajte, podobných filmov je spústa , ale keď vznikol v Československu zúril socializmus a táto sladkosť v kinách (neskôr v telke) akosi pomohla vymaniť sa z prostredia straníckych schôdzi Brigád socialistickej práce , revolučných aktívov a iných kravín denného života. (18.03.2014)