Den pro mou lásku

Psychologické drama, které má jiný formát, ale přesto je stále zajímavé. Má svou nespornou kvalitu v kameře, kdy divákovi nabízí netradiční, ale velmi kvalitní obrazy, něco na pomezí fotografie a filmu. Marie Stašková (šarmantní Marta Vančurová) po největší tragédii a ztráty smyslu života, nachází novou chuť k žití při návratu do práce a novém otěhotnění. Její manžel Petr (Vlastimil Harapes), prožívající studentskou lásku, je tragédií stržen zpět ke své ženě. Z dalších rolí: Maruška (Sylva Kamenická), malá dcerka umírající na hnisavý zápal mozkových blan, vdova Bernardová (Jiřina Šejbalová), která se po úmrtí svého manžela snaží zaplnit prázdné místo a samotu nuceným přátelstvím s podobně postiženou Marií, vedoucí květinářství Kabát (Lubomír Černík), Petrova studentská láska Hana (Eva Píchová-Sitteová), bezstarostní studenti Helena (Žofie Veselá) a Mirek (Jan Hartl), a Petrova matka (Dana Medřická). Nenásilné, neosobní, ale přesto stále zajímavé a silné a rozhodně nevšední drama. (13.03.2012)

Zhlédnutí po delším časovém odstupu ubralo z mého někdejšího nadšení. Prostředí téměř pohádkově nereálné (mimochodem s něčím podobným pracovala Poledňáková především ve filmu S tebou mě baví svět i ve Velrybách), zasazené do jakéhosi bezčasí. Harapes nebyl pravděpodobně vybrán kvůli svým hereckým schopnostem, ale kvůli vizáži (a ruku na srdce, srovnejme jeho výkon s úrovní současných "herců", byť jeho předabování byl krok vedle. Vančurové i ostatním může současná herecká garnitura jen tiše závidět. Ovšem Hapkova hudba mě značně iritovala. (02.03.2019)

Krásný procitěný film. Marušku jsem si oblíbila v momentě kdy jsem si film zapnula a bohužel jsem nevěděla jak to s ní dopadne. Do konce filmu si divák neodpočine, ale nemyslím, že je předramatizování na škodu. Momenty kdy se tam opět objevuje Maruška jsou opravdu dojemné. Tenhle film dojal hlavně mojí matku, taky proto se právě podle této Marušky jmenuju. (02.07.2008)

Režisérský mega velikán československého filmu Juraj Herz a zároveň milovník neveselých příběhů se rozhodl pozkoumat, jak a zda-li se dokáže manželský pár popasovat s tragickou ztrátou. Marta Vančurová předvádí herecký koncert. Bohužel jsem nepochopil proč je Vlastimil Harapes dabován. Rozhodně hodně nevšední a nezaměnitelný zážitek. 60% (08.01.2020)

Scénář sice situaci příliš nevytěžuje jako jiné filmy na podobné téma a nezabýhá do kdovíjaké hloubky, ale zpracování nabízí několik silných okamžiků, které stojí jen na schopnosti režiséra pracovat s obrazem. Herci jsou naopak spíše chladní a veškeré jejich pocity pronikají navenek skrze vzpomínky a nové vnímání skutečnosti. Vančurová a Harapes jsou však i tak výteční, podobně jako malá, leč velmi dojemná role Šejbalové. Na dobu vzniku film vypadá až "mezinárodně", nejen po technické stránce, ale i obrazem každodenní skutečnosti a samotným až bohémským (a rozhodně fotogenickým) prostředím domu. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že se film kvůli tomu pohybuje ve vzduchoprázdné efektnosti, zastírající skutečné emoce a rozhodně se vyhýbající dobové realitě. Navíc jde příliš naproti divákovi a velmi zkratkovité a přeromantizované míření k závěru je už skutečně přes čáru. (28.08.2009)