Režie:
Juraj HerzScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Marta Vančurová, Vlastimil Harapes, Sylva Kamenická, Jiřina Šejbalová, Dana Medřická, Eva Sitteová, Lubomír Černík, Žofie Veselá, Jan Hartl, Eva Svobodová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladí manželé Staškovi – fotografka Marie (M. Vančurová) a student stavební fakulty Petr (V. Harapes) – žijí v útulném podkrovním bytě se čtyřletou dcerkou Maruškou (S. Kamenická). Upovídanou okatou holčičku mají rádi všichni sousedé i dělnice z výrobny věnců, která sídlí ve dvoře. Jenže jednoho dne dostane Maruška prudký zánět mozkových blan, na který posléze zemře. Tragická událost těžce poznamená psychiku i soužití obou manželů. Zatímco Marie se utápí v bezbřehém smutku, zdrcený Petr odstraňuje z bytu všechno, co Marušku připomíná: fotografie, hračky, oblečení i sbírku starožitných hodin. Vymazat z paměti milované dítě však samozřejmě není možné. Cesta k vyrovnání se s tragédií a k nalezení nové naděje vede jinudy… (Česká televize)
(více)Recenze (123)
tento titul som našiel len náhodou, ale spomínam si na film keď som ho videl v čase jeho premiéry, a verte mi vtedy urobil na mňa mimoriadny dojem, preto ho s odstupom času nebudem podhodnocovať ako "nadupaný" priaznivec čsfd, ale tak ako som to cítil v oných časoch s mladučkou peknou Vančurovou, pritichlým Harapesom, a sentimentálnym scenárom. Kto ste to nevideli, ani nepozerajte, podobných filmov je spústa , ale keď vznikol v Československu zúril socializmus a táto sladkosť v kinách (neskôr v telke) akosi pomohla vymaniť sa z prostredia straníckych schôdzi Brigád socialistickej práce , revolučných aktívov a iných kravín denného života. ()
Nedokázal som to dopozerať. Chcel som, ale nedalo sa. Akonáhle som si uvedomil o čo ide, musel som to vypnúť. Neviem či sú slová užívateľa “Fraida” citáciou z filmu, no je to veľmi krutá pravda, ktorú možno pochopiť len vtedy, keď si človek danou skúsenosťou prejde na vlastnej koži - no nikdy by nemal. ()
Zhlédnutí po delším časovém odstupu ubralo z mého někdejšího nadšení. Prostředí téměř pohádkově nereálné (mimochodem s něčím podobným pracovala Poledňáková především ve filmu S tebou mě baví svět i ve Velrybách), zasazené do jakéhosi bezčasí. Harapes nebyl pravděpodobně vybrán kvůli svým hereckým schopnostem, ale kvůli vizáži (a ruku na srdce, srovnejme jeho výkon s úrovní současných "herců", byť jeho předabování byl krok vedle. Vančurové i ostatním může současná herecká garnitura jen tiše závidět. Ovšem Hapkova hudba mě značně iritovala. ()
Nechápu to nízké hodnocení. Den pro mou lásku je silný a upřímný film s emocionálně hlubokým výkonem Marty Vančurové. A žádný „sentimentální odšťavňovač“ (komentář Mi Nü-Chai) se nekoná, pokud za něj nepovažujete příběh samotný a prožitky postav. Naopak, tenhle film není nijak zbytečně ukecaný, spíše spoléhá na obrazovou lyriku (veškeré vzpomínky) a hudbu Petra Hapky. Ani Vlastimil Harapes mi nevadil – nepůsobil nepatřičně, hrál civilně. Scény z nemocnice jsou neuvěřitelně depresivní. ()
Ani náhodou. Tenhle film ani náhodou nevydírá, naopak - jen konstatuje a ukazuje. Po několikátém zhlédnutí jsem si všímala důležitých detailů, např.vdova Šejbalová po odchodu Vančurové z bytu nasype sušenky zpět do krabice, a ta Hapkova cirkusová hudba mi do filmu zapadá líp, než bych čekala. Tenhle film je sice smutný až depresivní, ale nepřijde mi, že by vydíral. Zkusíme-li si představit film s podobnou tématikou v americké produkci - to by teprve bylo vydírání, a jednoznačné. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Ješátko
Zajímavosti (11)
- Kvůli nahotě ve filmu došel Martě Vančurové dopis, ve kterém stálo: „Vážená soudružko, naše brigáda socialistické práce se shodla na tom, že jste kurva.“ (Duoscop)
- Scénář Markéty Zinnerové odmítlo před Jurajem Herzem šest režisérů. Herz si ho vybral pro apolitický námět a přepsal ho podle svojí vize. Scénáristka ale s výsledkem nesouhlasila a nějakou dobu se s Herzem neúspěšně soudila. (BoredSeal)
- Celý film bol natáčaný v Prahe. (dyfur)
Reklama