Přezůvky štěstí

Rozprávka, která má v sobě tolik absurdit, kolik mohou přinést čarovné, přání plnící galoše do každodenních životů jejich nositelů. Začnu absurditami tvůrčími. I když v hlavních rolích hrají převážně čeští herci jsou, krom Miroslava Donutila, všichni předabování slovenskými kolegy (dokonce i sám Herz, i když mi zprvu jeho hlas přišel osobní). A někteří, v čele s Jirkou Krytinářem, se ani nedostali do titulků. Herci nejsou nadabováni vůbec špatně, ale proč neudělat koprodukční film vícejazyčný? A proč zde vlastně zvítězila slovenština? Slovenská produkce? Režisérův návrat k rodnému jazyku? Ovšem, lze v tom vidět i klady, někomu změna hlasu nepochybně prospěla. Mladý Hrušínský byl zcela snesitelný (jeho přeměna byla dokonce sehrána perfektně) a Javorského poblázněný zapisovatel a básník, s příznačným příjmením Schiller, byl také velmi roztomilý. Někomu ovšem nepomůže ani vylepšený hlas. Prkenný mimický i pohybový projev Marka Brodského se nedá přehlédnout a jeho obsazení beru jako další absurditu. Že by Herze uhranuly Markovy oči? Možné je zde vše, jak nám děj dává hned od začátku najevo. Překrásně ztvárněná snová realita bez hranic, podpořená skvělým humorem, jehož příčinou jsou výborné absurdní situace, skvělá kamera Herzova dvorního spolutvůrce Šimončiče a celkově výborný poetizmus. Film Ti může připomínat dosti jiných snímků. Valerie, Deváté srdce, ale i Morgianu. Předloha je nepochybně pohádková, nicméně Herzovo zpracování rozhodně ne, což může způsobit u jistých individuí odpadové záchvaty kritiky. Drama, komedie, fantasy i poetika. Juraj Herz otevírá dveře do pohádkového snu splněných přání. (05.01.2015)

Podle mě to tak špatný nebylo... Herzovi se sice nedařilo úplně pořád držet tu správnou Andersenovskou poetiku, ale rozhodně není pravda, že by se k ní ani jednou nepřiblížil. Herecké obsazení bylo velmi kvalitní (pro mě osobně byla mimořádně příjemným překvapením účast Ivana Vyskočila coby policejního šéfa, to mu dokonale sedlo), i když mi popravdě nikdy nebyla moc sympatická Tereza Pokorná, ale to je věc vkusu... Takže: má to trochu mouchy, ale celek více než ujde. (10.04.2018)

Většinou se mi pohádkové příběhy Juraje Herze nelíbí. Ať už Císařovy nové šaty, Deváté srdce či Panna a netvor mi připadali místy až hororové, temné nebo nezáživné. Ani Kouzelné galoše nejsou zcela pohádkou, kterou bych doporučoval dětem. Film je spíše alegorií na lidská přání. Uvedení hrdinové totiž netouží vyloženě po tom, co se jim splní, spíše je to první věc, kterou vysloví po obutí galoší. Pouze student by chtěl žít v pohádce. Ale jak se ukazuje, ne každé přání skrývá své skutečné štěstí. Neboť ani pohádka není šťastnou volbou. Film opět působil výpravně, dobré kostýmy, kulisy a dekorace jsou samozřejmostí. Tím spíš, když se nám děj přesouval skrze různá historická období. A tentokrát jsem se nenudil, děj byl pořád zajímavý, protože se přezůvky přesouvaly a plnily ta nejrozmanitější přání. Jen moc nechápu, proč byli někteří herci dabovaní, tím spíše, že některým hercům hlasy vůbec nesedly a dokonce je dělaly staršími. A na druhé straně naprosto chápu, že se Juraj Herz zamiloval do Terezy Pokorné-Herzové, ta byla opravdu krásná. (28.12.2021)

Pohádka, která dětem udělá tak akorát guláš v hlavě a ani dospělý z ní moudří nebudou kvůli značně překombinovanému scénáři. Hvězdičku navíc dávám hlavně za nádhernou výpravu, jež bohatě využívá atmosféry Prahy a za závěr, ve kterém nádherným způsobem ožívají postavy z Andersenových pohádek. Zaujalo mě i využívání stále stejných postav v odlišných obdobích a místech. Připoměnlo mi to stejný princip jako ve Spalovači mrtvol, ale nevím, jestli to zde nebylo jen z nedostatku herců. (20.03.2008)

"Krucinál, co je to za nápad…" Tuhle pohádku jsem dnes viděl poprvé a místy jsem si vskutku říkal, co to jsou za střelené nápady. Chvíli papouškem, chvíli černochem. Chvíli v opeře (v hledišti i jevišti), chvíli v parní lázni. "Tohle že je opera? Tohle je horší než parní lázeň. Spíš blázinec..." :D  Celkově jsem si ale ten Herzův pokus o otevření dveří do pohádkového snu splněných přání vážně užil. Jeho poetika, imaginace a opulentní výprava (v kulisách staré Prahy) nemají chybu. Co rozhodně překvapilo, byla pohádkově kouzelná hudba Michaela Kocába (který si v pohádce i zahraje roli dirigenta v opeře). Nápad s Janou Brejchovou v dvojroli víl štěstěny a starosti je též výborný. A Tereza Pokorná v roli třetí víly Míny vážně půvabná. Důvod proč nedávám pět hvězdiček je hlavně to, že mi u některých rolí neseděl dabing (proč nemohl mluvit svým hlasem třeba Marek Brodský fakt nechápu). (27.12.2021)