Kocour Bob

Kočky miluju už od děství a tohle je film přesně pro mě. Čekala jsem, že to bude smutný a dojemný. Ve skutečnosti mě to dojalo ještě víc než jsem čekala. Pěkný propracovaný příběh odehrávající se v ulicích Londýna a k tomu supr hudba, no co víc si přát ... Určitě jsem tento film neviděla naposledy. 95%. (21.07.2017)

Takových příběhů o přátelství člověka a zvířete jsme už viděli mnoho. U Boba je tu ta zvláštnost, že se to tak všechno údajně stalo doopravdy. No, dejme tomu. Já jsem teď viděl poměrně dost depresivních filmů a tak mi tento krásný zrzavý kocour a jeho od fetu si odvykající kámoš James přišel vhod a bavil mě. Dalo se dokonce u toho i dojmout a tak nějaká slabší povaha by mohla i zaslzet. Dávám zasloužené čtyři hvězdy a jdu si utřít oči do kapesníku. (26.03.2018)

Film, ktorý poteší všetkých milovníkov domácich zvierat, ale zvlášť tých čo majú doma kocúra (teda mňa :D)... Veru, stará známa vec, že aj mačky dokážu byť verným spoločníkom, nie je to len výsada psov. Samotný príbeh pouličného drogového závisláka Jamesa Bowena bol hrejivo povzbudivý a svojim záverom aj inšpiratívny. Ten, kto sa nevzdá, môže dôjsť k vykúpeniu, chce to len vôľu a hlavne nejaký ten cieľ. Nadpriemer. 75/100 (06.08.2017)

Silné tři, možná slabé čtyři. Celkem se mi to líbilo, ovšem nějaké emoce se u mě dostavily až v samotném závěru. Především jsem měl problém s hlavní postavou Jamese, jelikož mi nebyla sympatická vůbec ničím, a tudíž jsem neměl potřebu ji nějak fandit. Další věc: nemusím kočky osobnost. V tomto snímku se mi ale kočka líbila. Aby taky ne, tvůrci filmu zde kočku vykreslili jako extra zlatíčko, kterou každý musí milovat - je hodná, milá, nikdy nezlobí... no a psi jsou zde naopak jako extra debilní raubíři. Takže vlastně palec dolů. :) Ale jinak ano, objektivně to není špatný film, jen je trochu jednoduchý a povrchní - a tím pádem funguje jen jako dobrá pohodovka na nedělní odpoledne. (22.03.2017)

Tentokrát se mi nepodařilo utlumit mé cynické já, takže jsem se nenechal dojmout příběhem smažky bez domova a jeho kočičího otroka. Mám doma dvě kočky, o které se vzorně starám, takže vím, že rozdíl mezi toulavou kočkou a kočkou, jež vlastní svého majitele bývá značný. Tím pádem mě tvůrci nedokázali přesvědčit, že Bob žil nějaký čas na ulici, protože vypadal jako by se vrátil z výstavy. Nedokázal jsem si ani oblíbit hlavního hrdinu, protože feťáky prostě nemám rád, ať už je k drogám přivedlo cokoliv a můj vztah k pouličním muzikantům byl zle ovlivněn až příliš častými setkáními s jedním takovým "umělcem" v Havířově, příšerné zvuky, které vyluzoval ze své flétny, mě budou děsit do konce mých dní. Takže ano, viděl jsem a už neuvidím. (28.08.2017)