Začít znovu

Film je velmi silný ve své autentičnosti. Nikde netlačí na pilu a to je v dnešním světě osvěžující. Filmem se prolíná paralelní příběh kočky, kterou nikdo nechce, ale když o ní příjde, má pocit ztráty. bavilo mě to každou minutou víc a víc. Isabelle je úžasná a v každé roli jí věřím ať hraje vražedkyni či profesorku. (09.07.2021)

Klasický festivalový film s "náročným" tématem, jímž je hledání sebe sama ve světě opuštěných a nenaplňovaných lásek. Takže se rozhodně nejedná o nějaký strhující příběh nebo silný děj. Začít znovu je hodně meditativní smímek, který se táže po podstatě svobody a vztahů, a plyne pomalu, tempem trochu připomíná četbu Proustových románů. O to zajímavější je, že za ním stojí teprve pětatřicetiletá režisérka. Ovšem i tak je působivý, za což může hlavně představitelka hlavní role, Isabelle Huppertová. Ta je sice trochu starší, než měla její postava být (v době natáčení jí bylo třiašedesát, rozhodně víc než postavě, a to bylo znát), ale zvládla ji s bravurou. Moudrost, nadhled, ale i zranitelnost a nejistota z ní čiší na správných místech. Právě její sledování dělá z filmu, který diváka nezaujatého primárně ženským tématem může trochu nudit, zážitek. (02.03.2018)

Film nemá oslnivý děj, herce či výpravu. Svým intelektuálním zaměřením se určitě nestane masovým trhákem. A přesto... 1) 35letá scenáristka a režisérka Mia Hansen-Løve sepsala příběh podle zážitků své matky. 2) Nádherné lokace plné atmosféry a každodenní nenápadné události vytvářejí dojem, jako by se nic moc nedělo. Ale děje se. 3) Vemlouvavá píseň Deep Peace od Donovana dotváří atmosféru zralosti a nadhledu. 4) 63letá (!) Isabelle Huppertová (učitelka filosofie Nathalie) se své role zhostila skvěle. 5) Nemohl jsem nezaznamenat zajímavé kluky. Je to 30letý Roman Kolinka (bývalý student Fabien) a 23letý Solal Forte (syn Johann). 6) Výstižný koment: Oktavianus***. (28.05.2018)

Pečlivě vedená práce s herci, ne zcela koncepční střih a snímání. Můj pocit po zhlédnutí je stejný jako ten, který prožívá protagonistka - nejistota. Nejistota z toho, kam mě film zavede. Nejistota z postav, které mi film nabídne. Nejistota z provedení. Přesto s koncem nemůžu říct, že bych byl otrávený. Huppertová tradičně bravurní a víc jsem tak asi nepotřeboval. (03.12.2016)

Stříbrný Medvěd za režii? No nevím, je to celé hodně křečovité, neživotné, podivně sestříhané, nepomůže ani klišovitý Schubert uprostřed filmu, jehož klavírní písně jsem slyšel už v x filmech od režisérek. Velmi opatrně to nakousává zajímavé témata, ale stejně se to přesto věnuje mnohem více "postavě" tlusté, staré kočky, než mnohému nabízenému. Jinak má stačit, když se občas objeví na děj násilně naroubované jméno Adorna, Horkheimera nebo Rousseaua a že v pozadí každého druhého záběru je narvaná knihovna - tolik asi k osobitosti a domnělé intelektuálnosti mistryně jalových filmů Hansen-Love. Na poroty světových festivalů jalovost a bezvýraznost ale asi bohužel stačí. Spíše horší tři hvězdy. (30.11.2016)