Petrolejové lampy

Že tenhle film existuje jsem samozřejmě věděl. Popravdě mě ale nikdy moc nelákal a tak jsem se mu statečně vyhýbal. Na doporučení od uživatelky Ratchetka jsem se ale rozhodl, že mu dám šanci. Ale ze začátku jsem litoval a říkal jsem si co mi to ta Ratchetka doporučila, protože mě moc nechytl. Postupem času jsem mu ale začínal přicházet na chuť a závěr už jsem si vyloženě užíval. Takže nakonec musím Ratchetce poděkovat, protože bez jejího doporučení bych film i nadále přehlížel a možná bych se k němu ani nikdy nedokopal. Což by byla určitě chyba a hlavně velká škoda. Juraj Herz zkrátka a dobře věděl co dělá a já ho považuju za jednoho z nejlepších československých režisérů. Silný 4 hvězdy. (14.03.2023)

Má milá rozmilá neplakej, život už nebude jinakej! Je vidno, že si dal Juraj Herz záležet jak na vizuelní, tak na příběhové stránce. Záběry z večírků a šantánů jsou až kýčovitě barevné, naproti tomu Vejrychovsko působí šedě a ponuře. Atmosféra příběhu postupně houstne, nikdy však nezklouzne do depky, ačkoli emoce jsou na každému kroku. Iva Janžurová v roli Štěpy dokázala zaujmout svou bezprostředností a podala důkaz, že není jen komička. No, a Petr Čepek podal nejsilnější výkon své kariéry. Postava Pavla Maliny je strašně těžká, komplikovaná a pan Čepek je v ní prostě nepřekonatelný. Svých partů se perfektně zhostili též Marie Rosůlková, Ota Sklenčka, Vladimír Jedenáctík, Karel Chromík či Karel Černoch. Mistrovské psychologické drama a jedno z vrcholných děl Juraje Herze. 95%. (30.05.2010)

Keby som mal strucne vyjadrit svoje pocity, tak poviem, ze to bolo nudne. Vyborne ma bavil akurat tak pravidelny smiech Petra Cepka, ale inak ma vazne nic nenapada. Beriem, ze sa moze jednat o klasiku ceskej kinematografie, v tomto pripade vsak nie uplne podla mojho vkusu. Vhodne mozno do telky namiesto uspavanky, inak urcite nie. (30.12.2007)

Bujaré, trochu křečovité veselí úvodních scén silvestrovské oslavy (příchod nového století) se rychle vytrácí, film se dostává do poloh takřka baladických a hořký konec se nezadržitelně blíží. Hlavní herecká dvojice Janžurová-Čepek je vynikající a Petr Čepek v životní roli. Všichni ostatní působí vedle nich - omlouvám se všem! - jako statisté. Kupodivu mi moc nevadí, že zpracování plně neodpovídá literární předloze. Ale jednu výtku bych přece jenom měla: Juraj Herz použil k dokreslení dekadentních nálad na přelomu století Gellnerovu báseň Perspektiva. Je nemyslitelné, že by se tento popěvek zpíval v r. 1900 ve společnosti jako módní šlágr, který by si lidé prozpěvovali na malém městě ve společnosti nebo v rodině a dokonce s jistou dávkou sentimentu! Gellnerova poezie byla považována ve své době za neuměleckou a odpudivou pro mnohé vulgarity, cynismus a nemorálnost. Obdivoval ji pouze takový S. K. Neumann a okruh jeho hospodských anarchistických přátel! Rozhodně to nezapadá do obrazu maloměšťáckého prostředí, v němž se děj odehrává. (18.09.2013)

Herz změnil rovnováhu sil v příběhu (Štěpě ubral na rozhodnosti a bojovnosti), zdramatizoval jeho závěrečné vyznění a především obsadil do role "pavouka" Petra Čepka, čímž se z Petrolejových lamp stala defacto show jednoho muže. Neobyčejně silný psychologický film, ale románovou předlohu mám přeci jen radši, neboť je hlubší a propracovanější (ale tak už to u těch knižních předloh bývá, že :o)) (05.02.2004)