Krátkometrážní / Komedie / Podobenství
Československo,
1965, 31 min
Režie:
Juraj HerzKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Václav Halama, František Ketzek, Bobina Maršátová, Libuše Palečková, Jan Vlček, Olga Novotná, Antonín Dimitrov, Ivana Klíčníková, František Pelikán, Věra Pokorná, Václav Soldát, Karel Veselý (více)Obsahy(1)
V 60. letech byl Bohumil Hrabal mimořádným inspiračním zdrojem pro začínající filmaře - ani Juraj Herz nebyl výjimkou. Pro svůj středometrážní debut si zvolil bizarní příběh odehrávající se ve sběrně starého papíru. Hrdinou je tam svérázný výkupčí, jenž se stává svědkem všelijakých trapných i dojemných příhod. Režisér již tady osvědčil smysl pro bizarní nadsázku a morbidní zaujetí, naznačené již samotným názvem. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (10)
- Film byl uveden do distribuce v prosinci 1965 se západoněmeckým snímkem Tajemství čínského karafiátu (1964). Snímek byl v listopadu 1990 opět uveden do distribuce v pásmu Sběrné surovosti spolu s filmy Dějiny na 8 (1968), Konec jasnovidce (1957) a Věštec (1963). V další obnovené premiéře pro filmové kluby v červnu 1998 byl uváděn s filmem Sladké hry minulého léta (1969). (sator)
- Film byl v roce 2020 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze. (sator)
- Vedoucího sběrny Bohouška (František Ketzek) mluví Ivo Gübel. Kostelníka (Jan Vlček) mluví Ota Motyčka. (sator)
- Režisér Herz chtěl svůj film původně točit s tehdy asi nejlepším barrandovským kameramanem Jaroslavem Kučerou. Ten Herze ale odmítl s tím, že jej nezná a že ani nemá FAMU. (raininface)
- Juraji Herzovi se nelíbil název povídky „Baron Prášil“, podle které se film natáčel. Když to řekl Hrabalovi jako jejímu autorovi, ten mu rovnou na místě nabídl jiný titul: „Když se to odehrává ve Sběrných surovinách, tak by se to mohlo jmenovat „Sběrné surovosti“.“ Z tohoto názvu byl režisér Herz naopak nadšený a použil ho. (raininface)
- Protože tato Herzova povídka po konečném sestříhání ve výsledku o jednu minutu přesáhla povolenou stopáž 30ti minut, nebyla zařazena do konečného filmu Perličky na dně (1965), pro který byla původně určena a byla promítána samostatně. Jelikož byla v kině zařazena před německou detektivkou, paradoxně ji nakonec vidělo víc diváků než samotné Perličky na dně. (LadyPupu)
- Ztracený chlapeček, který je nakonec nalezen v lisu, byl syn jednoho z rekvizitářů. Za každou opakovanou scénu, kdy musel plakat, dostával čokoládu. (mchnk)
- Neherečka, která ve snímku hází nožem, měla s tímto velké problémy. Povedlo se to až poté, co jí režisér Herz pobídl, aby nůž jakoby smečovala, jelikož paní pracovala jako tenisová instruktorka. (mchnk)
- Režisér Herz se scházel s panem Hrabalem a psali spolu scénář. Ve sběrně, ve které se snímek odehrává, skutečně Bohumil Hrabal pracoval celých 7 let. Pracoval zde hlavně kvůli tomu, že měl díky této práci zdarma spoustu knih. (mchnk)
- Juraj Herz dostal nabídku k režii poté, co se na Barrandově zapsal jako výborný pracovník pomocné režie u režisérů Zbyňka Brynycha a Jána Kadára. (mchnk)