Druhá strana naděje

Hlavní hrdinovia nemajú na ružiach ustlané a tak sa snažia hľadať lepší život na druhej strane brehu. Už len ich samotné pohľady vyoraných myší dokážu celkom slušne pobaviť. Bývalému obchodníkovi, ktorý si kúpil skrachovanú reštauráciu a zamestnáva v nej utečenca a ďalších troch skrachovancov chýba snáď všetko okrem podnikateľského ducha a vytrvalosti. Po prvom neúspechu sa nevzdáva a tak je miesto mäsových guliek v ponuke na druhý deň sushi a na stenách japonské znaky. Akurát losos došiel, ale makrely to predsa istia. Typický suchý severský humor funguje opäť perfektne. Neurazí, naopak dokáže správne odľahčiť inak veľmi závažné témy ako utečenectvo a pribrzdenosť systému. Videné na Cinematiku 2017. (19.09.2017)

Opätovne ma raz dokázala pobaviť absurdnosť jednotlivých postavičiek a typický škandinávsky zmyslel pre humor. V tomto smere je tento režisér geniálny. Príbeh síce toho moc nepovie a dej nie je nejak extra rozvinutý, no kráľovsky som sa bavil na jednotlivých situáciách, ktoré vyplynuli z konania postáv. Nadpriemer. 75/100 (07.04.2018)

V jistém smyslu se dá určitě říct, že je to "starý dobrý" Kaurismäki, nicméně k jistému kvalitativnímu ústupu zde podle mě již došlo, a to nejenom proto, že námět nápadně připomíná režisérův předchozí snímek Le Havre, jen s poněkud jinými kulisami. Třeba ta sekvence s proměnou na sushi restauraci mi přišla vyloženě nevtipná, byť je to asi otázka subjektivního dojmu. Nesedl mi moc ani ten relativně otevřený konec, který obecně vždy považuji za zločin na divákovi. Jinak to ale bylo velmi příjemné (znovu)shledání se vším, co mám na tvorbě tohoto filmaře rád, a hodně mě to bavilo. Kapitola sama pro sebe je potom dokonalý soundtrack. Určitě bych si přál, aby to nebyl Kaurismäkiho poslední film. (27.04.2020)

Nějak jsem si nevšiml těch komediálních prvků. Jo, asi dvakrát jsem se usmál, ale zbytek byla nudná sračka, která opět vyzdvihuje arabáče jako moc hodné a přizpůsobivé lidi, kteří tady chtějí pracovat a bezvýhradně se začlenit. Píčovina. Obsah filmu je absolutně lživý a já měl velké problémy to vůbec dokoukat. 30% (23.08.2017)

Dva propletené příběhy, tak od sebe navzájem odlišné, že to ani nevypadá, že by bylo možné je propojit. Posuďte sami - na jedné straně vážné drama o syrském uprchlíkovi, co se snaží získat ve Finsku azyl a hledá svou sestru, která se mu ztratila kdesi u maďarských hranic, a na straně druhé až groteskně absurdní komedie o stárnoucím podnikateli, co odejde od své ženy, rozprodá obchod s košilemi a koupí restauraci čtvrté cenové s odpovídajícím personálem. Akimu Kaurismäkimu se přesto povedlo v poslední třetině filmu oba děje velice přirozeně spojit do úsměvného a uvědomělého komediálně-dramatického mixu, v němž najdete i vyjádření k uprchlické krizi, i suché vtipy trhající bránici. Pár drobností je sice už navíc (třeba postavy tří stereotypních skinheadů), ale to jsou vážně jen detaily. (02.07.2017)