Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (1 658)
Vyše tisíctristo komentárov tu rozobralo klady a zápory filmu naozaj dôkladne. Ponúknem preto len drobnú úvahu, týkajúcu sa aj dnes pomerne modernej tézy. Týka sa toho, že kresťanská filozofia a náboženstvo mnohým ľudom nemajú čo ponúknuť a tak sa spústa alternatívcov, mystikov a hľadačov racionálnych duchovných ciest upína k rôznym formám budhizmu. Ako ukazuje film a potvrdzuje história, štáty (režimy), v ktorých dominuje budhizmus nemajú problém s ukončením života človeka. Sofistikovane je to obhájiteľné práve reinkarnačným kolobehom duše. Stačí si pozrieť niektoré z ázijských vojnových, hororových či historických filmov. Všade len minimálne pozastavenie sa nad smrťou konkrétnych jedincov, nad ďalšími desiatkami, stovkami ba tisíkami pešiakov. Často sú oproti tomuto stoicizmu smrti vybrúsené a prepracované techniky zabíjania. No veď čo, estetika smrti je v pohode, pretože ak mal mŕtvy dobrú karmu, za chvíľu sa ocitne vo vyššom leveli, ba možno sladučko zaspí v nirváne. ()
Jeden z deseti nejvýznamnějších českých snímků všech dob, nejlepší Herzova režie a nejsilnější herecký výkon Rudolfa Hrušínského na filmovém plátně. Postupně, nenápadně dávkovaná proměna vzorného maloměšťáka v kolaboranta a fašistu je zároveň připomínkou řady českých osudů za autoritářské druhé republiky a okupace ( Moravec ), stejně jako předobrazem proměny postojů našich elit v době normalizace. Není divu, že tento snímek neměl na růžích ustláno...Výborná práce s detailem, kamera a zejména střih. Morbidní atmosféra pochopitelně není pro každého, ale skvělá filmařina každým coulem to je. Celkový dojem 100 %. ()
Spalovač mrtvol zritualizoval krásu a napodobil věrně případ, kdy skutečný život imituje umění. Nesmírně progresivní, kultivované a cizokrajné dílo. A nenucené. Vzpírá se chladné úmorčivé práci budující nešťastně emoce na základech obřadné vycizelovanosti - snad s výjimkou nadvyužívaného rybího oka v závěru, které si filmaři nechali dovést z Francie. ()
Komentář obsahuje SPOILER! Krásně odporné! Krásné - výborně natočeno, skvělá atmosféra a bezpochyby nejlepší role Pana Herce Rudolfa Hrušínského ve které nás přesvědčuje o tom, že nejenom komediální role hodných dědečků jsou jeho jedinými výkony. Odporné - je zde patrný vliv Třetí Říše na prosťáčka, který zabije téměř celou svou rodinu. Dnes je sobota. V mém chrámu smrti se nespaluje. Věta, z které vás zamrazí! ()
Co dodat? Tenhle film je velký! Velký díky Rudolfovi Hrušínskému, velký díky předloze Ladislava Fukse, kterou dokázal naprosto neuvěřitelným způsobem Herz přetavit do stejně sugestivní obrazové podoby. Celková stylizace a velmi uhlazené, pravidelné tempo vyprávění přesně zrcadlí nitro Romana Kopfrkingla, kde se všechno odvíjí v soustředných kruzích, kde se stále opakují tytéž věty a tytéž myšlenky a kde se postupně objevuje chorobná posedlost. Nejprve smrtí, pak i vlastní výjímečností. Nitro člověka, jehož celý svět je postaven na hře, na popírání skutečnosti a jejím přetváření v cosi bizarně pokorného, milého a uhlazeného, smrt (je-li provedena žehem) nevyjímaje. Hrušínský coby poloprázdná nádoba, postupně zaplňovaná jedem ideologie a přesvědčením o vlastní vyvolenosti je nelidsky přesvědčivý. Stejně tak celý Herzův film... Nejsugestivnější portrét šílenství člověka i doby, který znám. ()
Galerie (63)
Zajímavosti (59)
- V noci vpádu vojsk Varšavské smlouvy vzal kameraman filmu Stanislav Milota kameru a film, určený k natáčení tohoto snímku, a pořídil drtivou většinu záběrů 21. srpna, které tehdy obletěly svět, a bez nichž by se dnes žádný dokument o 21. srpnu 1968 neobešel. Barrandovský ředitel, který už tušil, že se blíží konec jeho funkce, jim bez okolků vydal nový film, takže mohl být Spalovač mrtvol dotočen. (Marfysu)
- Juraj Herz a Ladislav Fuks psali scénář dva roky. Herz poté psal i technický scénář, a to s kameramanem Stanislavem Milotou. (mchnk)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
Reklama