Straka v hrsti

Brancaleonova armáda vorvaná a kozatá.Za nima běhá Jan Hrušínský,kterej byl asi zrovna na vojně,v džínovejch kraťasech jako Glum a Donutil,ještě s nějakym druhym traperem tam probleskujou jak Zahrádkáři Kersku.Do toho probublávají motivy z LP Pražského Výběru.Protřepat,nemíchat,a možná radši ani nekoukat. (10.02.2013)

Dílem omezené tvůrčí svobody, resp. nutnosti uzpůsobit styl filmu předpokládaným zásahům cenzury (odtud převažující dlouhé záběry) a nemožnosti řádně film dokončit v postprodukci podle původních představ a současně Herzovým sklonem k povrchnímu, dekadentnímu manýrismu, který je více odpuzující než podvratný, představuje Straka v hrsti jednu z mnoha smutných obětí dobového politického soukolí a jeho tvrdých restrikcí. Nevidím však jediný důvod, proč k ní kvůli tomuto "handicapu" přistupovat mírněji. Přízvisko "kultovní" si totiž nevysloužila svými kvalitami, ale jen a pouze díky příšerné hudbě Pražského výběru a třináctiletým zákazem. Dnes je proto zajímavá především z historického hlediska, jako svědectví o absurditách doby svého vzniku, o níž navíc symbolicky vypráví na půdorysu podobenství, ale jeho hodnoty, jakožto filmového a uměleckého díla jsou, jak už jsem naznačil, diskutabilní až nevalné. Pro trvalou uměleckou hodnotu, která by reprezentovala to lepší, světlejší z šedi a beznaděje normalizační kinematografie, je třeba se poohlédnout jinde. (06.02.2011)

Hra o lásce a krutosti. Ďábelskej Karel Heřmánek v postkatastrofickém muzikálu. CITÁT - I v Pekle se musí platit dluhy........... Příběhem nás provádí hudba skupiny Pražský výběr. Víte vůbec jak se taková straka chytá ? Song "Zázračná mast" je pěkný a má povedenou choreografii. Příběh začíná strakou a ukradenou perlou, ale pojednává o lásce, sexu, penězích, krutosti a přežití rodu. CITÁT - Po perlové masti bude každý jako rybička.......... V 84 minutě je v záběru cisterna pomalovaná barvama podobným německé vlajce a dokonce se tam dá rozeznat něco jako zkomolenina hákového kříže. Zajímavý hudební psychosnímek. CITÁT - To jsou jenom herci.......... (22.04.2012)

Mě tenhle teatrální alegoricko-abstraktní styl vyprávění teda zrovna nebere, ale naštěstí to má i normální a zajímavé části, které to celé ženou kupředu. Příběh je zajímavý, zpracování občas taky, až na to přehnané stylizované hulákání a pohyby. Takové postindustrální (snad nechtěně) postapokalyptické podobenství o tom, že lidé jsou svině v každé době, epoše a času, tedy, že zůstávají stále stejní, tedy lidští, i když to zanmená pravý opak toho, co je pod tím slovem představováno. Je třeba říct, že navzdory stylizaci a provedení, se Herzovi podařilo udržet hlavu i patu přesně tam, kde mají být a vybrat zajímavé herce (Rösner je démonický, Heřmánek skvělý, Anděla je smyslně éterická a abstraktní asi stejně, jako celý film, její obsazení je světlou stránkou filmu). Procesí smrti však nemá chybu, Herz prostě svou temnou stránku neskryje. V podstatě zajímavý kousek, který ale asi nebudu chtít vidět někdy znovu. (13.07.2013)

Československá hudba osmdesátých let byla celkově nejhorším obdobím. I v oblasti popu, i v oblasti rocku. Všem už z toho komunismu naprosto jebalo, v mnoha případech to bylo hudebně naprosté psycho. Ne, že by tu nebyli špičkoví muzikanti, naopak, ale všecko to bylo úplně na hlavu. Jsem rád, že přišel převrat a vše se vrátilo do normálu. Jinak nevím, co by se tady dnes hrálo. Asi na šalmaje. Pražský výběr mám docela rád, ale tenhle film ne. 50% (19.12.2015)