![všechny plakáty](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w140/files/images/film/posters/000/003/3668_1f448b.jpg)
Režie:
Juraj HerzKamera:
Viktor RůžičkaHrají:
Györgyi Tarján, Jan Hrušínský, Boris Rösner, Miroslav Donutil, Leoš Suchařípa, Eva Jeníčková, Tomáš Töpfer, Boris Hybner, Karel Heřmánek, Pavel Rímský (více)Obsahy(1)
Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním. (Pett.Luke)
(více)Recenze (64)
Brancaleonova armáda vorvaná a kozatá.Za nima běhá Jan Hrušínský,kterej byl asi zrovna na vojně,v džínovejch kraťasech jako Glum a Donutil,ještě s nějakym druhym traperem tam probleskujou jak Zahrádkáři Kersku.Do toho probublávají motivy z LP Pražského Výběru.Protřepat,nemíchat,a možná radši ani nekoukat. ()
Dílem omezené tvůrčí svobody, resp. nutnosti uzpůsobit styl filmu předpokládaným zásahům cenzury (odtud převažující dlouhé záběry) a nemožnosti řádně film dokončit v postprodukci podle původních představ a současně Herzovým sklonem k povrchnímu, dekadentnímu manýrismu, který je více odpuzující než podvratný, představuje Straka v hrsti jednu z mnoha smutných obětí dobového politického soukolí a jeho tvrdých restrikcí. Nevidím však jediný důvod, proč k ní kvůli tomuto "handicapu" přistupovat mírněji. Přízvisko "kultovní" si totiž nevysloužila svými kvalitami, ale jen a pouze díky příšerné hudbě Pražského výběru a třináctiletým zákazem. Dnes je proto zajímavá především z historického hlediska, jako svědectví o absurditách doby svého vzniku, o níž navíc symbolicky vypráví na půdorysu podobenství, ale jeho hodnoty, jakožto filmového a uměleckého díla jsou, jak už jsem naznačil, diskutabilní až nevalné. Pro trvalou uměleckou hodnotu, která by reprezentovala to lepší, světlejší z šedi a beznaděje normalizační kinematografie, je třeba se poohlédnout jinde. ()
Hra o lásce a krutosti. Ďábelskej Karel Heřmánek v postkatastrofickém muzikálu. CITÁT - I v Pekle se musí platit dluhy........... Příběhem nás provádí hudba skupiny Pražský výběr. Víte vůbec jak se taková straka chytá ? Song "Zázračná mast" je pěkný a má povedenou choreografii. Příběh začíná strakou a ukradenou perlou, ale pojednává o lásce, sexu, penězích, krutosti a přežití rodu. CITÁT - Po perlové masti bude každý jako rybička.......... V 84 minutě je v záběru cisterna pomalovaná barvama podobným německé vlajce a dokonce se tam dá rozeznat něco jako zkomolenina hákového kříže. Zajímavý hudební psychosnímek. CITÁT - To jsou jenom herci.......... ()
Mě tenhle teatrální alegoricko-abstraktní styl vyprávění teda zrovna nebere, ale naštěstí to má i normální a zajímavé části, které to celé ženou kupředu. Příběh je zajímavý, zpracování občas taky, až na to přehnané stylizované hulákání a pohyby. Takové postindustrální (snad nechtěně) postapokalyptické podobenství o tom, že lidé jsou svině v každé době, epoše a času, tedy, že zůstávají stále stejní, tedy lidští, i když to zanmená pravý opak toho, co je pod tím slovem představováno. Je třeba říct, že navzdory stylizaci a provedení, se Herzovi podařilo udržet hlavu i patu přesně tam, kde mají být a vybrat zajímavé herce (Rösner je démonický, Heřmánek skvělý, Anděla je smyslně éterická a abstraktní asi stejně, jako celý film, její obsazení je světlou stránkou filmu). Procesí smrti však nemá chybu, Herz prostě svou temnou stránku neskryje. V podstatě zajímavý kousek, který ale asi nebudu chtít vidět někdy znovu. ()
Československá hudba osmdesátých let byla celkově nejhorším obdobím. I v oblasti popu, i v oblasti rocku. Všem už z toho komunismu naprosto jebalo, v mnoha případech to bylo hudebně naprosté psycho. Ne, že by tu nebyli špičkoví muzikanti, naopak, ale všecko to bylo úplně na hlavu. Jsem rád, že přišel převrat a vše se vrátilo do normálu. Jinak nevím, co by se tady dnes hrálo. Asi na šalmaje. Pražský výběr mám docela rád, ale tenhle film ne. 50% ()
Zajímavosti (12)
- Vedení Barrandova se domnívalo, že Herz točí pohádku, tak ho nechali být a ani nechodili kontrolovat natáčení. Film byl před dokončením zastaven a režisér pak celé měsíce chodil přesvědčovat ředitele Barrandova, aby ho mohl alespoň dostříhat, a aby ho Kocáb mohl dokončit po hudební stránce. Nakonec si vymohl jeden víkend na smíchání. (raininface)
- Film vznikl roku 1983, ale v úvodních titulcích je uvedeno vročení MCMLXXXVII, tedy 1987. Není jasné, zda se jednalo o záměr, či chybu. (Adam Bernau)
- Scénář byl napsán podle středověké satiry "Mastičkář," nejstaršího dochovaného českého dramatického díla. (tykeww)
Reklama