Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve filmu se střetávají tvůrčí síly osobností ze tří sfér umění. Podtitul "Hra o lásce a nenávisti" odkazuje k motivaci staročeskou středověkou satirou, námět patří Antonínu Přidalovi, odborníku na tuto tématiku. Jeho spoluprací s Jurajem Herzem vznikla koláž minulosti a přítomnosti, aktualizovaná, ostrá satira a podobenství o střetu lidských vlastností, které nemohlo neskončit v trezoru. K útočné provokativnosti filmu přispěla i hudba Pražského výběru - Michaela Kocába a Michala Pavlíčka - film byl jedním z důvodů jejich úplného přesunu do undergroundu. Taneční sbor středověkých občanů připomíná spíše změť dlouhovlasých mániček, do prostoru středověkého tržiště vtrhává okraj současné skládky, mezi minulým a aktuálním oscilují i postavy, ať už svým zevnějškem, symbolikou či jednáním. (Pett.Luke)

(více)

Recenze (64)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Kdo se chce dvořit mé paní, musí jí nejprve poslat dar upřímný leč cenný, nejlépe z drahého kovu či kamene, jinak všechno marnost." Experimentální podobenství, tak to je žánr přesně pro mě. Tedy vlastně teď jsem si vzpomněl, že není. Já tomu prostě nerozumím. Vždyť já jsem se na to díval jen kvůli hudbě Pražského výběru, protože kdysi jsem sjížděl na kazetě ještě nevydanou Straku v hrsti pořád dokola a rád ji proženu reproduktory i dnes. Jenže hudba to sama neutáhne a v mixu zbrojnošů, mastičkáře, maškar, zlodějky a záporáků na sajdkárách mě nebavilo hledat to, proč si snímek poměrně snadno našel cestu do trezoru. ()

raroh 

všechny recenze uživatele

Antonín Přidal adaptoval středověkou hru Mastičkář, včetně ústřední postavy Rubína (pouťová divadelnost ve výrazu ve filmu zůstala) i s jejím masopustním pojetím, s aktualizací přenesenou do zdánlivého bezčasí (ale s výraznými historickými konotacemi 20. století - nacističtí rytíři), dost typickou pro přelom 70. a 80. let. Hudba M. Kocába je tradičně pro něj eklektická (takový Miloš Štědroň by si s úpravami historické hudby a hudbou současnou poradil osobitěji), ale ve výsledku ne zas tak špatná, jako by byla od téhož autora dnes. Název Straka v hrsti byl z komerčních důvodů použit podle nahrávky Pražského výběru, kterou Kocáb do filmu také jako svou hudbu zařadil? ()

Reklama

sator 

všechny recenze uživatele

Snad jediná role Honzy -prince-Hrušínského kde mě přesvědčil že je herec... Za divočinu a nesvázanost v českém filmu ojedinělou 75 % Poprava gilotinou byla natočena v prostorách bývalého mauzolea Klementa Gottwalda v místech kde stál jeho sarkofág,což na dobu vzniku tedy rok 1983 bylo neco neuvěřitelného.Symbolismus scény je víc než zřejmý... ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jakožto člověk, který má za sebou už dost podivných a experimentálních filmů, mě Straka v hrsti bůhvíjak nešokovala, i když na československý film to je skutečně nezvyklé. Bohužel pořádně nevím, co mi to vlastně chtělo říct. Podobenství v tom moc nevidím. Ano, třeba to celé je o lidské agresi, lidském chování, anarchii, atd... ale nepřišlo mi, že by se něčemu z toho ten film nějak podrobněji věnoval (leda tím způsobem, že jsou všichni lidi vlastně agresivní, ale podané je to bez jakékoli psychologie, takže mám problém to brát vážně). Spíš jsem měl pocit, že se jedná o nějaký ten experiment ve stylu hippies, 60. let, psychedelických scén a asi inspirovaný Mad Maxem. Nějakou myšlenku jsem zaznamenal jednu - Jeden z těch lidí, co chodí oblečený jako zvíře (už mi to došlo, Herz předpověděl furries :D) mluví o tom, že: "Lidé nechtějí vidět hry o svatých, chtějí jen komedie.", což symbolizuje úpadek umění (a když tak na ty moderní filmy koukám, je to pravda). Pak možná ještě ta písnička o prodeji zázračné masti symbolizuje falešné obchodníky apod., ale tím si nejsem tak jistý. Skutečně to podle mě je spíš jenom experiment. A ne zrovna zajímavý a ani ne podmanivý, takže když nefunguje tohle, nemůže to fungovat ani jako celek. Ale co já vím, třeba mi něco uniklo a je to geniální dílo. Jen mě jaksi nebere koukat na tenhle úlet někdy podruhé. I přes slušnou kameru, dobré herecké výkony a zvláštní vizuál, který si vyhrál s minimem. 2* ()

#47 

všechny recenze uživatele

Šílený Max po česku? No nevím...Gibson by se asi jen ušklíbl - Naprosto nesmyslné kostýmy (půlka asi náhodně vybraná z barrandovských skladů, druhá odněkud z popelnice), dále pak nesmyslné exteriéry, nesmyslný děj, všechny postavy se chovají jako kdyby byly permanentně nafetované a závěrečná scéna pochodu u dálnice kde se prohánějí škodovky to ještě celé degradovala do absolutní zhovadilosti...je tam prostě spatláno všechno možné dohromady a k tomu pro mě naprosto ujetá hudba Pražského výběru...jednu hvězdičku dávám opravdu jen za odvahu tohle natočit. ()

Zajímavosti (12)

  • Ve filmu je mnoho dlouhých nepřerušovaných záběrů. Dle režiséra Juraje Herze je tomu tak proto, aby nemohl být snímek později prostříhán. (Rugero)
  • Scénář byl napsán podle středověké satiry "Mastičkář," nejstaršího dochovaného českého dramatického díla. (tykeww)
  • Film vznikl roku 1983, ale v úvodních titulcích je uvedeno vročení MCMLXXXVII, tedy 1987. Není jasné, zda se jednalo o záměr, či chybu. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama