Falešné vztahy

. „Co není správné? Lhát těm, které milujeme? Ale co když jim řekneš pravdu a oni tě milovat přestanou? “ Ještě v noci žije Antonie bezproblémový a spokojený život vedle báječného muže a druhý den je vdovou. A než se stihne vzpamatovat z prvotního šoku zjišťuje, že její manželství nebylo zdaleka tak ideální, jak se domnívala. S někým se sedm let dělila o lásku svého muže. Bolest vystřídá rozhořčení. S kým, je další překvapení. „ Musím vědět, co mezi vámi bylo. Musím to pochopit“. Při hledání odpovědí nalézá Antonie zvláštní souznění ve společnosti, kde se cítil šťastný i její manžel. Nemůžu si pomoct, ale příběh mi přišel, alespoň z mého pohledu, tak málo pravděpodobný a k tomu tolik vzletných vět (obzvlášť druhá polovina), že víc než 3 * nedám. (10.06.2006)

Viděla jsem lepší filmy o tématice sexuální odlišnosti. A viděla jsem dost filmů, kde člověk zjišťuje, že vůbec nezná nebo neznal člověka, který s ním sdílel život, stůl a postel. Ale způsob, jakým Víly dávají oboje dohromady, se mi líbí. Není to nic nápadného nebo dech ukrádajícího, ale čas vám to taky neukradne a možná vás i přinutí přemýšlet nad tím, kolik věcí je úplně jiných, než jakými se nám zdají být. Srovnávat to s Almodóvarovými a dalšími podobnými filmy zejména z románské kulturní oblasti mi nepřipadá šťastné, člověk se zcela zbytečně utopí v analýzách a srovnávání, zatímco má možnost snažit se spolu s hrdiny udržet se na hladině ve vlnobití pravdy a popření, přetvářky a touhy po štěstí, viny a smíření. (14.08.2007)

Zcela bez výhrad souhlasím s Kleopatrou, je to vážně škoda :-) Velmi zvláštní film o ztrátě manžela, zdrcujícím poznání a neuvěřitelném nalezení nových přátel a snad i platonické lásky tam, kde by to absolutně nikdo nečekal a málokdo pochopil. Název Nevědomé víly je úžasný a hudba byla též... Skvělé. (01.08.2014)

Antonia ztratila manžela...třikrát. Zemřel, pak přišla na to, že měl milenku a potom se z milenky vyklubal milenec. Příběh s ohromným potenciálem, který by ždímal kapesníky. Bohužel režisér, byť se očividně snažil dostat do Almodóvarovy rudé a modré, skončil u béžové a šedé. Příběh je skvělý, zpracování bezradné. Jako by nevěděl jak příběh uchopit a jak protnout životy postav. Antonie mi tak bylo líto, ale její utrpení mi bylo docela cizí. Hudba mnohdy neseděla (úvodní scéna z muzea). Bohužel takovéhle "maličkosti" pro mě film zbrzdily. Jako by byl Ozpetek rozhodnutý film natočit a pak si řekl, že ubere páru, aby se někdo náhodou neurazil... (27.06.2013)

Možno si po prečítaní upútavky k tomuto filmu pomyslíte, že je prezradené úplne všetko. Verte tomu, že to tak nie je . Je to klasický psychologický film, ktorý pomáha "stráviť" extrémne názory na homosexuálov. Žijú rovnako ako ostatní, jedia, pijú , radujú sa, smútia ..... len to večer robia inak ... ))) (04.06.2004)