Zastihla mě noc

Juraji Herzovi se zde povedla nevídaná záležitost. Skvěle vyobrazil realitu první i druhé světové války v jednom filmu. Jožka, jako by byla celý život připravována na více než tragické završení svého osudu. Fanatická křesťanka místo matky rozhodně nepomůže, i proto se síla osobnosti mladé Jožky stále zoceluje a přesvědčení o konkrétní myšlence i jejím naplnění, narůstá stále více. Má-li někdo za sebou snímky jako Herz, je jasné, že se bude na co koukat. A skutečně. Vzpomínkový příběh prolínající se s realitou i výborná práce s provázaností scén ala Spalovač mrtvol. Precizní herecký výběr pomáhá zvládat dlouhou stopáž. Jana Brejchová tady nechala skutečně všechno (pro někoho až moc) a Rudolf Hrušínský zde snad hraje další level Karla Kopfrkingla "Vaše česká vězení...Vy vůbec nevíte, co je to vězení..". Při drobnohledu by se možná našlo pár rudých vzkazů (rudý papírový drak, obraz Lenina) ovšem film lze v pohodě brát jako příběh silně sociálně smýšlející ženy, která si z těchto důvodů vybrala dráhu komunistky, zde zmiňovaný termín "politická objednávka" je dle mého zcestný. Velká škoda příliš moderní hudby, která mne brzdí v plném počtu. (11.11.2012)

Solidní drama z prostředí koncentráku a vzpomínek na celý svůj život. Ano nepopírám, že je to docela angažované, ale zase tak hrozný to není, doba si žádala své. Jen jedna poznámka-docela mě zarazilo jak si vězenkyně mysleli, že jdou do plynu, když byli ve sprchách vždyť přece nemohli vědět, co je čeká. A že se takový zvěrstva dějí. (21.10.2015)

Je mozne obdivovat stylovou neokazalost vzhledem k tradicnimu vypraveni normalizacnich filmu, patricnou atmosferu a technickou vyspelost rezisera a vsech dalsich zucastnenych tvurcu. Film vsak trpi prilisnou delkou a vyraznou dobovou poplatnosti. Za oboji po jedne hvezdicce dolu. Jsem si vsak plne vedom toho, ze v ramci sve situace udelal Juraj herz pro co nejvetsi potlaceni one dobove poplatnosti maximum a on sam nikdy rozhodne (ba naopak) nepatril mezi ty, kteri by meli za socialismu na ruzich ustlano. (29.04.2011)

Ojojoj, to se nepovedlo. Není z toho ani sociální, ani válečné drama. Navíc bohužel všechny flashbacky jsou technicky tak mizerné, že není příliš k rozpoznání, co se děje. V oblasti sociálního dramatu utkví zkopírování Boženy Němcové, která též s despektem propírala žrádlo pro panského pejska v kontrastu s hladem v podzámčí. A o koncentračním táboře bych raději z úcty k režisérovi pomlčela. Tam se trošku podařila snad jediná scéna, když jde Jožka navštívit (ani se neptám, jak je to možné) své kamarádky, které se staly pokusnými vzorky. (03.07.2013)

Jožka Jabůrková, hrdá toť žena, vzpomíná v koncentráku na svůj život a rekapituluje si skutečnosti, jež ji dohnaly až do takové prekérní situace. Ano, nikdy se nevzdala, nikdy neustoupila a nepřestala bránit chudý a potřebný lid, své soudruhy. Bla bla bla. Ale na to seru, jde sice o zjevnou propagaci v te dobe uz slabnouci Strany, jenomže se nad to zkusím povznést - a pak mi zbývá výborně natočený film, plný silných scén, které navíc získávají náboj díky sugestivní Kocábově hudbě. Herz točit umí, škoda, že podobné věci... (13.03.2007)