Reklama

Reklama

Znamení Raka

  • angličtina Sign of the Cancer
Krimi / Drama / Psychologický
Československo, 1966, 87 min (Alternativní 85 min)

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Kamera:

Bedřich Baťka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Jedna vražda a sedm motivů... Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy… Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské "Poslední večeře" a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

roswelll 

všechny recenze uživatele

Filmy z nemocničního prostředí mám vždycky rád, ať už se jedná o komedie nebo jako v tomto případě kriminální drama. Překvapivé rozuzlení v odhalení vraha, myslím, že se prvotina pana Juraje Herze zdařila. Jediné, co mě trochu rušilo, bylo předabování spousty herců hlasy jinými herci, ale to byl asi záměr. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Poctivé kriminální drama, v němž Juraj Herz vykresluje nemocniční prostředí takovým způsobem, že by se tam nechtělo strávit jedinou noc ani chronickému simulantovi. Řada opravdu působivých scén a hereckých výkonů, z nichž vyčnívají Lubomír Černík dabovaný Jiřím Sovákem, na smrt nemocná Iva Janžurová a také Zora Božinová. ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

Psychlogická krimi odehrávající se v přesných (depresivních) interiérech skutečné (nikoli studiové) kliniky narozdíl od adorovaných normalizačních seriálů z nemocničního prostředí věrně vykresluje poměry v socialistickém zdravotnictví- včetně kouření, popíjení, děvkaření a intrikování "andělů v bílých pláštích". ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Plno známých herců ale celkově mdlé, utahané a trochu i exmerimentální...Jistě, šlo tepre o Herzovu prvotinu, tak se možná nelze divit, hledal teprve ten svůj správný styl..Pokus o narušení jisté konvence, tedy spojením méně nebo více známé tváře s méně nebo více známým hlasem se mi zdál jako nepříliš dobrý nápad, chvílemi jsem si myslel že tam skutečně hrál třeba Jiří Sovák (ač to byl Lubomír Černík) apod..Nevím jestli tento experiment byl jeho vlastní nápad a nebo jestli s tím už u nás někdo, někdy přišel...Jednu z posledních svých rolí tu vytvořil i Zdeněk Štěpánek, který jako starý profesor byl výborný. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kupodivu vcelku dobrý film, kterému pomáhá výrazná kamera (tu měl Herz vždy zajímavou, experimentální a neobvyklou), velmi dobrá hudba a řada hereckých výkonů, jaké dnešní herci předvést nedokáží. Stačí vzpomenout jen drobné role smrtelně nemocné I.Janžurové - doslova herecký koncert! Koncentrace vynikajících herců je obrovská, proč jsou někteří předabováni, bylo již vysvětleno. Nemocniční vztahy nejsou přívětivé, doktoři chlastají a hulí, páří se s pacientkami, pacienti doktorům nevěří a pomlouvají je, stejně je tomu i naopak, a do toho ještě vraždy! Není divu, že tenhle film skončil v trezoru - dobrá reklama pro socialistické zdravotnictví to rozhodně nebyla... Vedle hezkých žen jsou jedním z bonusů i obří prsy M.Myslíkové. Svůj první opravdu velký film natočí Herz o dva roky později... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (12)

  • Film je založen na detektivním románu Hany Bělohradské, Poslední večeře. (M.B)
  • Při schvalovací projekci byli barrandovští vedoucí naprosto pobouřeni scénou masturbující lékařky a nepsat se rok 1966, mohl to být konec kariéry režiséra Herze. (sator)
  • Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)

Reklama

Reklama