Reklama

Reklama

Znamení Raka

  • angličtina Sign of the Cancer
Krimi / Drama / Psychologický
Československo, 1966, 87 min (Alternativní 85 min)

Režie:

Juraj Herz

Předloha:

Hana Bělohradská (kniha)

Kamera:

Bedřich Baťka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Jedna vražda a sedm motivů... Jednoho dne je na nemocničním inspekčním pokoji nalezen zavražděný dr. Hahn (J. Langmiler). Přivolaní vyšetřovatelé (V. Lohniský, S. Zindulka) vedou výslechy, ze kterých jim vyjde hned několik podezřelých: Hahnova kolegyně a jeho dlouholetá intimní přítelkyně MUDr. Marie Nováková (Z. Božinová), kterou lékař veřejně podváděl s mladou a pohlednou zdravotní sestrou Jiřinou (V. Vlčková), samotná Jiřina, dále doktor Petera (L. Černík), kterému se nikdy nepodařilo udělat kariéru, starý sklerotický pacient Zima (J. Vlček) a nakonec i nepříliš schopný přednosta kliniky (Z. Štěpánek). Každý z nich měl nějaký motiv Hahna nenávidět. Zatímco policie rozplétá nitky pravdivých i lživých výpovědí, mezi personálem nemocnice se vyjasňují složité profesní i osobní vztahy… Kriminálně psychologický snímek vznikl podle románu Hany Bělohradské "Poslední večeře" a byl prvním dlouhým hraným filmem režiséra Juraje Herze. (Česká televize)

(více)

Recenze (70)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Znamení Raka nemá valný smysl posuzovat jako kriminálku; vražda lékaře v areálu nemocnice nepřivede na scénu tým agilních vyšetřovatelů, kteří vše obrátí vzhůru nohama a budou stát v centru dění. Naopak, dvojice detektivů je upozaděna až do absurdity a představuje tak určitou slabinu na jinak zajímavém filmu. Zločin slouží režisérovi jako východisko pro obnažování charakterů zaměstnanců a pacientů ústavu, kteří podezřívají, hodnotí a soudí ostatní. Herz velmi dobře pracuje s hudebními motivy a kamerou a za pomoci silné herecké sestavy vytváří pochmurnou atmosféru. Ještě zdaleka ne tak bezchybnou a působivou, jakou později předvedl ve Spalovači mrtvo, ale už v jeho prvotině je znát, že směřuje k žánru psychologického dramatu a fascinují ho temná zákoutí lidských povah. Na debut je to překvapivě slušný kousek, který naznačil Herzův potenciál do budoucna. Stojí za zmínku, jak se od té doby změnil vztah lékaře a pacienta. V 60. letech mají ještě lékaři pocit profesní nadřazenosti, kdy pacientům zcela automaticky zatajují závažné informace o zdravotním stavu pro jejich vlastní "dobro". Celkový dojem: 65 %. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Vidím, že jsem v menšině, ale podle mě je to zdařilý film. Jeho hlavní problém je divákovo očekávání detektivky. Vyšetřování vraždy na lékařské klinice je především impulsem k nedobrovolnému odhalování vzájemných vztahů zdejšího personálu a pacientů, a té zákulisní stránky nemocničního dění, o které by pacient podle zaběhlých zvyklostí neměl vědět. Lékaři a sestry podléhají vzájemné nevraživosti, žárlivosti, neřestem všeho druhu nebo paranoie z domnělého politického vlivu svých konkurentů a film je neukazuje "tolerovatelnou", zromantizovanou optikou jako Nemocnice na kraji města, ale se suchou věcností, která je až nepříjemná. Záměrně nepříjemná. Kamera neucukne ani v momentech, před nimiž byste jako reální svědkové situace odvraceli zrak, buď z rozpaků nebo z ohledu na ostatní přítomné; některé z těchto scén jsou ještě formálně doladěny nasnímáním v hmatatelně blízkých záběrech (třeba při scéně, kde Zora Božinová trpělivě čeká, až starý pacient podlehne narkóze a v polospánku jí říká jakési oplzlosti, jsem měl až horrorově úzkostný pocit). Juraj Herz sice na tento přechodně zakázaný film nevzpomíná zcela v dobrém, protože nejdráždivější scény z něj prý byly vystřiženy, ale nezdá se mi, že by v příběhu něco zásadního chybělo. Nakonec je paradoxně opravdu nejproblematičtější ten detektivní rámec s rutinními scénami výslechů a podobných momentů, které k němu patří, ale místy nudí. Matoucí fakt, že polovinu obsazení předabovali jiní herci, lze přičítat dlouhé čekací době mezi natočením filmu a jeho konečným sestřihem. Například Lubomír Černík postsynchrony namluvit nemohl, protože byl tou dobou v alkoholické léčebně (proto ho předaboval Jiří Sovák), další herci měli v době odkládaných dokončovacích prací nasmlouvaná jiná natáčení. 70% ()

Reklama

roswelll 

všechny recenze uživatele

Filmy z nemocničního prostředí mám vždycky rád, ať už se jedná o komedie nebo jako v tomto případě kriminální drama. Překvapivé rozuzlení v odhalení vraha, myslím, že se prvotina pana Juraje Herze zdařila. Jediné, co mě trochu rušilo, bylo předabování spousty herců hlasy jinými herci, ale to byl asi záměr. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Jedna mrtvola s nůžkami v hrudi a mohl to být kdokoliv. Jednoduchá zápletka s velmi rozvinutými a zvládnutými charaktery postav. On sice tam nebyla snad žádná postava sympatická, ale i to je možná plus. Jako celovečerní debut myslím vcelku zvládnuté a ilustrační. Herz je z toho cítit, což je důležité a je to zřejmé, i když jsem hodně jeho filmů ještě neviděl. Líbila se mi kamera a hudba. Některé scény a rozhovory byly takřka vymazlené. Jen to rozuzlení bylo nějak moc rychlé a rázné. A kdo by to byl řekl, že Míla Myslíková měla svého času tak nádherná prsa? ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Celovečerní debut Juraje Herze. Z tohoto pohledu jde o dílo zajímavé, do jisté míry experimentální, v němž se dá celkem lehce vystopovat osobitý tvůrčí rukopis páně režisérův, čímž ale také končí výčet pozitiv tohoto snímku. Coby detektivka chybí základní proprieta, tedy postava detektiva či vyšetřovatele, kriminalistické duo Václav Lohniský a Stanislav Zindulka dostane tak málo prostoru, že se s nimi divák vůbec nestihne jakkoliv ztotožnit a nezačne fungovat ani bazální ,,chemie", doktoři si vyšetřují tak nějak svépomocí, což je možná příznačné pro tehdejší dobu, ne tak pro tento filmový žánr. Celý film pak působí podivně mdle, navíc trochu ruší místy přehnaně experimentální výrazové prostředky (subjektivní kamera s nádechem zmatenosti, nesourodá hudba...), naprostým faux pas je pak předabování některých herců, tím celý film (alespoň z mého hlediska) Juraj Herz zazdil... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (12)

  • Scénář k filmovému zpracování dostal Zbyněk Brynych. Ten ovšem přenechal úlohu režiséra na Juraji Herzovi, který u něj dříve působil jako pomocná režie u filmů Každá koruna dobrá (1961) či Transport z ráje (1962). Herz jako první změnil název filmu, který před tím byl „Poslední večeře“. Herz název změnil, protože jej pobavilo, jak režisér Jasný trval na astrologických znameních jednotlivých herců, když je obsazoval pro svůj film. (mchnk)
  • Strihové zmeny a znovu natočenie niektorých scén došlo až po zakúpení filmu do talianskej distribúcie Carlom Pontim. (Raccoon.city)
  • Film je založen na detektivním románu Hany Bělohradské, Poslední večeře. (M.B)

Reklama

Reklama