Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (517)
Setkání přátel pokročilejšího věku přinese díky hře ukaž obsah svého večerního mobilu nečekaná překvapení. Film je brilantní konverzační drama, které odhaluje nejen jednotlivé charaktery, jejich slabosti, ale zároveň poukazuje na problémy italské společnosti, která má daleko do dokonalosti, důvěry a tolerance ke svým členům. Přetvářka, faleš, nevěra, problémy mezigeneračního soužití, jednotlivé charaktery budou divákům důvěrně známé, věčný hledač štěstí, správného zaměstnání, nevěrník, nevrlá žena, která si stěžuje bezdůvodně, atd. Po tomhle večeru už nebude nikdo a nic stejné. Bravo, jen mě mrzí, že místo, aby se ctil originál, tak se zběsile vyrábí nejdražší verze dabingu, jak říkal můj učitel filmové tvorby. ()
Komorní film, který mě utvrzuje v tom, že tento žánr má neprobádané kouzlo. Partička sedmi lidí vytvoří u večeře zdánlivě banální zápletku, která ovšem brnká na všechny emocionální roviny diváka, a dává zamyšlenní, jak by dopadl on sám, kdyby byl u večeře přítomen. Závěr filmu mi usmál tvář - připomněl mi snímek Coherence. ()
Vždycky jsem měl slabost pro podobné komorní filmy, co se většinu času odehrávají na minimální ploše - ať už jde o různé home invasion horrory, napínavé thrillery, které nemá rád ani jejich režisér (Provaz je boží a je mi fuk, co Hitchcock říkal) nebo podobná konverzační dramata jako jsou Naprostí cizinci. To, že jsme na to koukali s přítelkyní a naše mobily, ležící na stole před námi, občas zasvítily, když přišla nějaká nová zpráva nebo email, dávalo celému dění na obrazovce bonusový přesah... Celé téma je natolik univerzální a pochopitelné, že snad neznám jiný film, co by zplodil tolik remaků. Dokonce jeden i u nás v ČR. ()
Variace hry na pravdu v jednadvacátém století. Jenomže tento koncept je mnoha lety prověřený jako nefunkční. Nicméně jako konverzační komedie/drama to funguje moc dobře. V závěru jsem upřímně hned na poprvé nepochytil pointu, což byla trochu škoda, protože nápad je to opravdu dobrý. Navíc film byl takový civilní, jako by snad herci ani nehráli. ()
Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (6)
- Inspirace pro napsání tohoto filmu vzešla ze skutečné události, kdy se kamarád režiséra Paola Genovese vyboural na motorce a jeho přítelkyně se musela postarat o jeho věci, nahlédla do jeho mobilu a zjistila, že svého dlouholetého přítele vůbec nezná. I když se pár rozešel, nakonec si údajně stejně k sobě našel cestu. (vyfuk)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. února 2016 v Římě. (ČSFD)
- Film je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako film s největším množstvím lokálních remaků v historii kinematografie. (vyfuk)
Reklama