Režie:
Paolo GenoveseKamera:
Fabrizio LucciHudba:
Maurizio FilardoHrají:
Giuseppe Battiston, Anna Foglietta, Marco Giallini, Edoardo Leo, Valerio Mastandrea, Alba Rohrwacher, Kasia Smutniak, Benedetta Porcaroli (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Skupina přátel se schází k pohodové večeři. Znají se důvěrně celé roky a také další setkání by se neslo v duchu lehkého škorpení a nostalgických vzpomínek na to, co bylo... kdyby se nezrodil zdánlivě nevinný nápad: dát mobilní telefony na stůl a sdílet každou SMS i každý příchozí hovor. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom mohli zůstat přáteli, milenci, manželi, rodiči...? Během jediného večera se ukáže, že až příliš mnoho. I ti, které známe, mohou totiž být naprostými cizinci. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (517)
Vždycky jsem měl slabost pro podobné komorní filmy, co se většinu času odehrávají na minimální ploše - ať už jde o různé home invasion horrory, napínavé thrillery, které nemá rád ani jejich režisér (Provaz je boží a je mi fuk, co Hitchcock říkal) nebo podobná konverzační dramata jako jsou Naprostí cizinci. To, že jsme na to koukali s přítelkyní a naše mobily, ležící na stole před námi, občas zasvítily, když přišla nějaká nová zpráva nebo email, dávalo celému dění na obrazovce bonusový přesah... Celé téma je natolik univerzální a pochopitelné, že snad neznám jiný film, co by zplodil tolik remaků. Dokonce jeden i u nás v ČR. ()
Uh oh, ze začátku to vypadá na feel good konverzačku pár dávných přátel a jejich partnerek nad domácí italskou večeří, ale ten na první pohled zábavný nápad sdílet s ostatními svá elektronická tajemství se samozřejmě zvrátí. A je radost to sledovat. Postavy jsou napsané a zahrané skvěle, vůbec se nebojte toho, že film je italský. Hrdinové totiž řeší nadčasová témata překračující hranice. Novinkou tu je právě téma našich smartphonů, ve kterých se může ukrývat celá řada nepěkných věcí. Za mě je obrovskou výhodou, že film diváka donutí se zamyslet nad tím, jak dokonalou masku máme všichni nasazenou. ()
Večeře sedmi přátel, kde mobily vyložené na stůl symbolizují karty a aniž by musel přijet Billy the Puppet na tříkolce, tahle zpočátku nevinná hra se rázem mění ve hru o přežití (vztahů, přátelství).. Tragikomický rozměr dodává na realismu, nechybí břitký humor a když pomine „kouzlo zatmění“, přijde finále, které důvtipně vysvětí dosavadní konstrukt a přehnanou vyhrocenost. Tak u koho se sejdeme příště..? Co si budeme nalhávat, trocha té neupřímnosti dělá dobré přátele.. ()
Kolik lidí tady na CSFD nemá a NIKDY nemělo mobilní telefon? Něco mi říká, že v tom nejspíš budu sám. (Vy, které jsem teď podcenil, mi klidně můžete napsat do zdejší pošty.) Spousta lidí se chlubí, že nemají televizi, přitom bez mobilního telefonu by si ani neuprdli. Nemusíte mě obdivovat. Žil jsem čtvrt století ve světě, kde žádné mobily neexistovaly. A když s něčím nezačnete, je mnohem lehčí se bez toho obejít. Navíc mám počítač s internetem, pevnou linku, televizi a PlayStation. Ale až se budou stát fronty na čipy do hlavy, tak mě tam nehledejte. Mobilní telefon považuju za jeden z přímých předchůdců takových zvěrstev. Nemít ho, je zřejmě moje poslední svobodná výsada v této zemi, kde si už ani nezakouříte v hospodě. A jestli si myslíte, že jsem pro nevlastnění toho krámu nemusel nikdy čelit žádným nepříjemným tlakům z různých stran, tak si to nemyslete. V každém případě k tomu, abych věděl, že odmítáním nejotravnějšího přístroje na světě si dělám tu nejlepší službu, jsem tento jinak vcelku zajímavý snímek vidět nemusel. ()
Kino navštevujem raz ročne (dôvod je v mojom profile) a pre tento rok som si na odporúčanie gudaulina vybral Úplných cudzincov. Vedel som do čoho idem, pretože som si prečítal zopár komentárov, medzi ktorými ma sklamal Vančura, ktorý skôr ako ja odhalil film ako paralelu ku Kunderovej poviedke Falešný autostop. Film som vnímal ako poukázanie nebezpečnosti zbavovania sa osobného priestoru, do ktorého patrí aj komunikačná droga súčasnosti - mobil. Mobil, ktorému zverujeme aj to, čo by sme inak buď nikomu nepovedali alebo iba na odľahlom mieste aj to iba šeptom. Komediálnu zložku som príliš nevnímal, dramatickú dodal scenárista, ktorý nakopil udalosti, aby film nestrácal na tempe. Ale to mi príliš neprekážalo, pretože som film vnímal ako divadelnú hru, v ktorej ide o posolstvo divákovi viac, ako o pravdepodobnosť, že sa taký príbeh mohol odohrať. Herci boli skvelí a film naplnil moje očakávania, i keď na plný počet hviezdičiek nedosiahol. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (6)
- Režisér Paolo Genovese uvedl v roce 2020 pro český týdeník Reflex, že byl osloven americkou produkcí, aby udělal pro tento svůj film hollywoodský remake v jeho režii. (vyfuk)
- Stejnojmenná inscenace se hrála v březnu 2020 v Divadle Na Jizerce v režii Matěje Balcara. V hlavních rolích jsme mohli vidět Barboru Kodetovou, Ondřeje Kavana, Patricii Pagáčovou, Petra Vacka, Milana Šteindlera nebo Jana Řezníčka. (Saur.us)
- Inspirace pro napsání tohoto filmu vzešla ze skutečné události, kdy se kamarád režiséra Paola Genovese vyboural na motorce a jeho přítelkyně se musela postarat o jeho věci, nahlédla do jeho mobilu a zjistila, že svého dlouholetého přítele vůbec nezná. I když se pár rozešel, nakonec si údajně stejně k sobě našel cestu. (vyfuk)
Reklama