Toxický mstitel

Řádně ujetý bizár, tedy, co jiného jsem asi mohl čekat, že... když už jsem se rozhodl pustit si klasiku z produkce Tromy. Místy to doprovází typicky osmdesátkový look i sound :o), jaký se mi protivil také u slavného Terminátora, ale Toxický mstitel má výhodu v tom, že se nebere vážně, dokáže přepnout u bizarní a nechutné akce ještě víc k záměrně přepísklé parodii, jakou by se v opačném případě snadno záhy stal nechtěně. No, moje srdcovka to nebude, ale našlo se dost scén, u nichž jsem se různě pobavil nebo aspoň přikovaně zíral. Romantiku mezi (slepou) kráskou a zvířetem nepovažuji k zahození, zběsilá automobilová jízda s konfliktem uvnitř auta nabídla skvělé grády. Komická nadsázka mi docela sedla v neakčních scénách vyšetřování a organizace následné akce v místnosti evokující školní třídu. V řádce otrlých a nechutných gagů je Toxický mstitel celkem nápaditý. Svět filmu, kde se nikdo včetně hromadně přítomné policie nezbouří proti násilnému usmrcení jednoho příslušníka, je docela zvláštní, ale nakonec to bylo jediné možné poklidné řešení problému, když ke konci nabral Melvin skoro až rysy fantaskního Golema. Navrch ve filmu, v němž tvůrci brzy potenciálně šokují diváka skvěle zvládnutou scénou, v níž sledujeme hodně zvrácenou noční zábavu party mládeže, která se baví soutěží se záměrným zrazením dítěte autem a film tím krátce nabere silný kritický potenciál, aby se pak k tomuto incidentu absolutně (!, až na jednu drobnou upomínku) nevrátil, jakoby se tím z celého početného města nikdo nezabýval, tyhle „pitomosti“ asi řešit cenu nemá. Větší ukočírovanost chaotičtějšího výsledku by přitom výsledku pomohla, protože efektní nápady v různých směrech filmu neschází, ale... kompaktnost asi nebyla cílem tvůrců, že ne. [55%] (18.02.2024)

Ejchuchu, tohle má svý silný momenty. Já se na podobný filmový experimenty můžu dívat, anžto většina mých mozkových buněk spáchala sebevraždu poté, co jsem zhlédla celou první řadu slovenské obdoby pořadu Farmář hledá ženu, ale pro takový ty chytrý lidi, co dokážou sami vyluštit křížovku na zadní straně časáku Žena a život, to asi moc nebude. Já tedy onehdy málem složila Rubikovu kostku podle návodu, ale stejně si radši filmově moc nenakládám, aby to nedopadlo jako minulej tejden, kdy jsem hodinu a půl koukala na Boy meets Girl, přičemž na konci jsem si řekla jen:“Holka, to bylo tak pěkný, ale jakože o čem.“ Nicméně z Toxického mstitele vyplývá hned několik ponaučení. Třeba, že dobro může mít podobu monstra v baletní sukénce. Nebo že ani fakt oškliví hoši (jedno oko, křivá hlava, nerovnoměrnosti v barvě pleti…) to v životě s láskou nemusí vzdávat, stačí si najít slepou holku. (17.04.2016)

Tak tohle Troma zase pro jednou hodně překvapilo. Nečekal jsem, že bych se u toho tolik bavil. Rozmašírovaná hlava děcka na silnici je silnější kafe, najde se tu víc nechutností, ale všechno je doplněno o humornou stránku, takže je to, dalo by se říct, vyvážený a pro diváka proto více snesitelnější podívaná. (26.07.2014)

Lloyd Kaufman už mě svojí tromou dokázal v minulosti pobavit podstatně víc. Kromě luxusních scének s přejetím malého dítěte, okradení a zmlácení důchodkyně, zastřelení slepeckého psa a vlastně i celého úžasného a vtipného úvodu, toho bohužel film zase tolik nenabídne, což je strašná škoda. Bohužel, po úžasném úvodu následuje jen předvídatelný a poměrně nudný děj, který tu a tam okoření nějaká vražedná scénka, které neschází nápaditost. Jen je takových scén po čertech málo. [64 %] (19.04.2022)

Nezávislá ptákovina s asi najznámejšou postavičkou TROMA štúdia – Toxieho – zmutovaného to kripla s mopom, ktorý vytiera zlú ľudskú špinu v Tromaville. U Lloyda Kaufmana samozrejme platí, čím väčšia kravina, tým lepšie, v ktorej nemôžu chýbať debilné ksichty (a vlastne všetko), kozy-dudy a lacné krvavé, na kolene vyrobené efekty. Pozitívum Toxic Avengera je príležitostná, veľmi nízka a odľahčená zábava, ktorá sa našťastie k záveru dopracovala celkom svižne, a nie ako v dlhočíznom Terror Firmerovi. (15.05.2008)