Neviditelný

Příběh vůbec nebyl děsivý, ale Elisabeth Moss ano! Kruhy pod očima, mastné vlasy, vrásky na čele a oteklý ksicht. Na to se fakt nedalo koukat. Celý film totálně zhnusila. Pokud by byl film o feťačce, tak bych ji dal hlavní roli. Filmu tak uniká i smysl, proč by totiž vědec - milionář toužil po takové škebli? 30% (20.03.2020)

Archaický námět se Leigh Whannell pokusil revitalizovat a částečně také inovovat. Není to typický horor, nemá to ani prognózu typického thrilleru. Vlastně se jedná o (skoro) psychologické hrátky s realistickým ohraničením. Celé dění by se v podstatě dalo shrnout do jedné věty: Žena je terorizována jejím bohatým a NEVIDITELNÝM ex-přítelem, od kterého musela utéct, najít útočiště u chápavého černého policisty s dcerou a postupně se vypořádat s tím, že své nevzhlednosti (z psychologického hlediska) unikne jedině v tom případě, že ze všech prostor, kde se pohybuje a bude pohybovat, odstraní zrcadla a výlohy. Film má bezmála dvě hodiny a není to na něm tolik znát, ačkoliv v podstatě sledujeme pořad to samé, podávané napínavější formou, což je doplněno lacinými a naivními efekty neviditelného monster muže. Triky si v ničem nezadají s verzí neviditelného muže s Chevy Chasem, které už táhne na třicátý rok vzniku. Scénář občasně nedává dobrý smysl. Protagonistka není zrovna královna krásy, přesto o ni psychopat usiluje, ta hraje sice se zápalem, takže se po čase dalo zvyknout na to, že Elisabeth Moss do konce filmu nezkrásní, což není pointa filmu, ovšem její nelogické obsazení už jsem si zdůvodnit nedokázal. Zkrátka má-li být pronásledovaná ženština objektem marnotratného odkázaného dědictví "mrtvého" geniálního vynálezce, tak by měla i u diváka vzbuzovat alespoň minimální masturbační touhu, ovšem měl jsem potíže, aby mně v kalhotách vůbec něco erektivního zůstalo po tom nájezdu škaredé larvy. Ostatní herci také žádný zázrak a nevzbudili můj zájem setkat se s nimi opětovně v dalším filmu. Produkční náklady se u Whannella nikdy nešplhají do horentních sum a ta jeho často proklamovaná schopnost "natočit za pár babek" mimořádně kvalitní film už mně přijde přehnaná. Nenapíší, že je přeceňovaným tvůrcem a něco podobného. S tématem se porval, občas přidal zvrat  a dokonale zabil závěr. Ten byl mimořádně nedotažený a naprosto postrádal logické objasnění. Ještě bych vypíchl inovativní způsob dosažení neviditelnosti, za kterým tentokrát nestojí zázračně vyvinuté sérum, nýbrž sofistikovaný model Osmany Laffita, který i zabavil. Na jedničku fungoval také atmosférický ráz, který podtrhlo několik napínavějších, i když snadno predikovatelných sekvencí. Neuspokojivý závěr pak v podstatě s ničím zajímavým nepřišel. Působivá hra na dusnou atmosféru byl dobrý tvůrčí tah. Námět zůstane na zaslouženém odpočinku, počítám, že se jej v budoucnu hned tak někdo znova nechopí, takže tohle zpracování oslní a zaujme. 8/10 (28.03.2020)

Tak koukám, že tentokrát půjdu proti proudu. Né, že by to byl vyloženě špatnej film ale taky nic co by mi delší dobu utkvělo v paměti. Sice to má v určitých pasážích celkem slušnou atmosféru(alespoň do tý doby než je odkryta pravda) ale celou(zbytečně dlouho) stopáž to neutáhne. Ani to finále mi nepřipadalo nikterak gradující ba naopak mi to připadalo, že film dojíždí šnečím tempem. Navíc jsem měl problém i s obsazením hlavní role. Elisabeth Moss mi nepřišla dvakrát sympatická. Chápu, že hlavním účelem její postavy nebylo zrovna získání divákových sympatií ale hezčí herečku tam dát mohli. Když už na ni musí člověk 2 hodiny čumět. (07.12.2022)

Videl som od Verhoevena Muž bez tieňa a dosť ma to bavilo. Bol som zvedavý, čo ponúkne táto verzia a musím povedať, že aj keď je to rozpočtom skromný film, milo ma prekvapil. Keď si odmyslím, niektoré kravinky a divné chovanie postav jedná sa predovšetkým o perfektne napínavý thriller. Leigh Whannell po perfektnom Upgrade znova dokazuje, že dokáže diváka zaraziť do sedačky nervóznymi a napínavými scénami a presne toto je silná stránka Neviditeľného. 80% - 4* (08.11.2020)

Neviditelný je jeden z těch projektů, co se chystaly dlouhé roky a během preprodukce se transformovaly do úplně jiné podoby, než bylo původně zamýšleno. (Ne)slavná Dark Universe skončila po jednom filmu a tuto známou postavu měl původně hrát Johnny Depp, a mě by dost zajímalo, co by z filmu nakonec vzešlo. Nicméně k filmu se dostal talentovaný Leigh Whannell, udělal z klasického monstra Upgrade 2.0 a mě teď hrozně mrzí, že jsem mu nevěřil více (všechny jeho tři režírované filmy jsou u mě momentálně za 5*). Má nedůvěra byla možná způsobena vlivem hororové produkční společnosti Blumhouse, jež už dávno není zárukou kvality, ač úspěchu v kinech stále ano, jelikož sype levné horory jeden za druhým. Whannell je však pro mě ukázkou člověka, jež se vypracoval ve všech filmových oborech, co dříve dělal (scénáristika, herectví) a během debutu vypiloval své režijní postupy, přičemž si u Invisible Man počíná jako zkušený režisér, od začátku nikam nespěchá, postupně buduje napětí a udeří v tu správnou chvíli. Když to porovnám s filmy z Conjuring univerza, jež nerežíroval jeho dlouholetý kolega James Wan, je přesně vidět ten rozdíl u laciných a obyčejných horůrků a právě Neviditelného, jež fakticky laciný byl, ale maskuje to mnohem efektněji. Pochopitelně na tom obří zásluhu má i Elisabeth Moss, jež se do velmi náročné devastační role vcítila bravurně (ostatně má jistě natrénováno z Příběhu služebnice) a ač se do žebříčku mých oblíbených hereček pravděpodobně jen tak nezapíše, sem sedí přesně, stejně jako zbytek nepříliš známého obsazení, o což je ten strach o postavy možná efektivnější a uvěřitelnější. Nuže, i přes mnohé výhrady k nepříliš uvěřitelnému konci (vzhledem ke zbytku filmu) zase po delší době psycho horror, jež stojí za to...9/10 (23.03.2020)