Neviditelný

Takže na štvrtý krát Universalu vyšiel pokus oživiť svoje Monsters tak, aby aj niečo zarobili. Fakt až Jason Blum im musel povedať, že je treba znížiť budget o viac ako 100 mega? Čo ale k samotnému výsledku? Johnstonov Wolfman ma určite bavil viac. Ja mám radšej gotiku a v novom Invisible Manovi nie je nič, čo by ma chytilo za srdce (alebo prečo by som si to mal niekedy chuť pozrieť druhý krát). Film najviac boduje v tom, že síce ožíva klasické monštrum, ale pretvára ho do funkčného hororu o stalkingu a nie je teda len defilé efektov (zdravím Verhoevena). Dá sa povedať, že prvý krát v ságe tu vôbec nejde o efekty. To šetrenie budgetu je ale miestami až prílišné (alebo Whannell je prislabý remeselník) a nie vždy veriť postavám, ktoré sa hádžu o zem a mávajú rukami, že ich akože fakt niekto drží. V tomto bol uveriteľnejší aj najstarší Neviditeľný muž z roku 1933! Najväčším problémom je ale stopáž. Aj 90 minút by na toto bolo veľa. (15.11.2020)

Ak by ma Neviditeľný na konci prekvapil nejakým skutočným zvratom, so štyrmi hviezdami by som určite neváhal. Takto ide o old school záležitosť, čo sa ale týka aj oných zvratov, vrátane toho záverečného, kedy sa všetko uzavrie. Ide určite o chvályhodný projekt a omnoho sympatickejší, než väčšina hororových jednohubiek dneška, len po temných a atmosféricky pomalých dvoch tretinách nás čaká už iba obligátny akčný dojazd, kde sa to začne hemžiť až príliš veľa mŕtvolami. Všimol som si, že Neviditeľný sa začína za morom implicitne čítať ako odozva na metoo, prečo nie, išlo by o chytrý a skutočne skrytý význam, pričom v súčasnej dobe sme skôr zvyknutí na prvoplánové feministické posostvá typu Charlieho anjelov, kde už vlastne potom ani niet nad čím premýšľať. 70% (05.03.2020)

Archaický námět se Leigh Whannell pokusil revitalizovat a částečně také inovovat. Není to typický horor, nemá to ani prognózu typického thrilleru. Vlastně se jedná o (skoro) psychologické hrátky s realistickým ohraničením. Celé dění by se v podstatě dalo shrnout do jedné věty: Žena je terorizována jejím bohatým a NEVIDITELNÝM ex-přítelem, od kterého musela utéct, najít útočiště u chápavého černého policisty s dcerou a postupně se vypořádat s tím, že své nevzhlednosti (z psychologického hlediska) unikne jedině v tom případě, že ze všech prostor, kde se pohybuje a bude pohybovat, odstraní zrcadla a výlohy. Film má bezmála dvě hodiny a není to na něm tolik znát, ačkoliv v podstatě sledujeme pořad to samé, podávané napínavější formou, což je doplněno lacinými a naivními efekty neviditelného monster muže. Triky si v ničem nezadají s verzí neviditelného muže s Chevy Chasem, které už táhne na třicátý rok vzniku. Scénář občasně nedává dobrý smysl. Protagonistka není zrovna královna krásy, přesto o ni psychopat usiluje, ta hraje sice se zápalem, takže se po čase dalo zvyknout na to, že Elisabeth Moss do konce filmu nezkrásní, což není pointa filmu, ovšem její nelogické obsazení už jsem si zdůvodnit nedokázal. Zkrátka má-li být pronásledovaná ženština objektem marnotratného odkázaného dědictví "mrtvého" geniálního vynálezce, tak by měla i u diváka vzbuzovat alespoň minimální masturbační touhu, ovšem měl jsem potíže, aby mně v kalhotách vůbec něco erektivního zůstalo po tom nájezdu škaredé larvy. Ostatní herci také žádný zázrak a nevzbudili můj zájem setkat se s nimi opětovně v dalším filmu. Produkční náklady se u Whannella nikdy nešplhají do horentních sum a ta jeho často proklamovaná schopnost "natočit za pár babek" mimořádně kvalitní film už mně přijde přehnaná. Nenapíší, že je přeceňovaným tvůrcem a něco podobného. S tématem se porval, občas přidal zvrat  a dokonale zabil závěr. Ten byl mimořádně nedotažený a naprosto postrádal logické objasnění. Ještě bych vypíchl inovativní způsob dosažení neviditelnosti, za kterým tentokrát nestojí zázračně vyvinuté sérum, nýbrž sofistikovaný model Osmany Laffita, který i zabavil. Na jedničku fungoval také atmosférický ráz, který podtrhlo několik napínavějších, i když snadno predikovatelných sekvencí. Neuspokojivý závěr pak v podstatě s ničím zajímavým nepřišel. Působivá hra na dusnou atmosféru byl dobrý tvůrčí tah. Námět zůstane na zaslouženém odpočinku, počítám, že se jej v budoucnu hned tak někdo znova nechopí, takže tohle zpracování oslní a zaujme. 8/10 (28.03.2020)

// Nic není odpornějšího než strach zranitelné ženy a touha toho využít, a nic není uspokojivějšího než chvíle, kdy taková žena svůj strach překoná. Neviditelný exceluje nejen jako psychologický thriller o oběti domácího násilí, zároveň do toho ještě zvládá chytrými nápady kombinovat prvky hororu, takže zůstává vždy o krok před vámi, a to až do samotného konce. Víc takových filmů, prosím. 9/10 (02.04.2020)

"Dýchám páru... za zády, budem v páru... já a ty!" Hlavní čůza, pardon, hrdinka, sice byla nesympatická jako tma v peněžence, ale jinak parádní jízda naslepo! Pár technických návrhů pro příště, kudy tudy na neviditelného zmetka: místo osmipokojového bytu si pořídit mrňavou garsonku, kterou vždy po příchodu domů vystříkat malířskou barvou z tlakové nádoby... a je vymalováno... plus jistota, že tam čulibrk není. Pro sichr s sebou furt tahat pár sprejů na grafiti a samozřejmě to nejdůležitější - pořídit si slepého psa (ne slepeckého, volové, opravdu slepého :-), ideálně rotvajlera! (16.04.2020)