Neviditelný

The Invisible Man naplnil má očekávání. Whannell uchopil látku po svém a jeho rukopis je zcela patrný – spousta scén přímo křičí a dává jasně najevo, že sledujeme film od Leigh Whannella. V první polovině zužitkoval své režijní zkušenosti z Insidious: Chapter 3, jen bez laciných lekaček. Druhá půlka pro změnu silně evokuje Upgrade, zejména pak bravurně provedená fight scéna z chodby psychiatrické léčebny. Pojetím to má blíže k filmu Hollow Man od Paula Verhoevena než ke tragickému osudu jednoho vědce v původní knize H.G. Wellse či její legendární filmové adaptaci od Jamese Whalea z roku 1933, která je navíc velmi odlehčená a mohutně zábavná – zde humor opravdu nečekejte. The Invisible Man je příběhově promyšlený, napětí zde po většinu času zdařile funguje a díky famózní Elisabeth Moss vám i záleží na hlavní hrdince a fandíte jí. Ke konci je to malinko překombinované, ale nikdy to nezajde tak daleko, aby to filmu podkoplo nohy. Můžeme být rádi, že nakonec vznikla tato verze Invisible Mana, než ta původně plánovaná, ve které měl hrát Johnny Depp, a která měla být součástí pohřbeného Dark Universe. Tohle je aspoň remake s jasnou vizí a vlastním ksichtem, který rozhodně má co nabídnout. (27.02.2020)

Archaický námět se Leigh Whannell pokusil revitalizovat a částečně také inovovat. Není to typický horor, nemá to ani prognózu typického thrilleru. Vlastně se jedná o (skoro) psychologické hrátky s realistickým ohraničením. Celé dění by se v podstatě dalo shrnout do jedné věty: Žena je terorizována jejím bohatým a NEVIDITELNÝM ex-přítelem, od kterého musela utéct, najít útočiště u chápavého černého policisty s dcerou a postupně se vypořádat s tím, že své nevzhlednosti (z psychologického hlediska) unikne jedině v tom případě, že ze všech prostor, kde se pohybuje a bude pohybovat, odstraní zrcadla a výlohy. Film má bezmála dvě hodiny a není to na něm tolik znát, ačkoliv v podstatě sledujeme pořad to samé, podávané napínavější formou, což je doplněno lacinými a naivními efekty neviditelného monster muže. Triky si v ničem nezadají s verzí neviditelného muže s Chevy Chasem, které už táhne na třicátý rok vzniku. Scénář občasně nedává dobrý smysl. Protagonistka není zrovna královna krásy, přesto o ni psychopat usiluje, ta hraje sice se zápalem, takže se po čase dalo zvyknout na to, že Elisabeth Moss do konce filmu nezkrásní, což není pointa filmu, ovšem její nelogické obsazení už jsem si zdůvodnit nedokázal. Zkrátka má-li být pronásledovaná ženština objektem marnotratného odkázaného dědictví "mrtvého" geniálního vynálezce, tak by měla i u diváka vzbuzovat alespoň minimální masturbační touhu, ovšem měl jsem potíže, aby mně v kalhotách vůbec něco erektivního zůstalo po tom nájezdu škaredé larvy. Ostatní herci také žádný zázrak a nevzbudili můj zájem setkat se s nimi opětovně v dalším filmu. Produkční náklady se u Whannella nikdy nešplhají do horentních sum a ta jeho často proklamovaná schopnost "natočit za pár babek" mimořádně kvalitní film už mně přijde přehnaná. Nenapíší, že je přeceňovaným tvůrcem a něco podobného. S tématem se porval, občas přidal zvrat  a dokonale zabil závěr. Ten byl mimořádně nedotažený a naprosto postrádal logické objasnění. Ještě bych vypíchl inovativní způsob dosažení neviditelnosti, za kterým tentokrát nestojí zázračně vyvinuté sérum, nýbrž sofistikovaný model Osmany Laffita, který i zabavil. Na jedničku fungoval také atmosférický ráz, který podtrhlo několik napínavějších, i když snadno predikovatelných sekvencí. Neuspokojivý závěr pak v podstatě s ničím zajímavým nepřišel. Působivá hra na dusnou atmosféru byl dobrý tvůrčí tah. Námět zůstane na zaslouženém odpočinku, počítám, že se jej v budoucnu hned tak někdo znova nechopí, takže tohle zpracování oslní a zaujme. 8/10 (28.03.2020)

// Nic není odpornějšího než strach zranitelné ženy a touha toho využít, a nic není uspokojivějšího než chvíle, kdy taková žena svůj strach překoná. Neviditelný exceluje nejen jako psychologický thriller o oběti domácího násilí, zároveň do toho ještě zvládá chytrými nápady kombinovat prvky hororu, takže zůstává vždy o krok před vámi, a to až do samotného konce. Víc takových filmů, prosím. 9/10 (02.04.2020)

Film, který sice divákovi nakonec řekne co, proč a jak, ale místo odpovědi na tu nejdůležitější otázku mu ukáže jen ostentativně zdvižený prostředník. A já se stále rozhoduju, jestli to od Whanela byl dobrej tah a nebo spíš ne. Pokud bych ale měl hodnotit celkové napětí, tak tady rozhodně žádný problém nevidím. (30.03.2020)

Tak koukám, že tentokrát půjdu proti proudu. Né, že by to byl vyloženě špatnej film ale taky nic co by mi delší dobu utkvělo v paměti. Sice to má v určitých pasážích celkem slušnou atmosféru(alespoň do tý doby než je odkryta pravda) ale celou(zbytečně dlouho) stopáž to neutáhne. Ani to finále mi nepřipadalo nikterak gradující ba naopak mi to připadalo, že film dojíždí šnečím tempem. Navíc jsem měl problém i s obsazením hlavní role. Elisabeth Moss mi nepřišla dvakrát sympatická. Chápu, že hlavním účelem její postavy nebylo zrovna získání divákových sympatií ale hezčí herečku tam dát mohli. Když už na ni musí člověk 2 hodiny čumět. (07.12.2022)