Collateral Beauty: Druhá šance

Super nápad, ale zpracování je úplně nechutně hollywoodsky vyumělkované, až to nakonec není ani trošičku uvěřitelné. To je jediný, ovšem docela podstatný problém, který s tímhle filmem mám. Jinak je to velmi dobrý dojáček plný hvězdných jmen. Jen na mě bohužel kvůli výše uvedeným důvodům nijak zvlášť nezapůsobil. (07.03.2017)

Nejednoznačnost panující kolem party údajných divadelníků dává příběhu uměřeně mystický nádech a Mirrenová coby nejstarší z nich, jež by ráda uchvátila všechny role experimentu, i špetku humoru. Nicméně ani herecký výkvět nedokáže zakrýt melodramatickou kalkulaci se ztrátou dítěte – a kdyby jen jednoho a kdyby jen v náznaku; poslední okamžiky se vyprodávají do detailů provázených štkaním.Navíc Collateral Beauty: Druhá šance pracuje s knižním jazykem typu „já jsem smyslem všeho, jsem v tvé bolesti i radosti“, který tvrdě vzdoruje snaze po střídmě civilním výrazu. Ujišťování scenáristy Allana Loeba o „kráse života, která opravdu existuje“ dosazuje režisér David Frankel na přehlídkové molo samých ušlechtilých lidí, kteří si na potkání sdělují niterné záležitosti a s vločkami za oknem Štědrého večera vedou hrdinu k jasné pointě, napovězené už českým podtitulem. Taková sbírka rozbolavělých hrdinů, kteří konají správné věci a ještě zopakují, že je dělají, dovede sváteční rozpoložení silně zprotivit. (08.12.2020)

Pokud pří vzniku filmu všichni očekávali, že dojde k útoku na naše srdíčka v předvánoční náladě, tak se nesmírně spletli. Samotný koncept mohl fungovat, ale museli by ho uchopit úplně jinak a ne se zamotávat do vlastního scénáře. Hrdinů je ve filmu až přespříliš, výborné obsazení vyšumí do prázdna, neboť herci nemají skoro co hrát. Scéna střídá scénu nudnými dialogy a ve většině případů vše působí na rychlo a tudíž nemají ten tížený efekt. Koncepce dvojic, kde se objevuje čas, láska jsou nudné, ničím nezaujmou a v případě smrti se divím, jak promarnili potenciál citově diváka vyždímat. Dějových linek je hodně, včetně závěrů, které jsou docela předvidatelné, zvlášť u přátel hlavního hrdiny. Mimo jiné, jak se Smithem vypečou, to je dost nechutné. Hlavní pointa, kde je ústřední postavou Smith je přitom výborná a tvůrci by udělali lépe, kdyby se zaměřili jen na ni samotnou. Bohužel místo toho přijde další závěrečné věřte nevěřte, což logikou úplně pohřbívá.......5/10 (21.12.2016)

A já se těch pěti* nebojím... díky čsfd jsem na to šla, polovinu doby jsem měla slzy v očích (ale zůstaly v nich, což byl kumšt!), ale byl to nádherný vánoční depresivně laděný film, který se povedl. Kdybych nebyla šťastná knihovnice s pětiletým plánem, perspektivami a sociálními jistotami, tak si potom z toho svého desátého patra i skočím (=kompliment tvůrcům), takhle jsem jen pozorovala hvězdičky... (kecá, sledovala stav smogu) (22.12.2016)

Ľudia v sebe nosia rôzne ťarchy, či už to je sklamanie zo života, lásky, smrti. Tento príbeh, je vlastne trochu vypočítavý a odhad pointy nieje až tak ťažké, ale svojou sentimentalitou, dáva prislúchajúcich do kolien. Poplačete, väčšinou...je to smutné, je to inšpirujúce, je to tragické, ale vždy je to optimistické...na Štedrý deň, by som mu asi nafasoval 5ťku. (07.09.2021)