Collateral Beauty: Druhá šance

Nejednoznačnost panující kolem party údajných divadelníků dává příběhu uměřeně mystický nádech a Mirrenová coby nejstarší z nich, jež by ráda uchvátila všechny role experimentu, i špetku humoru. Nicméně ani herecký výkvět nedokáže zakrýt melodramatickou kalkulaci se ztrátou dítěte – a kdyby jen jednoho a kdyby jen v náznaku; poslední okamžiky se vyprodávají do detailů provázených štkaním.Navíc Collateral Beauty: Druhá šance pracuje s knižním jazykem typu „já jsem smyslem všeho, jsem v tvé bolesti i radosti“, který tvrdě vzdoruje snaze po střídmě civilním výrazu. Ujišťování scenáristy Allana Loeba o „kráse života, která opravdu existuje“ dosazuje režisér David Frankel na přehlídkové molo samých ušlechtilých lidí, kteří si na potkání sdělují niterné záležitosti a s vločkami za oknem Štědrého večera vedou hrdinu k jasné pointě, napovězené už českým podtitulem. Taková sbírka rozbolavělých hrdinů, kteří konají správné věci a ještě zopakují, že je dělají, dovede sváteční rozpoložení silně zprotivit. (08.12.2020)

Namet, ktory mal tak velky potencial, ale vysledok vôbec nefunguje, pretoze postrada to najdôlezitejsie a to poriadne emocie. Tazko mi urcit v com je presne chyba. Ci v scenári, rezii alebo hereckych vykonoch. Ako celok to proste do seba nezaklaplo. Mna najviac iritovali dve veci. Povaha hlavneho hrdinu, ktory je natolko uzavrety, ze s nikym nekomunikuje, takze vsetko co sa deje okolo neho ide mimo neho a zaroven aj mimo divaka. Otravna mi pripadala aj linia s podnikom a papiermi, ktore ma Smith podpisat. Asi najväcsi problem vidim v snahe tvorcov sustredit sa viac na vymyslenie prekvapivych point ako na budovanie atmosfery a dojimavych scen. V tomto smere som mal z filmu podobny dojem ako z filmu Seven Pounds. Ten ale na druhe zhliadnutie uz celkom funguje, kedze uz chapete vyznam zdanlivo nezmyselnych scen v prvej polovici filmu. U tohto filmu si nemyslim, ze by na druhy pokus fungoval lepsie aj napriek znalosti pointy. Vysledkom je film, ktory mohol byt neskutocny dojak ale pritom je matematicky vykonstuovany a chladny ako psi cumak. A aj niektore vykonstruovane linie mi pripadaju strasne absurdne. 4/10. (28.02.2017)

Film má pěknou myšlenku, hrají tam známé herecké tváře, zkrátka má to správné podhoubí, které dokáže zaujmout. Nějak tedy nechápu, proč z těchto ingrediencí vznikl tak neuvěřitelně předvídatelný "cajdák", u něhož emotivní momenty téměř vůbec nefungují. Režiséru Davidu Frankelovi se už od samotného začátku celý koncept filmu "sype" pod rukama, z čehož bohužel vznikla podprůměrná záležitost, která se u mě naprosto minula slzopudným účinkem. Tak snad příště. „Row, row, row your boat gently down the stream, merrily merrily merrily merrily life is but a dream!“ (27.02.2017)

Cca polovinu stopáže si film diváka připravuje, aby do toho pak praštil s plnou silou brutální citové ždímačky. Je to vypočítavé, účelové a patetické až běda, ale také to naprosto dokonale funguje. Je pravda, že bez herců by to asi nejspíš byla kaše, potácející se někde na hraně 40%, ale ti herci tu byli a to se počítá. Jen ten Smith už by s těmi ublíženými pohledy mohl přestat, protože takhle si toho Oscara prostě nevydupe. 75% (10.03.2017)

-3* dle doporučení jsem zkouknul tento hvězdně obsazený film. Co mu jde určitě pochválit je originalita a hřejivé lidské teplo, když si lidé chtějí pomáhat v nouzi. Na můj vkus však zbytečně moc tlačí na sentimentální strunu a snaží se dojmout, což jde těžko, když Will Smithovi nejde vůbec uvěřit jeho postavu. Pocit si z něho odnáším rozpačitý na hraně 2-3 hvězdiček, ale dívat se na to dalo, tak se ručička přehoupla k vyšší známce. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (14.02.2018)