Collateral Beauty: Druhá šance

Trošku jsem to prokoukl, ale zas mě potěšilo, že jsem měl pravdu. Úplně jsem v danou chvíli nepotřeboval smutný film, ale ano, patří mezi ty lepší - hlavně díky hereckým kvalitám. Celkem mi vadilo, že šlo úplně stranou, co vlastně ta jejich společnost dělá a nedostalo se příliš prostoru vedlejším postavám. (04.03.2018)

Kdyby obsah alespoň trochu spoileroval, nešla bych. Béčko to rozhodně není, tvůrci ale patrně tušili, že do filmu musí narvat skvadru slavných jmen, jinak by to celé šlo do kytek a vyplatilo se. Podle mě tam žádný z herců nemá úplně hlavní roli. Každý plus mínus rovným dílem a dokázali svým výjimečným talentem tento snímek dostat do červených barev. Na film bych jinak nešla proto, protože opravdu tohle téma nemám ráda. Každý den se musím setkávat s nemocnými jak starými, tak mladými, s životem i smrtí a sama jsem si taky leccos prožila. Nechci strkat hlavu do písku před realitou, ale tohle ne. K filmům se obracím, abych zrelaxovala a ne jinak. Uff ... V tomto dramatu se mi rovněž nelíbil nápad, jak dostat Howarda znovu do života. Neskutečný citový nátlak. Texty byly neuvěřitelné. Koho z nás by v rozhovorech napadaly jenom samé životní rady a poučky dlouhé jak čtrnáct dní? Ano, musela jsem v jistých pasážích tlačit slzu a strašně rychle mrkat, bo se blížil závěr a rožnutá světla by odhalila, co mělo zůstat skryto. Rozhodopádně kdo má tento druh citových dramat rád, určitě si přijde na své. (21.12.2016)

A já se těch pěti* nebojím... díky čsfd jsem na to šla, polovinu doby jsem měla slzy v očích (ale zůstaly v nich, což byl kumšt!), ale byl to nádherný vánoční depresivně laděný film, který se povedl. Kdybych nebyla šťastná knihovnice s pětiletým plánem, perspektivami a sociálními jistotami, tak si potom z toho svého desátého patra i skočím (=kompliment tvůrcům), takhle jsem jen pozorovala hvězdičky... (kecá, sledovala stav smogu) (22.12.2016)

Spektrum skvělých herců, slibující úžasnou podívanou, nakonec předvádí průměrný film, milý film plný rádoby emocí bolesti z těžké ztráty, které já, divák, jsem nevnímal jako racionální, spíš přehnaně melodramatické - ostatně jako celou epiku příběhu protkanou tak ohranými frázemi, že jsem nebyl schopen se nechat dojmout. Na konci příjemná, ale očekávaná, přetočená pointa. Film potěší, nenadchne. (06.04.2017)

Namet, ktory mal tak velky potencial, ale vysledok vôbec nefunguje, pretoze postrada to najdôlezitejsie a to poriadne emocie. Tazko mi urcit v com je presne chyba. Ci v scenári, rezii alebo hereckych vykonoch. Ako celok to proste do seba nezaklaplo. Mna najviac iritovali dve veci. Povaha hlavneho hrdinu, ktory je natolko uzavrety, ze s nikym nekomunikuje, takze vsetko co sa deje okolo neho ide mimo neho a zaroven aj mimo divaka. Otravna mi pripadala aj linia s podnikom a papiermi, ktore ma Smith podpisat. Asi najväcsi problem vidim v snahe tvorcov sustredit sa viac na vymyslenie prekvapivych point ako na budovanie atmosfery a dojimavych scen. V tomto smere som mal z filmu podobny dojem ako z filmu Seven Pounds. Ten ale na druhe zhliadnutie uz celkom funguje, kedze uz chapete vyznam zdanlivo nezmyselnych scen v prvej polovici filmu. U tohto filmu si nemyslim, ze by na druhy pokus fungoval lepsie aj napriek znalosti pointy. Vysledkom je film, ktory mohol byt neskutocny dojak ale pritom je matematicky vykonstuovany a chladny ako psi cumak. A aj niektore vykonstruovane linie mi pripadaju strasne absurdne. 4/10. (28.02.2017)