I dva jsou rodina

Vtipný, milý, hřejivý i emotivní film, který prostě zahřeje na srdci.  Omar Sy je velký sympaťák a s tou holčičkou měl takovou přirozenou chemii. Hned jsem si je oblíbil. Takový idealistický vztah.  Není to žádné velké úmění, naopak spíše sázka na jistotu. Ale  nechybí tomu ani filmařské invenční nápady (autonehoda, ze které na konec vyleze pouhé natáčení filmu) a řekl bych, že je to dohromady moc pěkné i se na to pěkně divá. (03.02.2023)

Nádherné science fiction z alternativní reality, kde se lidé připojují na facebook jednou za 8 let, angličtina se vyvinula do podoby kdy se francouz za celou dekádu pobytu v Londýně denně v kontaktu s lidmi není schopen naučit ani slovo, bílé superplaché maminy předávají svého novorozeného mulata prakticky neznámému černochovi (sakra to ale musel bejt mejdan, když ho ani podle barvy netrefila) a v Anglii neexistují transplantace srdce. (07.12.2020)

Ze zásady nepodporuji vydírání. Kdyby to bylo trestním činem i co se týče filmů, tak by si tohle dílko šlo sednout na pěkných pár let do chládku. _____ Fešný lehkomyslník dostane znenadání na starost roztomile kudrnatou holčičku a následně vypuknou všechna klišé, která se vám vybaví při námětu nečekaného otcovství. Omar Sy je hezkej chlap, ale vyděračský tón, který snímek zvolil, není hezký ani trochu. Z filmu proto necítím žádné emoce, jen urputnou snahu hrát na city. A to velmi neuměle. /15. 8. 17./ (15.08.2017)

Vše funguje jak má, krásný film. Bohužel mé hodnocení musí jít o hvězdičku dolů, protože jestli je něco, co nemam rád, tak to jsou na chlup stejný kopírky. Stačí dosadit jiné herce (zde naštěstí kvalitní), vybrat jinou lokalitu a film je na světě. Mexický originál Bez návodu není určitě horší, ale uznávám, že ho asi moc lidí nevidělo a proto nemají takový problém jako já. (07.09.2018)

Přirovnání k filmu Kramerová versus Kramer je trefné a vyloženě se nabízí (I DVA JSOU RODINA je ve skutečnosti remake mexického filmu Bez návodu); při sledování se mi rovněž vybavil francouzský snímek L'économie du couple, který se také se zabývá rodinným tématem. Nutno říci, že oba zmíněné referenční filmy mě oslovily mnohem víc. Tento film mi skoro nepřišel ani jako komedie - jednak jsem celý film shledal zoufale nevtipný a zasmál jsem se u něj snad jen jednou (a neměl jsem ani pocit, že by se lidi kolem mě nějak prohýbali smíchy - publikum v sále podle mě reagovalo na většinu situací, které zřejmě měly být vtipné, dosti vlažně), a jednak jsem celkově prostě nešel za těmi emocemi, které to ve mně mělo vyvolat (ačkoli si k nim film v mnoha scénách vydatně pomáhá emotivním soundtrackem). Nebavilo mě to, přišlo mi to celé takové nějaké povrchní (a snad i vykalkulované) a neoslovilo mě ani obsazení - herecké výkony jsem vnímal spíše rozpačitě, a celkově jsem z některých motivů v tom filmu neměl dobrý pocit. Věřím, že spoustě lidem se to bude líbit (a budou se u toho dojímat - když už ne smát) - samozřejmě obvzláště těm, kteří si oblíbili herectví Omara Sye, ale mě to bohužel dost minulo. (13.02.2017)