I dva jsou rodina

"Můj otec mne naučil čelit strachu, má dcera životu...". Po smíchu vždy přijde pláč a po životě smrt. Tak jsou naše osudy předurčeny. Většina z nás má nepřeberné množství možností, jak nakládat s milostivě poskytnutým časem, málokdo si ovšem přizná i své povinnosti, třeba zpestřit tento neveselý svět alespoň jednomu bezbrannému človíčkovi. Demain tout commence částečně definuje slovo rodina, navrhuje alternativy, chvílemi staví diváka do role soudce. Nabízí nám také, sice několikrát pojištěné, nicméně skutečně nefalšované silné emoce, po stránce humorné i dramatické. V hodnocení tohoto filmu, nepochybně pro širší publikum, mne utvrdila hlavně precizní režie a skvělé herectví hlavních protagonistů, které vrcholí v poslední půl hodině, jež si dovolím označit za fantastickou. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (01.03.2017)

Omar Sry a Clémence Poésy? Ale ano, funguje to. Sice hlavně na Omarově půlce hřiště, ale za to může asi scénář a troufnu si tvrdit, že i fakt, že jeho herecká hvězda je přece jen maličko výš. Ale abych nechválil jen tyhle dva, malá Gloria se jim přinejmenším vyrovná. Hlavně svou dětskou bezprostředností, která tyhle dva báječně vyvažuje. I dva jsou rodina je příjemný snímek, který těží již z výše zmíněných faktů a také málokdy sklouzne ke kýči, i když k tomu má někdy slušně našlápnuto. A poslední třetina filmu je hodně povedená a nečekaná zároveň. (25.04.2017)

Definitivní důkaz toho, že Omar Sy je králem dramedií se sociálním podtextem. Nedotknutelní mohli být náhoda, Samba pak štěstí, ale tentokrát už jde o sázku na jistotu. Na svojí domácí půdě tenhle chodící optimismus zkrátka vedle nesáhne. A i když se zvraty mohou zdát jako očekávané a až příliš na city hrající, vine se celým příběhem menší, ale o to důležitější, oči otevírající myšlenka o užívání si života plnými doušky. A to pak slzy pálí pořádně. (15.02.2017)

Vůbec jsem nevěděl, že se jedná o remake mexického filmu Bez návodu, což je snímek, který mi teda zrovna nějak extra vydařený nepřijde. No a tohle je obzvlášť zbytečný remake. Opět jsem se teda usvědčil, jak špatně napsaný je scénář. Primitivní, předvídatelný, plný klišé. Máte pocit, jak kdybyste všechno stokrát viděli jinde. Jako komedie to není vtipné a jako drama je to kýčovité, dost často to i nudí. Pokud nemáte vyloženě chuť na typickou špatnou dramedii (možná spoiler) alá "otec volnomyšlenkář, musí vychovávat dítě, ze začátku to má těžký, pak přijde sblížení, dělá všechno pro dobro děcka, vážná nemoc, myšlenka na závěr", pak určitě nebrat. Nedivím se, že se spousta lidí upřímně dojme a bude se jí to líbit, ale že to má zde přes 80 %, to už mi moc jasný není. (18.05.2017)

Tohle brutální bušení na city mě nedělá moc dobře, kor když se jedná o malý dítě. To vždycky musím kouknout hned po titulcích na ty naše drobečky a povzdychnout si, že s nima snad vždy bude vše libový... No k filmu. Omar Sy je velikej talent a svoje herectví umí parádně prodat! Po Nedotknutelných nám to opět dokázal. Vztah otec/dcera jsem jim pěkně zobal plnejma a i když mě ukrutně sraly ty právnický pasáže a soudní procesy, Demain tout commence na mě zapůsobil hodně silně! 75% (19.07.2020)