Noc v opeře

Moji první Marxové. Příběh plný skečů, které někdy byly moc vtipné, jindy slabší. Někde vdáli na pozadí se odehrával romantický příbeh, o který moc nešlo. Zbytek, včetně operních zpěvů byly zbytečnosti navíc. Závěr byla fraška. Tahounem filmu, který stojí 99 % humoru je Groucho Marx, skvělý komik. Na jeho gagy a vtipy bych se rád ještě podíval, jinak není o co stát. # příběh 5 | hudba 6 | humor 4 | akce 1 | napětí 0 | pustil bych si znovu 5 (30.08.2012)

Noc v opeře není zábavou mi nejbližší. Bratři Marxové jsou typickými představiteli příliš neurvalých amerických klaunů, a ty já nerad. Na druhou stranu představovala Noc v opeře zlom v jejich filmových výstupech, kdy se stali o mnoho méně hrubými než v jejich předchozích filmech pro Paramount (Noc v opeře byl jejich prvním pro MGM). A příčinou byl i zkušený režisér Sam Wood, známý svou snahou o dokonalé scény, čímž otupil nevypočitatelnou zuřivost bratrů. Přesto mnohé, co tady ostatní vnímají za nejzábavnější, u mě nemá stejný účinek. Pro můj vkus situace častokrát nejsou ukončeny zavčas a jsou protahovány do úmoru, byť jsem se na začátku těch vtipů též spontánně zasmál, tak na jejich konci jsem trpěl. Za nejzábavnější považuji komická hudební čísla, svižnou akrobacii a složitou choreografii masy. Slovní hříčky se pohybují na hraně jadrně nihilistického nadhledu a trapnosti vůle z neúměrného setrvávání ve smyčkách. Hvězdami klaunského pobavení na americký způsob jsou: nevyzpytatelný, hrubiánský a dobrácký zaměstnanec newyorské opery v nestálé a v nejisté pozici Otis B. Driftwood (vůdce Groucho Marx), samozvaný manažer dosud neznámého italského operního pěvce Fiorello (příjemný Chico Marx) a nespolehlivý garderobiér arogantní italské operní hvězdy Tomasso (potměšilejší Harpo Marx). Z dalších rolí: mladá, nadějná a romanticky věrná operní pěvkyně Rosa Castaldi (Kitty Carlisle), její miláček, dosud neobjevený pěvecký talent, schovaný v operním sboru, Riccardo Barone (tenorista Allan Jones), nafoukaná operní hvězda z Itálie Rudolfo Lassparri (Walter Woolf King), ze sabotážních kousků vypečené trojice nervózní šéf newyorské opery Herman Gottlieb (Sig Ruman), bohatá dědička a proto mecenáška newyorské operní scény Claypool (Margaret Dumont), nebo neústupně nedůvtipný newyorský policejní seržant Henderson (Robert Emmett O'Connor). Noc v opeře je slavnou zábavou filmové historie, která mě sice neohromí, ale ani neurazí. Nakonec jde o charakteristickou klaunskou zábavu na americký způsob (a neurvalost je tady ještě uměřená). (01.10.2021)

Noc v opeře je jedním z nejsyntetičtějších děl bratří Marxových. Neomezuje se na jediné prostředí, jehož životní styl a stereotypy s ním spojované perzifluje, ale gejzírem gagů a vtípků zasahuje celý soudobý svět. Důslednost, s jakou tito sourozenci rozkládají zdivadelněnou moderní společnost, sociální necitlivost i vyprázdněnou řeč, je obdivuhodná právě tak jako všechna jejich hudební čísla včetně souboje v orchestřišti, který bezděčně předznamenává nástup nové hudby. (25.02.2024)

Bratři Marxové, a vůbec nevadí, že tady jsou jen ve třech, jsou prostě mistři a hlavně Groucho je neskutečný žvanil. To, co z něj plyne, to je až neuvěřitelný. Film se hodně podobá kabaretní vystoupení, protože je hodně prokládán skutečně operou a zpěvy, případně hraním na hudební nástroj. I přes svou nekonzistentnost však film skvěle drží pohromadě. (07.08.2014)

Ťažko sa mi to píše ale bohužiaľ na rozdiel od Duck Soup , Noc v opere prišla rokmi o veľkú časť svojho kúzla. Grouchove hlášky síce stále fungujú parádne a napr, scéna spisovania zmluvy je stále geniálna ale fyzický humor je až na pár výnimiek (kajuta) príliš poplatný dobe svojho vzniku. Nepôsobí to síce trápne ale gagov pri ktorých by som sa zasmial bolo málo. Chápem, kde mali byť fóry aj to, že pred 80. rokmi si diváci museli pri väčšine momentov chytať bránicu ale bohužiaľ. A možno mi to iba nesadlo do nálady. 7/10 ale aj tak je to lepšie než 90% súčasných komédií. Čakal som asi priveľa. (04.06.2015)