Princ Mamánek

Jsou filmy, které určité žánry zneužívají. Třeba zneužijí jinak sci-fi prvek cestování časem k romantickým komediím. Zde Budař zneužil žánr pohádky pro filozofický film o strachu ze stárnutí a ze smrti, takže výsledné dílo rozhodně, ale rozhodně není pro děti, spíše bych je pouštěl v domovech důchodců. Nic proti, ale mně se daleko víc líbila ta úvodní hravá třetina, přesně do chvíle, kdy dojdou do hospody, resp. jsou ubytováni. Pak už se nastoupí v plné palbě, dojde ke změně ve stylu vyprávění, a začne se to táhnout jako smrad, neboť i záběry jsou najednou delší a střihač si zde dával delší dobu pauzu. Jinak ale jo, natočené je to velmi slušně, kamera, lokace, výprava, hudba, herci hrají uvolněně, přirozeně, a dokonce zde hraje Khek Kubařová, jejíž úsměv a veselé oči dovedou rozveselit smutná chlapská srdce již jen od pohledu. Dokonce i některé repliky jsou vtipné, dialogy dobře postavené. Ale v celkovém, důsledku jsem si odnesl, že smrt je vlastně fajn, takže doufám, že po odvysílání v TV nestoupne počet sebevražd oběšením. Jo, a myslím si, že obsadit dřívější princeznu Arabelu do role královny byla od Budaře poněkud zlomyslnost a škodolibost. (30.12.2023)

Dokážu si představit, co se dělo, když Budařův počin zhlédli odpovědní pracovníci ČT. "Ty vole, tohle nemůžem nasadit na Štědrej večer. Tohle nemůžem nasadit na vánoční svátky vůbec. Kam to teda strčíme, když už jsme do toho nalili prachy? To si proboha nikdo pořádně nepřečetl scénář? Dáme to den před Silvestrem, to už bude většina národa stejně preventivně ožralá." Budař herecky skvělý, Javorský jako oběšenec s oprátkou top, Khek příjemně přirozená a zdálo se, že i Vetchého po delší době role zaujala a bavila. Film, vhodný (nejen) pro většinu mileniálů a jejich ochranitelské maminky, mě svým způsobem fascinoval a hlavně dal zapomenout na janákovskou (dramaturgicky rozpadlou) štědrovečerní sterilitu. Na čtyři jít ale nemůžu, na to měly příliš mnoho prostoru ty dvě ušišlané báby. (01.01.2024)

Vydržel jsem do doby, kdy nesnesitelně šišlající a pitvořící se šenkýřky začaly olizovat mamánkův dopis. Pak jsme přepnuli na Knihu džunglí. Bože to byl nebetyčný rozdíl... Možná to někdy dokoukám do konce, ale ani na ty 3 hvězdy to nevidím. Škoda, fandil jsem tomu. (31.12.2023)

Není to prvoplánovaný odpad. Nechával jsem si den na rozmyšlenou, abych to vstřebal. Je to originální, zapamatovatelná pohádka (i když úplně jinak, než Budař zamýšlel). Má to dokonce i pár zajímavých a atmosférických momentů. Pokaždé ale, když jsem se sám za sebe rozhodoval, dát aspoň jednu hvězdu za originalitu a odvahu pustit se do takového námětu, si vždycky vzpomenu na ty děti, co u toho musely trpět. Protože jednou je to pohádka a jako pohádka se musí hodnotit. Troška točí pro pětileté děti, tohle byl extrém z opačné strany a Budař natočil pohádku pro... ani neznám cílovku. Malé děti se u toho pokadí a přivodí jim to noční můry, pro děti 8-12 naprosto nestravitelné. Pro teenagery je to  nuda. No a dospělý člověk si klepe na čelo, co je to za brutální bizár. Už při úvodním citátu jsem hodil blink man gif (vygooglujte si) a po cca 20ti minutách, u scény z dubem, jsem tento výraz držel thruba po celý zbytek filmu. Že je pohádka strašidelná a řeší téma smrti a posmrtného života není úplně průser, ač je to pro dítě těžké a nepochopitelné téma, jak tu mnozí zmiňují. Průser je v tom mišmaš zpracování. Budař šíleně přestřelil a snažil se tomu dát jakýsi ártovní přesah, takže tu máme jakési psychadelické halucinogení výjevy, zpomalovačky a všeobecně hororové záběry. A do tohohle "umění" se infantilně pitvoří dvě šišlající čarodějnice, (prý si byl Budař u Trošky na nějaké rady, to by vše vysvětlovalo), z nichž jedna se snaží mluvit jak Jiřina Bohdalová a starý dub zase mluví jako Jiří Kemr. WTF?!!!!!!!!!! Jako proč? Arabela Nagyová s posmrtnou maskou a zavřenými víčky, na nichž jsou namalovány oči - to už jsme u nějakého Mazací hlavy od Lynche. Těžké psycho. A jak píšu, nemuselo to tak být. Ta cílovka je mi fakt záhadou. Můj tip je ten, že měl Budař zajímavou pohádku, ale  v divadle prohrál nějakou sázku s kolegy a musel si ji nedobrovolně zprznit, protože mi jinak hlava nebere, že by tohle někdo dobrovolně a z vlastní vůle natočil. TVL nad čím přemýšlel, když to točil? Každý filmař, co má aspoň základní sebereflexi, ví, jak jsou češi alergičtí na modernizaci pohádek. Co čekal, krevety? Si ještě může oddychnout, za těch 51%. Kdyby se to před tím nehrálo v kině, ale šlo to direkt do tv na první, nebo druhý svátek vánoční, skončilo by to nekompromisně v černém hodnocení. Čt moc dobře věděla, proč to strčit někde ke konci roku. (31.12.2023)

Tak ja mám jasno! Toto je najzaujímavejšia domáca filmová rozprávka za veľa rokov! Neuveriteľný Budařov kúsok, husársky už len tým, ako odvážne klame telom jeho názov, plagát aj trailery, ktoré sľubujú akoby niečo vtipné, milé, groteskné či fraškovité... ale dostane rozprávku, aká tu naozaj dlho nebola. Keby sa to volalo aspoň PRINC MAMÁNEK A SMRŤ, tak nepoviem, bolo by tu aspoň akési varovanie či lákadlo, pretože ako pre deti to rozhodne nie je! Čo to ale je, je veľká pecka, také bum po kotrbe konzervatívnym divákom aj tým, čo furt frflú na to, že na rozprávkovom poli nevzniká nič originálne. Premyslenosť Budařovej vízie je fascinujúca a na to, že doteraz nestál za kamerou, je jeho režisérsky rukopis neuveriteľne presný a výrazný, nielen v zvládaní tempa a miery, ale hlavne v majstrovstve, s akým dokáže preskakovať medzi humorom a hororom. Prekvapivo pestrá paleta ich foriem a vyváženosť, s akou sa striedajú, je taká, že aj taký Bebjak pri ňom vyzerá ako nejaký študentík, čo raz lepšie, raz horšie niečo odkuká. Osobne ma samozrejme dostáva hlavne ten psychedelický rozmer, ktorý proste ku klasickým rozprávkam patrí (pri starom strome mi prvýkrát spadla sánka), ale aj hĺbka príbehu a významová previazanosť tematických komponentov a symbolických rovín je že na pána! Finále u pani Smrť je už potom úplne iná filmárska dimenzia, kde som tú sánku už radšej ani nezdvíhal...  PS. Ondra Vetchý ma takto nebavil už asi... - no možno ešte nikdy! (06.01.2024)