Souboj pohlaví

Souboj pohlaví byl aktuální tehdy a v různých cyklech se dostává do povědomí stále. Ve světle kauzy metoo je souboj pohlaví významný také v nedávné době, bohužel se tato filmová podoba skutečných událostí 70tých let, kdy byly ženy na tenisových kurtech utlačovány než si založily vlastní organizaci a v propagaci jim pomohl tento památný duel, tolik nepovedla. Na první pohled lehce unylé a otravně stylizované dobové drama, kde pokud nemáte vysloveně zalíbení v některého z hlavních představitelů, tak budete místy docela trpět. Zvláště v případě antipatií k Emmě Stone. Tohle nebude role, kde by Vás přesvědčila. Veskrze průměrné dobové sportovní drama. (02.07.2018)

Billie Jean King je pro mě velká osobnost a bylo jen otázkou času, kdy se dočkáme filmu o jejím příběhu. Jakožto fanoušek ženského tenisu jsem se na Battle of the Sexes těšila už od ohlášení a jsem spokojená, nicméně žádný "wow" efekt se nekonal. Emma Stone byla naprosto úžasná a doslova did her justice, ale asi to bude dlouhou stopáží, která mě chvílemi cca v půli filmu fakt nudila. Celkově ale příjemný životopisný retro film. Someday we will be free to be who we are and love who we love. (19.12.2017)

Lekce, co vešla do (tenisových) dějin, uštědřená superhvězdnou tenisovou lesbou na (orgastickém a testosteronovém) vrcholu proti šovinistickému estrádnímu posezonnímu tenistovi, co má kladný vztah k hazardu a chvástání, jenž buržoazní sport učinila rovnoprávným a záslužně vaginálním. Emma Stone je stále ve filmu hezčí než reálný předobraz proslulé tenistky Billie Jean King ,v té době jí bylo 29 let, ač maskéři dělali vše pro to, aby brýle a dobový účes eliminoval její půvab. A znamenitě umí táhnout a posunovat dějství kupředu. Steve Carell coby "zapomenutý" tenista Bobby Riggs, v té době už mu bylo 55 let, absolvoval skutečný souboj pohlaví i hereckých schopností, neboť je znát, že předstírání tenisové techniky mu tolik nejde, nicméně coby neporazitelný tenisový fotr je nepřekonatelně strašlivý, ovšem namaskován byl zdatně, takže svému reálnému předobrazu je velmi podobný. Celkově jsou obě jejich postavy značně zapamatovatelné. A příjemným překvapením je síla vedlejších postav, z nichž vyniká lesbická kadeřnice Andrey Riseborough, konkurenční tenistka Jessicy McNamee a také Elisabeth Shue coby vnadná manželka ústředního vyzyvatele. Kupodivu žádná ze zúčastněných vedlejších postav netrpěla scenáristickou triviálností, která se nabízela. Hudební složce také nelze nic vytknout. Doprovodné skladby jsou mixem kvalitní hudební vlny sedmdesátých let minulého století. A skvělý ústřední motiv dodal i skladatel Nicholas Britell. Uznávané režijní duo Jonathan Dayton a Valerie Faris vystihlo příkladně dobovou atmosféru a originální formou poskytlo mnohdy nenápadné detaily a nuance ve vyprávění. Tenisová klání mají jen celkem nevýznamný prostor, daleko důležitější se jeví odstranění slupky tabuizované ženské homosexuality. Výtku mám pouze k proklamovanému finálnímu mači, který postrádal potřebnou gradaci a emoční tahy štětcem, což je v rámci filmového převedení sportovní historie i hysterie dost zásadní. Tenis filmaře příliš nezajímá, tak je tenhle snímek poměrně rarita. 9/10 (19.09.2020)

Žiadna sláva, no ani prepadák. No rozhodne som čakal od toho viac - najmä to podanie mi prišlo také suché, viacmenej bez väčšej dramatizácie. A to pretláčanie témy LGBT do úplného popredia akoby to bola celková pointa filmu, to mi tiež prišlo trochu scestné. Ja viem, že teraz je to veľmi IN, ale pri Battle of the Sexes išlo skôr o tú emancipáciu a uznanie, že ženy nie sú nejaké neschopné tvory. Čo sa týka hereckých výkonov, tak Emma Stone odohrala prakticky svoj štandard, zato Steve Carell zahral šovinistického Bobbyho priam znamenito. Ale celkovo, ako som už v úvode písal, chýbala tomu taká dramatickejšia iskra. Každopádne, Billie Jean King, klobúk dole! (10.01.2018)

Výborný Carell, který je všechno, jen ne herecké dřevo (což ukazuje už dobrých 12 let), kouzelná Emma Stone a velmi průměrné životopisné drama s jednoznačným průběhem a nedotaženými vedlejšími linkami. Sympaťákem filmu měla být jen a pouze Emička, ale ve finále jsem jako chlap stejně fandil nafoukanému Riggsovi, což je známka značného režisérského failu. A nic už na tom nezmění fakt, že to díky bohaté zásobě zajímavých postav a motivů poměrně rychle uteče. V příběhu inspirovaném takhle společensky významným a zároveň silně osobním námětem se mělo na všem mnohem více zapracovat a zpomalit, a ne vyprávět jako v polodokumentárním televizním filmu vycucaným z prstu. (02.01.2018)