Režie:
Vít OlmerScénář:
Vít OlmerKamera:
Juraj FándliHrají:
Jiří Krampol, Eva Holubová, Emília Vášáryová, Jana Paulová, Monika Foris Kvasničková, Jan Kraus, Martin Faltýn, Petra Lustigová, Dana Homolová (více)Obsahy(1)
Manželské povídky, které Vít Olmer psal pro časopis Playboy v době, kdy jeho šéfredaktorem byl Arnošt Lustig, mají v sobě vtip, často až absurdní pointu a nezapřou, že autor je bedlivým pozorovatelem života kolem nás. Pět z nich vybral pro svojí novou českou komedii, jejímž společným jmenovatelem se stal herec Jiří Krampol, hlavní představitel každé z nich.
Francouzská trojkombinace je humornou úvahou o tom, co může potkat úspěšného podnikatele, dá-li jednoznačně přednost práci před svoji mladší, atraktivní ženou. Protože i ta jednoho dne - vlastně zcela náhodou - pochopí, že peníze nejsou všechno...
Svatozář. Pan Divoký je zdánlivě tichý důchodce a bezbranný muž pod pantoflem. Že tomu tak docela není, pochopí až ušní lékař, který zase vzdoruje hned dvěma partnerkám najednou. Jen na okamžik zaváhá, zda by paní Divoká neměla znát pravdu o svém muži. Ale pak pochopí, že by svého pacienta připravil o jedinou zbraň a útočiště.
Sólo na bicí. Bimbo je "přerostlý" bigbíťák a jeho žena, které ne náhodou říká Yoko, už dávno rezignovala na to, že by někdy dospěl. Žijí spolu na chalupě a monotónní rytmus jejich dnů nečekaně změní vpád zločince, prchajícího před policií. Bimbo a Yoko jakoby se znovu setkali.
Ostrov lásky. Dovolená, ať už kdekoli, by měla být výletem za hranice všedních dnů. Ustaraný Ing. Zawinul ale u Jadranu neustále pracuje a řeší neřešitelné problémy ve své firmě. Toho si povšimne pan Rozvinul a nasměruje svého nového přítele na zcela jinou cestu. Někdy stačí opravdu tak málo.
Waterloo po česku je příběhem pražského památkáře Hrušky, zakřiknutého úředníčka, překážejícího ve světě své atraktivní ženy a ambiciózní dcery. Před každodenním papírováním, byrokracií a marnými diskusemi utíká do napoleonské doby a mění se v udatného maršála. A pak se mu jednoho dne podaří být hrdinou i v současnosti a utéct možná jednou provždy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (256)
Nesoudím okamžitě podle kritických ohlasů ostatních (ve stejný den jako Waterloo jsem viděl Ulovit miliardáře a moc se mi to líbilo) a i na tomto filmu jsem se chvíli snažil chvíli najít něco pozitivního. Bohužel hned po první povídce jsem tušil, že tady nenajdu vůbec nic. Není to ani vtipné, ani dojemné, ani hodné zamyšlení, příběhy jsou zkrátka úplně o ničem, neustálé narážky na sex a minulý režim jsou odporné, hlášky (,,její vagina pak vypadala jak vánoční stromeček") totálně trapné a celkovému dojmu rozhodně neprospívá angažování Jiřího Krampola do hlavní pětirole. Ten člověk je mi stále méně sympatický, a to jsem si myslel, že už to nejde. Ve svém pořadu kritizuje oscarové filmy (jsou to podle něj kraviny a nechápe, jak jim mohl někdo někdy nějakou cenu dát), naopak vyzdvihuje režiséry jako je Troška a Olmer. Když má pak předvést své umění, nevyleze z toho nic jiného než křeč. Film mu dával velkou příležitost rozehrát hned několik postav (senilní důchodce, energický bigbíťák, přepracovaný podnikatel) a každou zahrát trochu jinak, aspoň by v tak mizerném filmu bylo na co koukat. Ale ani to se nepovedlo. Ať je to ten nebo ten, pořád je to Krampol se stejnými grimasami a stále stejnou iritující intonací... ()
(odpad! + odpad!! + odpad! + odpad!! + odpad!) / 5 = odpad! Mohl bych pravda hledat někde v hlubinách tohohle výtvoru náznak toho, že to natočil filmař a herci, ale musel bych hledat hodně, hodně, hodně dlouho... Anebo přehodnotit všechny filmy, kterým jsem dal dvě hvězdičky a míň, a přidat jim o stupínek. V momentě, kdy jsou autor námětu, scénárista a režisér různé osoby, dá se mluvit o nepochopení. Ale nepochopení vlastního záměru? Jak ukrást Dagmaru je blábol, ale nemá žádné vyšší ambice. Waterloo po česku chtělo patrně něco říct. O to je to horší. A tím hůř, že Olmer není žádný debutant. Nejsou to ani Hry lásky šálivé (1. povídka) ani Kdo se bojí Virginie Woolfové (3. povídka). A dost. Mohl bych psát ještě hodně dlouho, ale za tolik času mi ten film (sic!) nestojí. ()
Úžasně vyrovnaný snímek. Totální intelektuální vyprázdněnost scénáristy a režiséra nalezla totiž dokonale adekvátní formu. Výraz "hloupý" nevystihuje ani zdaleka uměleckou kvalitu díla. Ta spočívá totiž geniálně v naprosté negaci všeho, co bylo historicky za jakékoli umění (byť i třeba "Trošku" poklesle a lidově zábavné) považováno. Asi v polovině jsem byl touto filozofií tvůrců zcela naplněn a rozhodl se sledování přerušit. Nehodnotitelný opus... ()
Schválně jsem se na tohle podíval, jak asi vypadá nejhorší český film a celkově druhý nejhorší film a upřímně mě se to i líbilo. Bylo to vtipný, chvílemi i pravdivý, ale také mnohdy přitažené za vlasy. Značně záleželo na typu dané povídky. Nejlepší byla podle mě hned ta první Francouzská trojkombinace a pak ta poslední Waterloo po česku. Ostrov lásky byla taková průměrná povídka ze života. Za to Svatozář a Sólo na bicí byly již o poznání slabší. Dost z toho filmu dýchá klasický Olmer a spíše Páralovy povídky, ačkoliv to psal Olmer sám. I proto z toho ještě dýchají 90. léta, začátek demokracie, podnikání... A rozhodně i díky milfce Janě Paulové, která hrála jako Irma v Kameňáku, tak především díky Simoně Chytrové se bylo na co dívat. [8806. hodnocení, 241. komentář, 7%, 2. nejhorší film] ()
Byl jsem rozhodnut odpad za žádnou cenu nedat. Už jenom pro to jednotné hodnocení na csfd, které bývá většinou neklamnou známkou kvalitní kinematografie (Ulovit miliardáře, major Meisner a spol.). Ale nakonec jsem musel uznat, že zkrátka nějaký film nejhorší být musí, a tomuhle lze v tomto směru jen ztěží něco vytýkat. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (1)
- Během premiérového měsíce vidělo film v českých kinech 5 682 diváků, což znamenalo tržbu 588 406 Kč. Snímek se tak stal 29. nejnavštěvovanějším filmem a 8. nejnavštěvovanější premiérou měsíce září 2002. (cinema_cz)
Reklama