S láskou Vincent

Nemiluji impresionisty, nejasné kontury jejich děl, něco v kombinaci barev či kompozicích na mě většinou působí depresivně. Asi jsem jediný člověk na světě, na koho pochmurně a depresivně působí i slunečnice. Vidět všechny ty známé i mně naprosto neznámé van Goghovy obrazy v pohybu jako součást příběhu a zároveň vyprávět příběhy vlastní, byl naprosto neuvěřitelný zážitek. Film staví na formě, na vysoce estetické formě, možná právě díky celkové uhlazenosti nepůsobí pateticky úvahy o životě a smrti, stejně jako úvahy o tom, co by si člověk (ne)přál v případě smrti někoho z nejbližších, v daném případě je to otázka, zda by si člověk přál dostat dopis napsaný blízkým člověkem, nepůsobí cynicky. Tento film je dělaný skutečně s láskou. (20.12.2018)

Jaký by to asi musel být obsah, aby se vyrovnal této formě. Většinou si člověk na originální animaci časem zvykne a přestane ji vnímat. Ne tak zde. Rozhýbané obrazy fascinují od začátku až do konce. Pravdou je, že se film až moc zabývá smrtí, ale tím se dozvíme mnohé i o životě. Pavel Bobek zpívá v české verzi písně, která zazněla na konci "... a svět tě tak trýznil, tvou lásku splácel zlým, jen černé vrány nad hlavou ctí tvou mysl bolavou - svět nazval velkou vášeň šílenstvím... " (18.02.2018)

Toto nemá obdoby. Pro mě je rozhodně jeden z nejzajímavějších počinů, co jsem kdy ve filmu viděl. Každý záběr z by mohl být vystaven samostatný obraz v galerii. Zpracování je doslova dechberoucí a autoři se nebojí ani velice složitých záběrů, kdy probíhají průlety krajinou, mění se perspektiva i postavy. Nicméně forma, jak je film udělaný, není zdaleka jediná jeho přednost. Scénář filmu je totiž opravdu dobrý, navíc reflektuje skutečné události a některé záběry přímo vychází z obrazů Van Gogha. Je to přesně jeden z filmů, kdy se po jeho skončení půjdete začíst na wikipedii o Van Goghovi. Kdyby bylo na ČSFD šestihvězdičkové hodnocení pro výjimečné filmy, tenhle by ho rozhodně dostal. (15.02.2018)

Nezajímám se o Vincentův život, jeho techniku malování či výtvarné umění vůbec. Spíš hledám filmy s animací odlišnou od té mainstreamové, chcete-li Walt Disneyovské/Pixarovské. Tento film mé očekávání splnil do puntíku, dokonce ho překonal. A pokud jsem se nejdřív trochu obával nudného příběhu, mrtvolných postav, brzy mě snímek vyvedl z omylu. Prostředí samozřejmě bylo statické, ale tvůrci vždy dodržovali jeho interakci s živými bytostmi (pohybem, světlem, stíny). A právě postavy působily velmi živým dojmem, jistě některé víc než jiné, někdy hlavně díky danému malíři, jindy kvůli dabérovi, nebo souhře obou (zvlášť patrné u převozníka, Adeline a dalších). U takových detailů jako odraz tváře ve vodě či zvedání se z postele jsem byl velmi překvapený propracovaností. Ale ze všeho nejvíc se mi líbily černobílé vzpomínky, dokázal bych si v podobném duchu představit celý film. „Detektivní“ příběh možná nebyl tolik nosný, ale bavil mě, ačkoliv o něj tu nešlo. A ten silný pocit melancholie na konci…velká spokojenost, dávám silné 4*. (08.02.2018)

Film jsem ohodnotil třemi hvězdičkami, protože jsem byl nadšený z nápadu udělat snímek jako pohyblivou olejomalbu, potěšilo mě i samotné provedení, ale abych mohl nějakou tu hvězdičku přidat, musel by mě zaujmout i příběh, a to se, bohužel, nestalo. Pátrání po tom, jak zemřel Vincent van Gogh, mě příliš neoslovilo, výtvarná stránka zvítězila na celé čáře. (06.07.2018)