Režie:
Dušan KleinScénář:
Ladislav PecháčekKamera:
Peter BeňaHrají:
Pavel Kříž, David Matásek, Linda Rybová, Filip Antonio, Emily Laura Hassmannová, Lukáš Vaculík, Josef Somr, Eva Jeníčková, Denisa Nesvačilová (více)Obsahy(1)
Štěpán, Kendy a Karas zůstali i po dvanácti letech sami sebou. Jsou to nerozluční kamarádi s nevyčerpatelným smyslem pro humor i schopností sebeironie, i když už s lehkým nádechem skepse. V něčem jsou však jiní. Dospívají, ale svým typicky básnickým stylem. Je jim padesát a cítí, že by měli dát svým životům nějaký řád a splnit si svoje touhy a přání. A jak je známo, zázrakům je třeba pomáhat! Kendy už má plné zuby reklam a jako buldok jde za svým snem o natočení celovečerního filmu. Karas se rozhodl hýčkat své vysněné auto Blue dream již pouze virtuálně. Více ho zajímá pohledná učitelka Drábková. Štěpán dělá zástupce primáře v nemocnici, kde urputně válčí s neústupnou ředitelkou. Tou není nikdo jiný než Vendulka Utěšitelka! Štěpánovou největší starostí je však jeho třináctiletý syn Junior, kterého po smrti Aničky-Zrzečky vychovává sám. Tedy samozřejmě za vydatné pomoci strejdů Karase a Kendyho. Na lásku a psaní básniček už Štěpán rozhodně nemá čas ani věk. Nebo ano? (Bioscop)
(více)Videa (8)
Recenze (377)
Ach jo, takové to bylo celkem smutné a nostalgické. Jakoby platilo, že čím je člověk starší, tím méně žije. :( Na druhou stranu v poslední době celkem výjimečný film, kde se objevuje láska, vtip a pravda. Pro mě docela milé překvapení. Na to, že je to již šestka, tak to mělo aktuální děj a dobré i vtipné hlášky. Konečně taky hezká, mladá, šikovná herečka, která nepůsobí, když to řeknu slušně, lascivně! ()
Hezky nostalgické, vlastně celkem dospělé, místy docela pěkné, ale nemůžu si pomoct, jako kdyby už básníci neměli co říct, jen trochu nostalgicky si zavzpomínají na lepší časy. Ale jo, tohle rozhodně není takový průšvih, jak jsem se bál, že z toho bude. Vlastně to bylo... no takové milé. Nijak mě to neurazilo. ()
K Básníkům se dá tak těžko něco napsat. To je jako své dávné lásce. Padla na mě nostalgie jak hrom. Strašně milý, něžný, roztomilý, ale i smutný film, všeho tam bylo dostatek. Skláním se před panem Somrem, ke kterému jsem cítila velkou empatii, zřejmě spojenou spojenou s mojí maminkou. Smála jsem se Kulíškovi a Vojtěšce, myslím, že se při natáčení docela pobavili a pak jsem fandila celé té bezvadné trojce ne úplně zralých stárnoucích mužů, ale stále plní toho klukovství, které známe z dřívějších dílů. Ano, bylo to umírněnější, ale vždyť je to tak i v reálu. A hudební podkres Ondřeje Brzobohatého a Jaroslava Uhlíře podkreslila citlivě celé Básníky, jim patří také díky. ()
Tak tohle docela bolelo. Na původní trilogii se můžu podívat v podstatě kdykoli a nepohrdnu ani zatracovanou pětkou, ale tenhle "zázrak" Kleinovi odpustím jen těžko. Jedna nevtipná scéna bez pointy střídá druhou, divný střih a tak vůbec. Neštěstí zachraňuje Rybová, která je přesně ten správný typ Štěpánovy múzy (žádná Ute), a pánové Matásek s Vaculíkem. Závěrečná titulková píseň ale moje hodnocení málem srazila na 1*. ()
Svět nikdy o básníky nepřijde, pokud budou na světe veselí, citliví a spravedliví chlapi. Ti filmoví básníci se stále mění, nahlížet na ty novější budeme další dekádu jinak, tohle byla relaitvně slušná komedie, která využila hlavně téma stárnoucích mužů a sentimentu, nic proti tomu, ale s těmi básníky, které známe z mládí, mají společného čím dál míň. Stačí jen si vybavit jejich défétistický postoj, který je už v názvu filmu. 50%. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (9)
- V čase 13:00 si kašlajícího pana doktora s chřipkou v lékárně zahrál sám producent filmu Miloslav Šmídmajer. (TOMIK007)
- Ve filmu zazněla básnička na základní rým „Kočka-čočka“. Básnička s variací na stejný rým byla i ve filmu V podstatě jsme normální (1981). (HonzaR.)
- Hlavní ženská postava Zuzana Rybářová má podobné příjmení se svojí představitelkou, herečkou Lindou Rybovou. Nejednalo se však o záměr, neboť tato postava byla ve scénáři pojmenována dříve, než byla obsazená její představitelka. [Zdroj: Metro.cz] (P. J. D.)
Reklama