Hellraiser IV: Bloodline

Scénáristicky nemohoucí blábol, pomalu jsem nepochopil, o co vlastně šlo (zničit peklo?). Příběh probíhal ve třech časových rovinách, přičemž jenom ta nejkratší z 18. století o vzniku kostky nabídla špetku atmosféry; hrozivě nudná současnost vše dokonale zazdila, no a celé to orámoval jakýsi experiment z vesmírné stanice budoucnosti, aspoň vzdáleně se přibližující průměrné hororové naháněčce. Ikonický Pinhead tentokrát jenom nevýrazně hrozil a rozumoval, a to bolelo mnohem hůře, než úsměvně slabé až ubohé triky. (22.01.2015)

Nejslabší ze všech Hellraiserů, naprosto zbytečných 86 minut ztráveného času. Snažil jsem se na tomto paskvilu najít alespoň něco pozitivního, ale bohužel nepovedlo se.Snad jen to že to není ještě delší. To bych byl nucen ubrat i tu ubohou jednu hvězdu. Ale i tak se nechápu proč jí dávám.Snad jen z úcty k původnímu dílu. (14.06.2006)

Pekelný jezdec je zatím nejslabším pokračováním, který se dokonce vydal až do daleké budoucnosti i minulosti a to možná nebylo to pravé. Sice nám ukázal původ kostky, ale i díky tomu se vytratil prostor pro působení pekla a to vzejde na povrch v docela krátkém časovém úseku a nestihne toho moc zničit. (18.07.2018)

Tak a máme tu čtvrtý díl této známé hororové série. Opět to kleslo a musím přiznat, že nyní o dost. Příběh celkem jde, ale ten zbytek ? Hororový nádech, lekačky, krev atd co patří k hororům ... no zde to najdete, ale vše je tak laciné, takže béčkovitost je vidět. Třetí hvězdu dávám hodně s odř.ušima. 50% = *** (26.01.2013)

Prozatím nejhorší část. Jestliže jsem třetí díl okomentoval úvodní větou "až takový kvalitativní odliv se nekoná", tak v Bloodline je jakostní sešup markantnější. Sestupná tendence je silně citelná i v atributu pro Hellraisery dominantním a tím je atmosféra, opravdu jsem na vážkách, zda-li se zde nějaká vůbec rozprostřela. Putny popela se zde sypou i nad formu vyprávění, avšak za sebe tvrdím, že se mi tento průnik dějových polorovin až překvapivě pozdával, rozhodně žádný úděs či scénáristické zoufalství se nekoná, jak glosují jiní... Ale nakonec jsem také emoce nezkrotil - v potupném závěru Pinhead jakoby kopíroval malátný pohyb Michaela Myerse, což je samo o sobě docela úlet, a pohled na transformující se papírový vesmírný koráb na konci vyvolal svíjivý smích. 4,5/10 (28.10.2008)