Den patriotů

Škoda toho toporného konce, jinak bych šel určitě aspoň na tři. A nebo ještě uvidím, mísí se to ve mně a je to tak nějak přesně napůl. Tahle zcela jistě politováníhodná událost si zasloužila určitě pevnější, režisérskou ruku. Něco na způsob Paula Greengrasse. Jeho Let číslo 93 zůstal pro mě zatím zcela nepřekonán. (23.02.2017)

Vždy třetí pondělí v dubnu, poprvé už v roce 1897, pokaždé přes dvacet tisíc závodníků a zhruba půl milionu diváků podél trati. Jen nově s dvěma smrtícími náložemi, jejichž základ tvořily hřebíky. Dva přistěhovalci ze severního Kavkazu si holt oslavu Dne patriotů vyložili po svém. Mladší z bratrů, muslim čečenského původu, dosud čeká na smrtící injekci, ač jde podle kritiků spíš o symbolický rozsudek. Ale k filmu. Přehledně režírující patriot Peter Berg akci a napětí umí. Převedení skutečných událostí na filmové plátno je ovšem pokaždé ošemetná věc, vždy se najde spousta rýpalů, nicméně Berg má zkušenosti třeba s předchozím Mořem v plamenech. Vždy bude lepší specialista na pořádnou porci akce než na lidská dramata, což platí i tady. Točí se někde mezi greengrassovským stylem a stoneovskou naléhavostí. Nijak zvlášť nepřekvapí, prostě jen rekonstruuje nedávné události, ve kterých jsou charaktery postav jasně načrtnuté (Mark Wahlberg je poctivý polda, ač má nějaký škraloup, nicméně pro svou práci se obětuje, miluje svou manželku, své kolegy, „své“ civilisty a na pivo byste s ním rozhodně zašli) a semknutí je snad celoměstské. Velká škoda až nesnesitelné závěrečné čtvrthodinky i Wahlbergova proslovu, naopak palec nahoru za přestřelku v rezidenční čtvrti. (05.02.2017)

Hlavní problém filmu je především scénář, snažící se extrémně akčně popisovat tragickou událost, která není na papíře nikterak poutavá, a nejsem si zcela jistý, zda se hodí pro zfilmování. Berg v rámci možností natočil maximu, co šlo a podařilo se mu poslední část filmu přenést ve stylu Patroly, sugestivně a realisticky. Nedá se upřít snaha pracovat s hrdiny tragické události, ale samy o sobě nejsou tolik zajímavé, aby táhly film a některé dostávají minimum prostoru. Typický závěr se skutečnými účastníky vyzní úplně do prázdna a cílená podbízivost vyloženě hraje na nervy. Co mi vadilo, tak určitá přehnanost zpracování a jakým způsobem všichni táhnou za jeden provaz, včetně "úředníků". Chápu, že taková tragédie lidi spojuje, ale zajímalo by mě, nakolik z toho byl odraz skutečnosti......6/10 (05.06.2017)

Film "Útok na maratón: Teror v Bostone" je dobre, kvalitne natočený akčný thriller, ktorý v roku 2016 zrežíroval Peter Berg. Ale položme si otázku, o čom vlastne je tento snímok. Je to pocta americkým policajtom, ktorí dokázali vypátrať a spacifikovať dvoch šialených teroristov? Je to spomienka na nevinné obete, ktoré prišli o život pri tomto zákernom teroristickom útoku? Alebo je to memento pred tým, že fanatickí vyznavači koránu, ktorí sa pod maskou utečencov infiltrovali do spoločnosti sú ako bujnejúca rakovina, ktorá nenápadne rozširuje svoje metastázy s cieľom zahubiť, zničiť, zabiť svojho hostiteľa? Zamyslite sa nad tým, priateľia. **** (04.11.2020)

Film má skvělé obsazení, jež je skvělým podhoubím pro základy události, která v roce 2013 šokovala svět. Avšak zhruba do poloviny filmu nic z toho nefunguje. První polovina je totiž zvláštně neosobní a pořád máte dojem, jako byste se na celou událost dívali zpoza tlustého skla, jímž nepronikne nic. Nicméně polovina druhá, to je něco zcela diametrálně odlišného. Z ničeho nic zde totiž začne fungovat úplně všechno. Od herců, přes dynamičnost scén až po soundtrack, to všechno najednou začne vytvářet realistickou a působivě zfilmovanou policejní akci za dopadení druhého útočníka. Sice je zde přemíra patosu a fakt, že motivační proslov Marka Wahlberga o "power of love" vyzněl spíše komicky, avšak to snímku po velkorysých akčních scénách odpouštím. Jen škoda, že Peter Berg toto skvělé tempo nezavedl hned od začátku. „I gotta find these motherfuckers, Carol. We gotta get out there and we gotta find these motherfuckers before they do this to somebody else.“ (04.02.2017)