Nosferatu - Fantom noci

To nemyslíte vážně? Herzog se s touto předělávkou Murnauovi klasiky pěkně sekl.... z celého filmu je cítit hrozný amatérismum - z režie, střihu i hereckých výkonů. To bych odpustil Murnauovi vzhledem k době natočení, ale Herzogovi ne. Lokality jsou možná hezké a snaha o zachování expresionistického výrazu zajímavá, ale vše to ničí nesmyslné záběry a scény, které doslova nudí k smrti. A hrabě Dracula v podání Klause Kinského vypadá jako nemocnej králík, to se nedá se Schreckem ani porovnávat. Atmosféra i zpracování se povedly mnohem lépe Murnauovi v roce 1922 a tento počin mi tak přijde zbytečný. Ke konci sice přibývá zajímavějších scén i dialogů, ale stále to není to pravé... Je to pro mě velké zklamání, protože jsem se těšil až tento "skvost" konečně uvidím, ale musím za sebe narovinu napsat, že lepší zpracování Draculy/Nosferatu jsem viděl v amaterském divadle... A to jsem si ještě k tomu vybral tenhle film pro svůj jubilejní tisící komentář. (29.05.2009)

Máloktorý remake mal také opodstatnenie. Originál je z roku 1922, teda 57 rokov odstup, nemal požehnanie od majiteľov práv a bol samozrejme čiernobiely, nemý. A výsledok? Bavili ma len chvíle s Draculom. Klaus Kinski sa prevtelil naozaj kvalitne. Ostatné ma vlastne nudilo. Príbeh je z dnešného pohľadu všeobecne známy a čiastočné úpravy tejto verzie mi prišli skôr k horšiemu, pretože ubudlo hororových momentov. Dracula od Coppolu teda stále najlepším vtelením. (30.04.2020)

Říká se, že nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Prostřednictvím Herzoga se mi to takřka podařilo. K jeho vlastní cti je třeba pochválit, že čerpal zároveň jak ze Stokerovy knižní předlohy (Van Helsing, více prostoru pro akčnější paní Harkerovou) tak i Murnauovy předlohy filmové a přesto zůstal ještě svůj a přidal k tématu hodně vlastního (psychologie upíra, zajímavý závěr). Není to pravda tak kulervoucně vizuálně úchvatné jako Murnauův Nosferatu, i když i tady se najdou výborné špeky (geniální společná scéna Kinského a Adjani před zrcadlem), co mu však chybí v tomhle ohledu dohání mluveným slovem, díky němuž se dočkáme několika výborných a trefných filosofujících proslovů. Výborný výběr do hlavních rolí, Kinski je výtečný a divák mu sežere i fakt, že Nosferatu překvapivě mluví a Adjani, ta se prostě narodila jen pro tuhle roli, protože pro ni se její až éterická a nadpozemskost krása a charisma, které ohrožuje jakýkoliv fyzický kontakt, skvěle hodí. Vždycky jsem si přál vidět Adjani se ve filmu konečně usmát, tady jsem se dočkal a ten její věčně zachmuřený výraz jí tedy sluší mnohem více. Herzog nezklamal, naopak, hodně překvapil, byť Nosferatu byl, je a bude jen jeden. (13.05.2013)

Výrazná výtvarná inspirace Murnauovým Upírem Nosferatu provázená osudově pomalým tempem. Draculův příběh má v Herzogově podání slušnou atmosféru (zejména části z morem decimovaného Wismaru), ale jinak to působí spíš jako existenciální drama než horor. Z tohoto posunu nejsem nijak na větvi. Je to vlastně jen slušně natočený remake. Nic víc, nic míň (70%). (15.04.2009)

Mimořádně skvělé výkony ústřední herecké trojice. Hodně překvapivě oba pány (Kinsky, Ganz) zašlapává do země Isabella Adjani jako emancipovaná Lucy (čímž Herzog dokonale převrací legendu). Film má několik úchvatných scén, ale jako celek působí dost ošoupaně a ospale. Je to škoda. Kdyby měl Herzog ještě větší odvahu a nesnažil se příběh převyprávět většinu času strojově (výjimka jen ta Lucy), tak ...----- novější dodatek: Werner Herzog se i zde vyžívá v meditativním a ospalém stylu vyprávění. Jeho Nosferatu jede víceméně podle klasické linie a největším kladem jsou skvělí herci (Klaus Kinski !) a nepříjemná špinavost (úvod z kostnice). Já ten film nemám rád ... , to pro jeho mrazivost, ne že by byl špatný ...- je prostě takový "zlý." (23.09.2009)