Potomci lidí

Určitě ne žádný "milník kinematografie" apod., to by Cuarón nesměl být tak stokrát lepším režisérem, než scenáristou. Ale jde rozhodně o film, který lze jen a jen doporučit. Minimálně 2 scény - přepadení auta a válečná vřava v uprchlické zóně - si říkají o zařazení do pomyslné "síně slávy" pamětihodných scén, při jejichž sledování mi ujelo jen bezděčné "No ty vole!". Ocenit nutno také zajímavě vykreslenou atmosféru blízké budoucnosti, neutěšenou a zmítanou v problémech, oproštěnou od přemrštěných technologických serepatiček, naopak s důrazem na jeden z budoucích očekávaných problémů západní civilizace, který dnes již začíná vystrkovat drápky (viz.letošní události ve Francii), a to problému nelegálních imigrantů a s tím souvisejícího vzrůstu xenofobie. Cliwe Owen je velmi charismatický chlapík a dobrý herec, jeho současný hvězdný status hlavního tahouna filmu mu přeju, jen škoda, že v jeho případě nepřišel dříve. (28.12.2006)

Tak to bychom měli. Ty tři hvězdy rozhodně nejsou způsobeny nadměrným očekáváním, na to už jsem opatrný. Ani to neznamená, že je film špatný. Prostě jen není zas nijak excelentní, což je škoda. Výchozí myšlenka a precizní technické zpracování (ty dvě dlouhé scény bez střihu opravdu stojí zato) si přímo říkají o chirurgicky precizní scénář a propracovaný děj. A to je kámen úrazu. Zaprvé ta údajně silně totalitní společnost není až na pár detailů (všudypřítomná varování před zločiny, závory a ploty) nijak přesvědčivě zpodobněna. Přitom při vší té totalitě z lidí celkem nevyzařuje žádný pocit ohrožení, nadvláda i odboj se se vlastně točí jedině kolem imigrantů (a říkám si jestli by je spíš v takový situaci nepotřebovali), Ryby a jejich velitelka si po Londýně vykračujou jak na pikniku, žijou si vesele na statku u silnice a tak vůbec. A zadruhé. Motivy postav a jejich reakce byly někdy velmi, řekněme podivné a nelogické. Například když Kee jen tak Theodorovi uvěří, že jí chtejí Ryby zneužít a dítě jí sebrat. A celá ta cesta za nějakým Human Projectem, o kterém vlastně nikdo nic neví, byla jen takovou berličkou na to, jak protáhnout diváka zajímavými lokacemi. Navíc přestože se děj a akce snaží tvářit ultrarealisticky, stejně se zas našlo místečko si uprostřed hvízajících kulek vylévat své dojmy. A když bylo to dítě pro všechny tak důležité, jak to, že je ti vojáci při tom dojemném odchodu z bojiště nesebrali? Všechno to by se dalo ovšem přejít, kdyby následovala nějaká opravdu dobrá pointa nebo prostě působivý konec, což bohužel nenásleduje, naopak konec je nemastný neslaný, jak píše Gimp, tedy až na dětské hlasy v titulcích. Vzato kol a kolem, Potomci lidí jsou výbornou vizuálně technickou pastvou s velkým potenciálem, ale bohužel silně nedotaženým scénářem. (10.11.2006)

K filmom, ktoré sa vyšplhajú za dva týždne do TOP 200 zásadne pristupujem s predsudkami a dešpektom, pretože sa mi už viackrát stalo, že ma takéto supernovy poriadne sklamali. Potomkovia ľudí sú ohromujúci v atmosfére a budovaní svojho dystopického sveta za pomoci detailov akoby mimochodom zobrazovaných na pozadí aktuálnej scény (oznámenia na monitoroch, titulky na výstrižkoch, Guernica etc.). Temer všade použitá ručná kamera a dlhé zábery dávajú svetu Potomkov maximálne realistický look, avšak práve tým navodeným pocitom realističnosti si Cuarón nevedomky pletie na seba bič. V absolútne realisticky zobrazenom prostredí mu totiž podrazí nohy scenár plný nerealistických chýb, ktoré si tu musí všimnúť i najväčší adorátor tohto dielka – prečo napríklad pri úteku z farmy kým nie je naštartovaný motor nikoho nenapadne prestreliť Theovmu autu pneumatiku, prečo po výbornej scéne „zastavte paľbu“ vojaci nechajú hrdinov bez povšimnutia odísť s jediným dieťaťom ktoré videli za posledných 18 rokov, a Theov posledný veslársky výkon s jeho „malým“ handicapom je do neba volajúca scenáristická blbosť. Príbeh je skutočne veľmi jednoduchý a postavy neprekreslené (a to si ešte scenárista dovolí odpraviť dve najzaujímavejšie postavy do polovice filmu). Potomkovia napriek tomu, že dirigovať tak dlhé masové scény bez strihu vyžaduje od režiséra temer nadľudský výkon, nie sú prevratným filmom a i keď režijne trčia z priemernosti tohto filmového roka v Hollywoode poriadne vysoko, neprinášajú prakticky nič nové. 7/10 (03.12.2006)

Perfetne zobrazená atmosféra špinavosti blízkej budúcnosti plnej depresie, ktorá slúži ako set-up pre líčenie neduhov súčasnosti, zaujímavý námet, pútavá réžia so zábermi na dlhé trate ;-), snaha o realistickosť. V posledne menovanom mám však vzhľadom na neutíchajúcu snahu o podtrhovanie tejto linky (chválihodne počas celého filmu) osobne malý problém v scéne úniku z farmy (streľba na Thea). Časom ovšem dojem u mňa silno klesá. 7/10. (10.11.2006)

„Aj keby sa to vyriešilo, je neskoro. Svet je v prdeli.“ Fenomenálne sci-fi zázračného Alfonsa Cuaróna (MEXICKÁ JAZDA), v ktorom sú výborní aj inak skôr priemerní herci Clive Owen a Julianne Moore. Snímke, vychádzajúcej z dráždivo prepracovaného scenára (tak prepracovaného, že na niektoré otázky nedostaneme odpoveď a kľúčové scény, napr. „poprava nepohodlných“ sú nám akoby„mimochodom ukázané behom štyroch sekúnd, aj to iba nenápadne a v pozadí), dominujú predovšetkým neuveriteľne fajnové scény (všetko z lesného domu pôvabne prestarnutého hipíka Michaela Cainea) a dych vyrážajúce dlhé, akoby bez strihu plynúce pasáže. (29.04.2007)