David Brent: Na turné

Veľmi príjemný návrat za jednou z najlepších televíznych sérií. Gervaisa a jeho humor mám rád. Všetka tá snaha byť nekorektný sa v jeho televíznej a filmovej tvorbe pretvára do podoby veľmi citlivej a ľudskej. David Brent lezie každému na nervy, pod povrchom ale túži byť ľúbený. Jediné čo mi nejde do hlavy je, že prečo sa tie jeho piesne nikomu nepáčili. Niektoré sú tak výborné, až mi išli slzy do očí. Dávam plný počet, pretože skrátka David Brent a jeho Lady Gypsy:) (12.12.2016)

Mé největší obavy se naplnily a volné filmové pokračování seriálového Kanclu je zbytečným příběhem Davida Brenta, který nemá šanci utáhnout delší stopáž a po cestě ke konci opakovaně zakopává. Humor je řídký a málokterý vtip se trefí do černého a velká část filmu je tak nevtipná a kupodivu Gervais z velké části sází na emoce a snaží se hrát na vážnější notu a donutit nás k pocitům lítosti k hlavnímu hrdinovi, což rozhodně není to, co bych od filmu chtěl. Nechápejte mě špatně, dodát komedii hloubku není často od věci, ale jestliže je to na úkor samotného humoru, tak je to špatně. Life on the Road bohužel potvrzuje trend Gervaisovy sólové tvorby ukazující, že je překvapivě sentimentální a většinu drsnějšího humoru měl na starosti jeho kolega Merchant. Mám tak pocit, že film s Davidem Brentem fanoušky seriálu rozhodně neuspokojí a lidem neznalým Kanclu už vůbec nic neřekne, tudíž jde o zbytečný film pro nikoho. (15.03.2018)

Gervais vysperkoval trapnost do dokonalosti. Miestami som sa sam citil neprijemne :) Vynikajuca praca a bravurne vytvorene situacie, ktore spolu so soundtrackom ladia ako skvele songy Foregone Conclusion Mark II. I found myself again and I started to do what I do best: Entertain. (13.06.2017)

Když se před 3 roky vrátil Brent s Equality Street & co., tak jsem se dobře bavil. Věřím tomu, že i živé koncerty Rickyho s Docem by mě bavily. Bohužel, jakmile to bylo přeneseno do vážné polohy, úsměv se nedostavoval. Tedy dostavil se nový smích - Brentův, který mě vážně iritoval. Výstavba scénáře jak přes kopírák. Ovšem s nefungujícím koncem. Ten úder do břicha (který dokázal Brent uštědřit divákovi ve speciálu Kanclu a Andy Millman v proslovu z BigBrother) se tady ani nemohl dostavit. Bovey by tentokrát jasně vyhrál na body. ___ Do vnímání Life on the Road se samozřejmě projevil můj vztah k Rickymu, který lze docela dobře odečíst z mých komentářům k jeho předchozí tvorbě, ale i jiným okolnostem (Robin, Stephen, Karl a další). ___ Ještě je tu možnost, že to byla reflexe toho, kde by Ricky nyní byl, kdyby to s Kanclem nevyšlo. Ale to mně nepřijde jako příliš pravděpodobná varianta. (14.12.2016)

Pro všechny fanoušky Kanclu povinnost, ačkoli mnozí budou zřejmě stejně jako já mírně v rozpacích. David Brent se alespoň na chvíli vrátil a přivedl s sebou dobře známý nekorektní humor, prokládaný tíživými momenty zmaru a trapnosti. Přesto to vše působí mnohem méně přirozeně, než v původním seriálu. Kancl jsem si zamiloval hlavně pro jeho neopakovatelnou atmosféru a pocit "skutečnosti". Starý dobrý seriálový Brent z Wernham Hogg byl rozporuplnou (spíše nesympatickou) figurkou, s níž se život přes všechny vtipné momenty nepáral. Tomu novému, filmovému, nasadil Gervais lidštější masku, přičemž celý film vyznívá mnohem smířlivěji a optimističtěji, než tomu bylo u seriálu. Zřejmě nám Ricky s přibývajícím věkem trochu změkl. Tím však nechci Life on the Road příliš kritizovat, jedná se spíš o názor skalního fanouška britského Kanclu. Uznávám, že jsem se u filmu bavil stokrát víc než u drtivé většiny současných komedií, přičemž některým scénám se dokonce podařilo navázat na atmosféru původního seriálu. (15.12.2016)