21 gramů

Život je vřeténko nití, ó, jak lehce trhá se nit, tři tisíce třista třicet tři cest vede žitím a ty jen po jedné můžeš jít. (Jaromír Nohavica) Nevěděj jsem jak začít a tak jsem použil úryvek této písně. Život je pomíjivý, jeden se narodí, druhý umře. Život je láska, jež umožní ženě, která přišla o rodinu najít novou lásku. Život je svině, který nedokáže kriminálníkovi se svědomím odpustit palympsest jeho hříchů. 21 gramů váží kolibřík, 21 gramů váží lidská duše. Alejandro González Iñárritu nám uspořádal nezapomenutelnou mozaiku o síle života a lidské duše. Na začátku jsem se ve filmu ztrácel jako v bludišti, ovšem film běžel dál a náhle mi začalo svítat. Film "21 gramů" bych přirovnal ke kubistickému portrétu. Na první pohled paskvil. Ovšem, když si střípky skládačky dáte k sobě, vznikne něco nezapomenutelného. Více takovýchto filmů! Život je jako žebřík do kurníku - krátkej a posranej. 80%. (28.08.2007)

Další Iñárritu na způsob Amores perros, ale tentokrát s hollywoodskými herci. Pořád necítím žádné zvláštní napojení a jakoukoli empatii vůči postavám, jaká by se dala očekávat vzhledem ke struktuře příběhu a vyhroceným situacím, kterými procházejí. Zkrátka 21 gramů je další ukázková manipulace s city. Je potřeba vystavit hrdiny absolutnímu utrpení, po té příběhy zamotat a propojit a po té ještě zvýšit utrpení. A o tom to celé je, o utrpení, o zapírání sebe sama, o hledání východiska. Příliš násilí v poměru na jeden metr filmu. (15.06.2017)

"Tenhle vůz mi dal Ježíš. Protože on dává a on taky bere." Jsem si poměrně jistý tím, že když zemřu, tak nebudu lehčí o 21 gramů, ale přibližně o metrák mrtvé váhy. Také vím, že můj pohled na zábavu ve filmu se výrazně liší od pohledu režiséra Iñárritua. Ten se zábavě snaží poctivě vyhnout a já musím smutně konstatovat, že v tomto snímku se mu to podařilo naprosto dokonale. Přesto jsem přesvědčen o tom, že kdybych se při převážení neexistujících 21 gramů snažil hledat objektivní kvalitu, tak ji tam najdu, ale to já zásadně nedělám. Já se chci u sledování filmu bavit. Alespoň trochu. (15.06.2016)

Šok, smutek, beznaděj, deprese, nenávist, soucit, pochopení, smíření - tohle všechno ve mě tenhle film vyvolal. Nemám slov, nevím co psát. Film mě odrovnal, ale to totálně. V poslední době jsem viděla hodně dramat a ze všech jsem byla mimo, ale na 21 gramů to nemá. Ještě teď se klepu, jen si na to vzpomenu, brečím.. Bohužel ze sebe nic kloudného nevyloudím.. Dnes (edit: ani po půl roce) opravdu ne.. Naomin hereckej výkon mě tak pohltil, že jentak neusnu (ale nakonec jsem usnula :o) (28.05.2009)

Takéto filmy sa netočia často a Ińárritu s Arriagom sú asi jeden z mála, ktorí to dokázali. Taký emóciami nabitý film tu nebol dávno. Je síce ťažko povedať, či retrospektívne rozprávanie a preskakovanie strihov bolo účinnejšie, no výsledok je aj tak skvelý. Perfektný záver, nič pre milovníkov happy-endov, tak isto ako aj celý film, na ktorý treba vychytiť ten správny moment. 100%. (16.12.2006)