Režie:
Alejandro González IñárrituScénář:
Guillermo ArriagaKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Sean Penn, Benicio Del Toro, Danny Huston, Naomi Watts, Carly Nahon, Clea DuVall, Charlotte Gainsbourg, Claire Pakis, Eddie Marsan, John Rubinstein (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Příběh tří lidí, jejichž osudy se setkají v ne zrovna správné chvíli. Bývalá narkomanka Cristina žije ve spokojeném manželství s architektem Michaelem a dvěma dcerami. Těžce nemocný Paul má slabé srdce, jeho žena Mary by s ním chtěla mít dítě. Jenže lékaři mu dávají jen jeden měsíc života. Jediná naděje je transplantace. Bývalý trestanec Jack, kterého napravila víra, žije s manželkou a dvěma dětmi a bojuje se svou prchlivostí. Jednoho dne Jack srazí autem muže se dvěma dětmi a ujede. Vzápětí se Cristina dozví, že její manžel a obě dcery zemřely, a Paul dostane zprávu, že se našel vhodný dárce pro jeho transplantaci srdce. Když se pak rozhodne poděkovat rodině dárce, seznámí se s Cristinou, zamiluje se do ní a společně se rozhodnou pomstít smrt jejích blízkých. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 055)
Prvý Iňarritov film čo som videl a skláňam poklonu. Mozaika jedného smutného príbehu, ktorú postupne servíruje ma nútil nestále rozmýšlať čo bude ďïalej. Ono vlastne čo bude ďalej vieme, ale to ako sa k tomu dostaneme nie. Neviem čo filmový kritici nazývajú ťažkým filmom, ale u mňa je to 21 Gramov. Celý film som špekuloval. Je to herecký koncert, je to skoro bez hudby, má to atmosférou, je to výnimočný film. ()
A půl. Alejandro González Iñárritu je nesmírný talent na propojování lidských osudů. 21 Gramů na mě zapůsobilo asi nejvíce, ačkoliv jsem další jeho mozaiky osudů Amores Perros a Babel hodnotila stejně. Film je drsně realistický, krásně pravdivý a nesmírně bolestný. Excelující herci, pro mě nejvíce Sean Penn a Naomi Watts, scény s ní jsou fascinující a společně s Pennem omračující, která se tady i pěkně "odhalila." Dokonalé propojení osudů jednotlivých charakterů, jejich příběhy a podmanivá hudba. Již od začátku jsem si říkala, že je mi velmi povědomá a pak se ve scéně, kdy Sean sedí na posteli a vedle něj spí půvabná Naomi, rozezněla mě tolik známá a nezapomenutelná melodie, jíž znám ze Zkrocené hory. Nyní jsem již věděla, že hudbu má na svědomí génius jménem Gustavo Santaolalla. Tento film přemýšlí, ukazuje a nechává přemýšlet nás. 21 Gramů je o bolesti a strachu. O životě. O bolesti životů, které žijeme, a také o té, kterou prožíváme životy, které nemůžeme žít. A chtěli bychom. Tak strašně moc... Naše životy se ženou nezadržitelně kupředu a my ani netušíme, kolik promarněných, ztracených a neviděných setkání, snů či zážitků se v jejich rychlosti ztratilo ve větru. Kolik našich osudů se denně proplétá, aniž bychom to věděli? A poté, až jednou nastane ta chvíle, poznáme, co se skrývá v 21 Gramech? ()
Výborné drama. Pan Iñárritu zrežíroval vskutku mistrovské dílo, které mi dalo opravdu zabrat, a to ve všech směrech (proto radši hned v úvodu upozorňuju, aby se potencionální divák nenechal odradit scénami, které mu zatím nic neříkají; postupně vše do sebe zapadne jako puzzle). Snímkem se line po celou dobu silně depresivní atmosféra, kterou navíc podporuje velmi autentická kamera a také hudba. Kromě toho se může 21 Grams pochluvit výbornými hereckými výkony hlavních představitelů Penna, Tora a Wattsové (prozatím její životní role). "Kolik životů žijeme? Kolikrát zemřeme? Říká se, že v okamžiku smrti ztratíme přesně jednadvacet gramů. Všichni. A kolik se toho vejde do jednadvaceti gramů? Kolik toho zmizí? Kdy těch jednadvacet gramů ztratíme? Kolik se toho s nimi vypaří? Kolik toho získáme? KOLIK toho získáme? Jednadvacet gramů. Tolik váží pět nikláků. Tolik váží kolibřík. Čokoládová tyčinka. Jakou váhu má jednadvacet gramů?" ()
Alejandro González Ińárritu se rozhodl, že nebude točit obyčejné filmy a jeho druhý příspěvek do světové kinematografie je toho důkazem. Film je zpočátku chaotický, ale jakmile do sebe jednotlivé střípky mozaiky začnou zapadat, začne být jasné, že se jedná o absolutní filmovou bombu. V hlavní ženské roli se zaskvěla krásná Naomi Watts, jíž zdatně sekundovali mužští kolegové Sean Penn a Benicio Del Toro. Nicméně bych se na film podíval i v klasické formě, možná by byl ještě lepší. Možná. ()
Další Iñárritu na způsob Amores perros, ale tentokrát s hollywoodskými herci. Pořád necítím žádné zvláštní napojení a jakoukoli empatii vůči postavám, jaká by se dala očekávat vzhledem ke struktuře příběhu a vyhroceným situacím, kterými procházejí. Zkrátka 21 gramů je další ukázková manipulace s city. Je potřeba vystavit hrdiny absolutnímu utrpení, po té příběhy zamotat a propojit a po té ještě zvýšit utrpení. A o tom to celé je, o utrpení, o zapírání sebe sama, o hledání východiska. Příliš násilí v poměru na jeden metr filmu. ()
Galerie (48)
Photo © 2003 Focus Features
Zajímavosti (21)
- Báseň, kterou Paul (Sean Penn) cituje, když je v restauraci s Cristinou (Naomi Watts), se jmenuje „La Tierra Giró para Acercarnos“ a napsal ji Eugenio Montejo. (pUnck)
- Téměř celý film byl natáčen pomocí ručních kamer a chronologicky, ačkoliv konečný střih filmu chronologický není. (pUnck)
- Režisér Alejandro González Iñárritu přirovnal výsledný film k jazzové hudbě: "Měl jsem pocit, že jinak se tenhle příběh vyprávět nedá. Jako vypravěč cítím potřebu tajit pravdu a odhalovat ji divákům jen kousek po kousku. Vytvářet dramatická napětí, pokládat otázky a zdůrazňovat 'prázdná místa'. V celém příběhu jsou informační mezery. Jako bychom z něj některé pasáže vystřihli. A chtěl jsem, aby si to diváci uvědomili a aby jim došlo, že je to schvílně. Chtěl jsem, aby si domýšleli, co chybí, a stali se tak aktivními účastníky vyprávění." (NIRO)
Reklama