Favoritka

Jakkoli mám předchozí Lanthimosovy filmy rád, nemůžu u nich ignorovat osobní problém, že všechno co v nich je - každý lísteček, každý chlup, každý obláček - je alegorie. Favourite je jeho první film, ke kterému si sám nepsal scénář, takže tahle dosavadní překážka padla. I tak je ale zábavné sledovat v zásadě nevědomou alegorii toho, jak to pravděpodobně již několik let vypadá u nás v Lánech. Noha included. (22.04.2019)

Asi bych měla normálně připomínky k tak zvláštnímu a originálnímu zpracování, ale já byla fascinovaná výkony všech tří děvčat natolik, že to jako přehlédnu. Byl to skutečný koncert. Emmu a Rachel každý už zná velmi dobře a já připojím i Olivii, kterou znám mimo jiné z krimiseriálu Broadchurch, kde byla také výborná. Tady byla ovšem skvostná a naprosto perfektně hrála neduživou, morálně zkaženou a nerozhodnou královnu Annu. Ještě se mně moc líbila královská zahrada a interiéry sídla, kde se vše odehrávalo. Yorgos má ode mě první čtyřku, ale zásluhu na tom mají asi opravdu herecké výkony dámské trojky. Ale ta pokleslá morálka a líčení tehdejší doby….ufff. (12.05.2019)

Řecký režisér Yorgos Lanthimos a bizarní a velmi křehké vztahy zase trochu jinak. První půlhodinka je skvostná. Nerozhodná, fyzicky i psychicky zlomená, dětinská a náladová královna Anna, poslední Stuartovna, se zásadními kroky věří rádkyni i přítelkyni na intimní chvilky Rachel Weisz. Mají spolu velmi intenzivní a netradiční vztah. Nabourá ho až ctižádostivá sestřenice Emma Stone, která nejprve dostává rákoskou coby obyčejná služebná, ale svou pílí si chce taky kousek koláče ukousnout. Jenže dosavadní rádkyně (vládkyně) se nehodlá o přízeň s nikým dělit. Od Lanthimose je to zatím nejméně ujetá šílenost, do pokřivené lidské společnosti ale rád dál pálí ostrými. Navíc s velmi dobrou kamerou, kupříkladu s využitím efektu rybího oka. Královský dvůr je prohnilý, mezi postavami to sympaticky jiskří, pánové jsou tu za nadržené podivíny, dámy za vypočítavé mrchy. Jenže pak se to nějak zlomí a nevraživost mezi oběma ženami začíná nudit. Řecký mistr bizarnosti jakoby vyměkl, nikdy nejdeme úplně na dřeň, místo šokování přichází v druhé polovině až takové monotónní pojetí. Krutost a syrovost, stejně jako kroky ve spojitosti s opojení mocí se nabízely. Emoce mi chyběly, provokativní humor zrovna tak. Vlnu tentokrát nejpřístupnější Lanthimos neudělal. Koutky necukaly. Škoda. Oceňované herečky samozřejmě fajn, ale do vzduchu z jejich výkonů určitě neskáču. 70% (24.01.2019)

Jedovatá Popelka soupeří s krutě manipulativní Nevlastní sestrou o přízeň nešťastné Zlé královny. Pro mě to byla nuda k uzoufání. _____ Postavy nejsou životné, jsou to jen karikatury a neodehrává se mezi nimi nic jiného než intrikaření. Nemají žádný jiný rozměr, jen soupeření o postavení. Jedině u královny jsou naznačené i jiné pohnutky a povahové rysy, ale dvě zápolící favoritky se umanutě soustředí jen na vzájemné ničení a ponižování s cílem vydrápat se/udržet se na vrcholu. Tím pádem jsou vzájemně zaměnitelné a mě jejich přímočarý boj ničím nezaujal. To vše podpořené znervózňujcí zcizující hudbou. _____ Celé mi to připadalo jako cvičení s kamerou na téma škodolibé karikatury v historických kostýmech. SHRNUTÍ: Vítězství v tomhle souboji nemůže být jiné než trpké. A žel i nezajímavé. (30.01.2019)

Osvěžující přístup k obvykle upjatému králov(en)skému dramatu výsostné Anglie je určitě největší devizou filmu. Dočkáme se několika podivných až černohumorných situací, z nichž jsem se však v konečném důsledku příliš neposadil na prdel. Ve filmu mi chyběla nějaká silnější pointa, nebo celkově silnější příběh. Téměř dvě hodiny sledujeme něco příjemně bizarního, avšak na konci stále zůstává viset otázník, k čemu to všechno bylo? 7/10 (01.03.2019)