Údolí krásných žab

protože jsem na táboře nebyla,tak nemůžu vzpomínat jako jiní tady,ale zase mi ten film připomněl jinou věc - můj tatínek miloval Plavce a měl všechny jejich desky...a ty si po večerech pouštěl na gramofonu ,takže jsem to "povinně nepovinně" musela poslouchat taky :-)......ale zpět k filmu: příběh je takový ze života - podle toho,co mám o táborech naposloucháno od ostatních,co tam jezdili ...herci vesměs hráli fajn - jen ten vousatý Jandák s hlasem Karla Zicha při zpěvu a pionýrským šátkem na krku mi zase přivodil husí kůži,aniž by asi chtěl :-) (19.01.2014)

Film je to naprosto průměrný, přesto však kvůli nostalgii s hodnocením přitlačím. Někdy musí vyplavat na povrch moje slabost pro skauting a tramping, pro táborové hry a soutěže, pro dětská přátelství a schopnost odpouštět, pro táborový oheň a country písničky hrané na rozladěnou kytaru... Je to odhlédnutí na cestu mého dětství, kdy všechno bylo ještě tak sladce jednoduché. (14.03.2012)

Snímek je nostalgickou vzpomínkou na tábory, v té době pionýrské, plné dobrodružných her, táborových ohňů a s tím spojené trampské písničky. Byla to doba bez mobilních telefonů a jiných digitálních vymožeností a všichni si nerušeně užívali přírodních krás. A přesně takový je tento příběh o zamilované patnáctileté dívce, která na takový tábor jet musí, ale dělá všechno proto, aby byla vyloučena a poslána zpět domů, kde by se setkala se svým chlapcem. Ve svém věku hezká Milada Vnuková ztvárnila tuto dívku přesvědčivě, a jeden by pro ni našel i pochopení. Zajímavostí je role Vítězslava Jandáka, který zahrál velice sympatického táborového vedoucího. Snímek je pro dospělého diváka příjemnou vzpomínkou na dávná léta, dnešní mladí vtom neuvidí nic zajímavého. Oddychový film nejen pro mládež s dívčím příběhem, který povzbudí a potěší. (24.03.2014)

Doplňuji si přehled o tvorbě pro mládež sedmdesátých a osmdesátých let.  Leť ptáku, leť, Pohlaď kočce uši, Láska na druhý pohled, Brontosaurus, Outsider nebo právě Údolí krásných žab…..popravdě, neměl jsem ani tucha o existenci této pionýrské romance. Kráska s věkem a vzezřením, že v současné době by už dva roky ukazovala zadek na sociálních sítích, musí na tábor poté, co poznala svého prince na bílém koni. Zápletka, že by se za ni ani Maxim Gorkij nemusel stydět. Jednoduchý příběh, jednoduchá filmařina, jednoduchá agitka uvědomělých vedoucích táboru. Milada Vnuková byla pěkná „žába“ z údolí, ale to je asi tak vše…..ve společné československé kinematografii máme zásadnější počiny pro děti a mládež. (20.07.2021)

"Kam se všichni těší kdo to ví, i já to vím, i ty to znáš. Tam kde čeká tábor stanový, ten přítel náš..." Táborů jsem zažil a (a snad ještě zažiju) víc než dost, tak jsem se na tento Hanibalův kousek docela těšil. Musím ale říct, že i když se program na "filmovém" táboře zas tolik nelišil od táborů, jak je sám znám, celkově jsem zde postrádal takovou tu pravou táborovou atmosféru. Možná za to může až příliš hravá hudba (se zpěvy) Angela Michaljova nápadně v některých sekvencích připomínající jednu píseň z pohádky Zlatovláska. A ačkoliv mám hlas Karla Zicha vcelku rád, že by jím musel zpívat zrovna Vítězslav Jandák, to tedy vážně nevím. Kdyby msto tohoto umělého songu zazněla ve filmu nějaká pořádná táborová "odrhovačka", bylo by to nejspíše "jiný kafe". V úvodní části (před zahájením tábora) mě jinak kromě koncertu skupiny Plavců/Rangers docela zaujalo (a pobavilo) pár hlášek tatínka hlavní postavy Jany v podání Jiřího Valy ("Hele Olino tady píšou, jestli vyvážíme nějaký zlato. Mám tě tam napsat?" :D). (07.11.2023)